Nádherný park paní Nádherné
Historie tohoto místa začíná už ve 13. století, kdy zde stála gotická tvrz s vodním příkopem.
Ve století 15. ji vlastnil Bohuněk Vrchota z Vrchotic a po něm se dnes nazývá i celý městys Vrchotovy Janovice.
Velkou přestavbou do dnešní neogotické podoby prošel zámek v 19. století.
Tehdejší majitel panství Fr. Josef Vratislav z Mitrovic začal také s obnovou přilehlého parku.
Dnes patří zámek Národnímu muzeu a kromě expozic věnovaných společnosti 19. století a rodu Nádherných je v původních gotických prostorech krásná expozice věnovaná historii zvonařství.
V přírodně krajinářském parku, který má rozlohu přes 16 hektarů, se snoubí přírodní louky a les se solitérními starými stromy, květinami i vodními prvky.
Najdeme tu vodu tekoucí, padající v kaskádách, tryskající z fontánek i stojící v rybníku, v němž se chvějivě zrcadlí okolní stromy.
Rostou tu duby letní, červené buky, tsuga kanadská, smrk omorika, jírovec a také vzácný liliovník tulipánovitý, který právě kvete.
Parkovou úpravu doplňují kamenné můstky a schody, lavičky a kamenná sedátka, tajemná lesní jezírka.
Dnes působí park místy až dekadentním a divokým dojmem.
Jaký byl asi v časech svobodné paní Sidonie?
Ona a její bratr Karel věnovali parku velkou pozornost, ke spolupráci přizvali i architekta Camilla Schneidera.
Říká se, že baronka dokázala svůj společenský salón přenést do parku.
U svého kamenného stolku tu často pracoval spisovatel a literární kritik Karl Kraus, muž, s nímž se Sidonie celý život scházela a rozcházela.
Inspiraci tu čerpal básník Rilke, malíř Švabinský a další umělečtí přátelé baronky Nádherné.
Je to snová krajina... A co ty romantické příběhy? Byl park svědkem tajných schůzek s některým barončiným ctitelem?
Asi těžko. Sidonie totiž byla spíše divoká a svobodomyslná, narozená ve znamení Střelce. Hodně cestovala, kouřila, řídila auto a vůbec byla příliš emancipovaná.
Na věrnosti si moc nezakládala. Vdala se z trucu a manžela zase brzy opustila.
Tragicky ale přišla postupně o celou rodinu a nakonec zůstala na zámku sama.
Mezitím se i tímto idylickým koutem prohnalo šílené dvacáté století.
Za 2. světové války se stal součástí výcvikového prostoru zbraní SS Čechy. Zámek byl zabrán německou armádou a baronka se musela vystěhovat na svůj statek ve Voračicích.
Po válce byla komunisty vhozena do německého pytle, ačkoliv se cítila být Češkou a svůj domov milovala. Bylo jí doporučeno, aby odešla, a tak v roce 1949 emigrovala do Anglie. Po roce ale zemřela, prý na rakovinu plic. Možná, že prostě nepřežila to trvalé odloučení od domova. Jako když přesadíte starý strom.
Až v roce 1999 se podařilo ostatky baronky Sidonie převézt do Čech a uložit je na rodinný hřbitůvek v parku ve Vrchotových Janovicích.
Odpočívá tu vedle svého bratra-dvojčete Karla i staršího bratra Jana. Nedaleko tu najdete i náhrobní kameny jejich milovaných psů.
A tak mě napadá, když scházíme od hřbitova k rybníku alejí obrovitých stromů: co víc může po člověku zůstat, než nádherná ZAHRADA…
Irena Knorrová
Památka zesnulých - v boji padlých
A tak tu leží pospolu, bratrstvo ve zbrani, ve smrti jsou si všichni rovní. Vojáci všech hodností, příslušností i národností, odpočívají tu dnes již beze zbraní, neboť na tomto místě byl vyhlášen konečný mír...
Irena Knorrová
Sado-maso túra Českým rájem
V Českém ráji je tolik turistických cílů, naučných stezek, hradů a zámků, jako je v makovici zrnek máku. My jsme si vybrali údajně jednu z nejkrásnějších tras nedaleko Turnova, zahrnující dva skalní hrady – Frýdštejn a Vranov.
Irena Knorrová
Jarní nadělení v Kladrubech
Jsou jako bílí andělé. Nádherné bytosti z jiného světa. Při pohledu na ně cítíte, jak se Vám srdce rozbuší obdivem i podvědomou bázní. Nejsou to jen obyčejní koně, jsou to KLADRUBÁCI!
Irena Knorrová
Polibek vampýra aneb jak se rodí reliéf (ze zápisků řezbáře)
Už ani nevím, kdy jsem vzal prvně do ruky řezbářský dláto. To asi ještě žil děda a já byl u něj jako kluk na prázdninách, v tom starým domě nad řekou Váh. Vyřezával figurky z lipovejch špalíčků a to dřevo tak krásně vonělo...
Irena Knorrová
Krajinou pramenů (fotoblog ze Slavkovského lesa)
Centrální partie Slavkovského lesa vítají poutníka zvláštní melancholickou náladou. Krajina ztichla a ponořila se do vzpomínek na dávné události, jaké se nikde jinde nestaly. Byla přetvářena, ničena - vydrancována a opuštěna.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Trump se vidí jako disident, soud je pro něj marketingová sklizeň, tvrdí expert
Premium Pokud dojde na televizní debatu Donalda Trumpa a Joea Bidena, jako jednoznačný vítěz z ní vzejde...
Vlak bez strojvůdce ujel několik kilometrů, pak vykolejil. Řítil se stovkou
Na železniční trati mezi obcemi Čisovice a Měchenice v okrese Praha-západ vykolejil vlak. V...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Přímý přenos Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Americký podmořský dron inspirovaný rejnokem už není jen vize, prošel testy
Americká společnost Northrop Grumman dokončila testy podvodního plavidla bez posádky (UUV) s...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 83
- Celková karma 12,62
- Průměrná čtenost 720x
Motto: Skutečně nejvzácnější chvíle v životě se počítají na okamžiky, kdy je hluboce rozrušena vaše duše (Soichiro Honda)