Památka zesnulých - v boji padlých

Jsou města ve městě - v naší metropoli třeba středověké Staré Město, panelákové Jižní Město, bývalé židovské město - která si žijí vlastním životem a dohromady tvoří úžasnou Prahu. Patří sem taky obrovské město mrtvých, Olšanské hřbitovy, kde byl od počátku jejich existence pohřbený odhadem dvojnásobný počet lidí, nežli má dnes Praha obyvatel.

Hřbitovy se v průběhu času stále rozrůstaly. Zřejmě i kvůli I. světové válce byl v roce 1917 přikoupen pozemek za Želivského třídou a vybudován zde II. obecní hřbitov, jehož součástí jsou také čestná vojenská pohřebiště, cíl této "dušičkové" fotoreportáže.

Památník obětem I. světové války je zároveň vchodem do ossaria - podzemní krypty, kde jsou uloženy ostatky téměř 3000 rakousko-uherských vojáků, kteří zemřeli v pražských nemocnicích v letech 1914 až 1918. Původně byli pochováni na různých hřbitovech a později přeneseni na toto čestné místo. Před několika lety proběhla rekonstrukce krypty a při vystěhování ostatků pomáhali také členové Československé obce legionářské: "Vytvořili jsem živý řetěz vedoucí z krypty až na povrch a tak našima rukama prošlo přes dva tisíce zemřelých. Všechny kosti vypadaly stejně, nebylo poznat, kdo je jaké národnosti nebo vyznání". Češi, Slováci, Chorvati, Poláci, Srbové, Ukrajinci, Italové, Maďaři, Němci, Rakušané, Rumuni a další podlehli svým zraněním či válečným útrapám před sto lety v Praze a spočívají nyní v tomto ossariu.

Na louku pod bílými kříži byli pohřbíváni vojáci zemřelí ve Vinohradské nemocnici.

Připomínka hrobů v dáli - památka na vojáky, kteří se z války nevrátili domů.

Destičky s jejich jmény pokrývají hřbitovní zeď. V popředí pomníček záložního vojína 102. pěšího pluku Kudrny, který před svým odjezdem na frontu údajně pozvedl zbraň na důstojníka. Vojenským soudem byl odsouzen k trestu smrti.

Plochu ossaria lemují hroby legionářů popravených v Itálii - jejich ostatky sem byly převezeny v roce 1921.

Srdcem II. obecního hřbitova se stala uvnitř překrásně vyzdobená pravoslavná kaple Zesnutí přesvaté bohorodice, kde se scházejí věřící k církevním obřadům. V kostelíku je pochován Karel Kramář, první předseda vlády Československa a jeho manželka Naděžda, která byla ruské národnosti a zasloužila se o výstavbu kaple. Okolí je vyhrazeno hrobům ruských imigrantů. Kromě množství dvojitých pravoslavných křížů je poblíž kaple i pomník příslušníků Ruské osvobozenecké armády.

187 neznámých vlasovců, 2 generálové a 1 německý major leží v tomto hromadném hrobě. Padli na samém konci II. světové války v Praze a na Příbramsku.

Čestnému pohřebišti rudoarmějců dominuje pěticípá hvězda. V roce 1945 zde bylo pochováno 429 sovětských vojáků zahynulých při osvobozování Prahy.

Pomník věnovaný ruským důstojníkům - obětem napoleonských válek z roku 1813. Byl přenesen ze starého vojenského hřbitova v Karlíně a umístěn ve středu pietního prostoru.

Zde leží hrdinové Pražského povstání a přímo pod pomníkem příslušníci armády Ludvíka Svobody.

Samostatný prostor u severní zdi je vyhrazen pohřebišti bulharských vojáků, zemřelých v II. světové válce.

Samostatný památník tu mají českoslovenští západní letci. Hrdinové, jejichž osudy dodnes inspirují spisovatele i filmaře.

Nedaleko památníku letců byl vloni pochován jeden z posledních veteránů II. světové války, brigádní generál Pavel Vranský.

Na západní straně hřbitova se nachází poslední samostatné vojenské pohřebiště - Pražský válečný hřbitov Commonwealthu.

264 hrobů náleží příslušníkům britských sil z různých národů, kromě Angličanů a Irů také Kanaďanům, Jihoafričanům a dalším.

 Celý prostor hřbitova je překrásně upraven - stará se o něj správa hřbitovů dle požadavků britské strany. Jeho podoba je přesně určená, včetně použité zeleně a květin.

Každý z pomníčků je označen jménem padlého a identifikačním emblémem.

Další vojenské hroby najdeme roztroušené v areálu II. obecního hřbitova, některé nově zrekonstruované, jiné s patinou času.

A tak tu leží pospolu, bratrstvo ve zbrani, ve smrti jsou si všichni rovní. Vojáci všech hodností, příslušností i národností, odpočívají tu dnes již beze zbraní, neboť na tomto místě byl vyhlášen konečný mír...

Zdroje a odkazy:

Petr Kovařík: Klíč k pražským hřbitovům

www.csol.cz

www.hrbitovy.cz