Švédský most, bábovka a vodní hamr (fotoblog)

Kamenný most přes Padrťský potok, postavený počátkem 17. století, je to první, co musí vidět každý návštěvník obce Dobřív. Noha švédského vojáka na něj pravděpodobně nikdy nevstoupila, ale v třicetileté válce měl důležitý úkol:

vozily se po něm dělové koule a pušky pro císařské vojsko. Ty se vyráběly v nedalekém vodním hamru a opačným směrem po mostě putovaly zase suroviny potřebné pro výrobu. 

Kamennému svědku dávných časů se tedy říká "švédský". V 18. století byl ozdoben sochou sv. Barbory a jeho důležitost ještě stoupla, když přímo za ním přibyla budova hutního úřadu.

U vody a u mostu nesmí chybět Jan Nepomucký - barokní socha se slunečními hodinami byla nedávno restaurovaná. Jen pár kroků odtud za silnicí stojí roubená Stará hospoda, jejíž součástí je také malá vzpomínková síň, věnovaná herci Jindřichu Mošnovi. Mošnova manželka totiž pocházela z Dobříva a herec zde často čerpal síly a klid v okolní přírodě.

Kde je vlastně Dobřív? V Plzeňském kraji, rokycanském okrese, vklíněný do brdského pohoří, zmíněný v zemských knihách  již ve 14. století. Tenkrát to byla malá osada uprostřed hlubokých lesů a lidé tu žili v dřevěných domech, tak jak je tomu dodnes. Jen byly asi mnohem skromnější...

Parádní roubenka je ukázkou typické podbrdské architektury a na její opravě se podílel dokonce Plzeňský kraj.

Roubené domy s bílými spárami nás provázejí po vesnici cestou k lesu - chceme totiž vystoupat na nedaleký vrch s podivným názvem Bábovka.

Na cestě překrásným lesem s kobercem z borůvčí potkáme dřevěný kříž, jak se to v Brdech často stává. Tento "Zelený křížek" upomíná na nehodu vozu s nákladem dřevěného uhlí, které zasypalo a usmrtilo v r. 1742 Jiřího Maksu.

Posledních pár metrů prudkého stoupání a jsme na vrcholu Bábovka, 609 m nad mořem.

Výzdoba kamenné mohyly je vskutku originální, ale název Bábovky pochází prý od tvaru kopce, který připomíná formu na zmíněný moučník.

Pod bujnou vegetací není to tvarování do bábovky moc poznat, ale vidíte vlevo ty objímající se stromy?

Jeden z mála výhledů směrem na Brdy se otevírá při zpáteční cestě. Díváme se na Vlč, kde se v minulosti opravdu lovily divoké šelmy pomocí vlčích jam! Prý se v terénu ještě dají najít, stejně jako vnímavý pozorovatel objeví v lese pozůstatky milířů a středověkých cest.

Jsme opět v údolí Padrťského potoka, neboli Klabavy, chcete-li. Po deštích se říčka pěkně rozvaluje ve svém korytě.

A tady už nás voda dovedla k Huťskému rybníku, pod nímž stojí další dobřívská zajímavost, tentokrát technická. Je to budova vodního hamru, národní kulturní památka.

Říční proud, hluboké lesy, v nichž se pálilo dřevěné uhlí, naleziště železné rudy v okolí. To vše dalo vzniknout mnoha železným hutím a hamrům. V 17. století byla součástí tehdejší Hořejší Huti v Dobřívě vysoká pec a provoz zpracovávající železo, nazývaný hamr, podle obřího kovářského kladiva. Kladivo a další nástroje poháněla voda, přiváděná náhonem přes dřevěné vantroky na čtyři kola.

Nejprve se zde vyráběly železné polotovary, postupně ale snad vše od podkovy přes lopatu až po pluh. Dnešní zděná budova s kamenným portálem vypadá tak, jak vypadal hamr v 18. století, v dobách své největší prosperity, která trvala asi 100 let.

Přírodní katastrofy, dovoz levného železa ze zahraničí a krach největšího zdejšího podnikatele Strousberga vedly nezadržitelně ke konci železářského snu o "podbrdském Manchesteru". Hamr v Dobřívě utichl  jako poslední ze stovky brdských hamrů v r. 1956.

Zásluhou Muzea Rokycany a místních rodáků zůstala tato památka zachována včetně vnitřního vybavení a návštěvníkům nabízí i živé ukázky hamernického řemesla. Vždy v květnu (pokud nezasáhne vyšší moc) se tady koná velkolepý Hamernický den, kde své umění prezentují kováři i mistři dalších řemesel.

Krása je jen jedna. Tady v Dobřívě se snoubí krása přírody s krásnými i užitečnými výtvory lidských rukou. To vše tady zůstalo z dávné doby, kdy z brdských lesů stoupal z nesčetných míst dým uhlířských milířů a v mnoha obcích probleskovala do tmy neutuchající záře z vysokých pecí a kovářských výhní...

Zdroje a odkazy:

https://www.zcm.cz/o-muzeu/objekty/vodni-hamr-dobriv

Tomáš Makaj: Brdy - 77 romantických, dobrodružných a tajemných míst