Noc před koncem světa
Začal bilancovat svůj život, šťourat se ve všeobecném úpadku lidstva a skončil konstatováním, že vlastně ten konec světa je celkem na místě. Když tedy konec, jak ho ale prožít? Není to den vhodný pro výjimečné skutky, pro splnění tajných přání, která by se teď měla buď realizovat, a nebo odložit přímo na věčnost?
Já chtěla strávit svůj poslední den omámená láskou – nebo alespoň její iluzí. Přepnout na nižší rychlostní stupeň, opít se vínem a poslouchat Pink Floyd v náručí někoho, kdo je stejně naladěný. Sama sebe jsem se musela zeptat: Znám někoho takového? Existuje vůbec? Je to někdo z mé minulosti, komu bych mohla zavolat a překvapit ho takovým návrhem? Ba ne, to může být pouze můj vzrušující, neznámý a přesto instinktivně známý hvězdný protějšek, je to Leo (http://knorrova.blog.idnes.cz/c/485682/lev-drak-versus-beran-had.html). Noc před koncem světa by mohla být tím správným okamžikem pro rozdmýchání ohně v nás.
Leo mě okamžitě pochopí, když mu trochu rozechvělá volám a snažím se mu vše vysvětlit. Rozumí mé panice a vítá společnost. Má doma dokonce i tu muziku našeho mládí a víno – samozřejmě! Bydlí ve starém zchátralém činžáku - s tím nebude mít anděl zkázy příliš práce.
V garsonce mě ale čeká překvapení. Leo ji má zařízenou ve francouzském venkovském stylu – bělené a barvené dřevo, batikované stěny, na všem je tu vidět dotyk jeho šikovných rukou, každý detail vybroušený k dokonalosti. Jedno velké okno vede do dvora, nad nímž se znepokojivě vznáší obrovský bledý měsíc. Leo stáhne dřevěné žaluzie a zapálí svíčky v mosazném svícnu – tím okolní svět přestane existovat.
Sedíme na posteli, protože jiné sezení Leo zatím nemá (asi taktika!) a pijeme (já hodně) bílé víno. Chvění se zmírňuje, tep zklidňuje, z přehrávače zní Wish you were here a můj průvodce katastrofou mě bere jemně do náručí.
Nevím, jestli jsem tohle někdy zažila: je to jako návrat domů, do dávno známých míst. Voní mi, sedí mi, vzrušuje a zklidňuje mě zároveň. Choulím se na posteli do klubíčka, vzduch je prostoupen vůní dřeva a hořících svíček. Leo mě zezadu obemkne celým tělem, jeho dech v mých uších, jeho tep je naprosto synchronní s mým. Tlukot srdcí splývá v jeden úder, moje tělo se noří do jeho, lví tlapy mě tisknou k sobě a hřejí a hladí. Po nekonečném mazlení mě Leo začne líbat na krk, jeho rty sledují dráhu krční tepny, a přijde toho mnohem víc – všechno, všechno, co může muž dát ženě, dává mi Leo až na doraz...
Přežila jsem a nezemřela slastí. Úzkými proužky mezi dřevěnými žaluziemi nakouklo do pokoje ranní šírání. Rozednilo se, venku se nic nezměnilo, a uvnitř – vše. Možná, že apokalypsu odvrátily bosé karmelitánky svými modlitbami v klášteře nad Prahou. Možná jsme konci světa zabránili my s Leem pradávným rituálem milování – a já teď cítím jen smíření. Už žádný neklid z nesplněných očekávání, protože nemůžu zažít víc, než tohle zasvěcení do lásky.
_
Lea jsem už neviděla. Odmlčel se a já nenašla odvahu ho kontaktovat. Nikdy jsem se nepokoušela najít byt ve starém domě, ztraceném kdesi ve spleti pražských uliček a dvorů. Skoro se zdráhám uvěřit, že se to někdy stalo. Jen to usmíření se životem, to zůstalo.
Irena Knorrová
Usedlost Cibulka 2024 - nádech k novému životu (fotoblog)
Košířská viniční usedlost Cibulka má za sebou bohatou historii. Vlastníci se tu střídali, období rozkvětu počátkem 19. století skončilo časem totálního zmaru. Vybydlené doupě squaterů koupila Nadace rodiny Vlčkových v r. 2021.
Irena Knorrová
Park Cibulka 2024 - 200 let po svém založení (fotoblog)
Pradávno je tomu, co se lidé zabydleli v údolí pod pražským kopcem Vidoule - svědčí o tom nalezené kostry z doby laténské i nálezy bronzových šperků. Od středověku pak tu stojí i jedna z viničních usedlostí, později zvaná Cibulka.
Irena Knorrová
1. března 2042, kdesi v Jižních Čechách (minihříčka)
Dům z červených cihel se koupe v zimním slunci, které už brzy zmizí za lesem. Muž na přední terase se snaží zahlédnout na příjezdové cestě auto, ale silnice je opuštěná, pohlcená stíny hustých smrků.
Irena Knorrová
Sobota ve městě růží (fotoblog)
Jen jednomu městu sluší růžová a může se hrdě nazývat "městem růží". Je to jihočeská Blatná, která výstavou růžových aranží vzpomíná na sedmdesátiletou tradici pěstování těchto květin na zdejších plantážích.
Irena Knorrová
Švédský most, bábovka a vodní hamr (fotoblog)
Kamenný most přes Padrťský potok, postavený počátkem 17. století, je to první, co musí vidět každý návštěvník obce Dobřív. Noha švédského vojáka na něj pravděpodobně nikdy nevstoupila, ale v třicetileté válce měl důležitý úkol:
Další články autora |
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony
Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Bouří a dál vydatně prší. Nejezdí vlaky u Plzně, ve městě zavřeli náplavku
Na většině Česka se během neděle objevují bouřky. Vydatné deště zastavily odpoledne provoz na...
Izraelská armáda zahájila operaci v táboře v Rafáhu, našla mnoho zbraní
Izraelská armáda oznámila, že zahájila operaci v uprchlickém táboře Jabna v centrální části města...
Systém přihlášek na SŠ zůstane, změny budou jen kosmetické, říká šéf Cermatu
Podávání přihlášek na střední školy příští rok nečekají žádné zásadní změny, uvedl ředitel Cermatu...
Na Zličíně srazil vlak člověka, provoz na trati Praha-Hostivice stojí
Na pražském Zličíně v neděli odpoledne srazil vlak člověka za železničním přejezdu. Muž utrpěl...
- Počet článků 83
- Celková karma 12,62
- Průměrná čtenost 717x
Motto: Skutečně nejvzácnější chvíle v životě se počítají na okamžiky, kdy je hluboce rozrušena vaše duše (Soichiro Honda)