„Řiťolezec obecný“ na vašem pracovišti

Určitě jste se s nimi setkali. Nejvíce jich žije na našich pracovištích. Tam kde většina kolegů nesouhlasně kývá hlavou ze strany na stranu, tam tento živočich pohybuje hlavou pro změnu seshora dolů, jako umělohmotný tučňák na palubce vašeho auta. Asi v té chvíli nejste vůbec rádi, že jste se právě setkali s vaším neoblíbeným živočišným druhem. Řiťolezcem obecným.

„Měli bychom tuto čáru posunout o 2 – 3 cm dolů“ dumá na meetingu šéf oddělení nedbaje na ujištění několika grafiků, že to rozboří celou strukturu webu. Ten co právě sedí úplně na opačné straně stolu, ale najednou praví:

„Hmmm. Myslím, že váš návrh má něco do sebe, zkusím tu čáru posunout dolů, bude to určitě vypadat skvěle.“

Šéf se zazubí a vaši společnou, několikadenní práci odsune do zásuvky až na spod. Meeting končí a vy si přísaháte, že na nejbližším podnikovém večírku skončí tento jedinec s traverzou u krku na dně brouzdaliště. 

Jde o obtížný hmyz. Obrana je možná, ale musíte postupovat nadmíru bděle.

Možná vás to překvapí, ale odsouvat tuto spodinu na okraj vašeho týmu není vždy dobrým řešením. Ačkoliv vy jste společenský typ a chodit na obědy o samotě pro vás nepřipadá v úvahu, tento hlavonožec většinou rád žije v ústraní. Je na to zvyklý již ze školy. Nikdo s donašeči a řiťolezci sedět nechtěl, proto odsun na okraj společnosti víceméně čekají. Sice je to trochu žere, ale nikdy, nikdy to na sobě nedají znát. 

To co k životu ale zcela jistě potřebují, je uznání svého šéfa. Jen v několika málo procentech případů se stává, že bossové toto zvířátko taktéž nemilují. 

Jak tedy na ně. Někteří z vás by opravdu nejraději na tento hmyz použili Biolit, ale ani koňská dávka zde prý nebývá naprosto účinná. Zkuste pravý opak. Sbližte se s nimi. Nezapomeňte na to nejdříve upozornit zbytek vašeho týmu, že jde o promyšlenou a čistě důvěrnou akci. Mohlo by se stát, že se pak s traverzou budete potýkat společně. Když bude třeba, zapojte celý tým. Řiťolezci se totiž snadno nechají zmást náklonností. Myslí si, že se setkali se stejným druhem jako jsou oni a snadno svá teritoria přepouštějí. Nesmíte za nimi samozřejmě přijít a požádat je o spolupráci napřímo. Chce to nenápadně se vetřít do přízně. Začněte chválit jeho práci na projektu a používejte zaručených „protiHujerovských“ metod. Se švestičkami chodit nemusí, ale druhá finta „Pane profesore, už je čas“ funguje všude na světě. Ne snad, aby upozorňovali šéfa na včasný příchod do práce, ale časté pobízení konzultovat jejich skvělé vize s vedoucím oddělení pro začátek postačí. Protože tam kde bossové řiťolezce milují, většinou nefunguje jakákoli ochota kariérního postupu podřízených, neboť to by se rovnalo likvidaci pozice samotného šéfa.

Dalším návodem jak se jich pomalu ale jistě zbavit, mohou být nenápadné rady řiťolezcům, které samozřejmě nemají žádné logické opodstatnění. Řiťolezci totiž nejsou příliš dobře profesně vybaveni, proto dohánějí své mezery právě tímto způsobem. Když jim zaručeně poradíte, že se šroubek odjímá z matice pohybem vpravo, budou to jako první před šéfem reprodukovat. 

Jedna z dalších taktik se jmenuje „zahlcen prací“. Protože je váš kolega opravdu schopný, je potřeba ho společně s líbeznými slovy žádat o pomoc pokaždé, když nevíte jak změnit černou barvu písma na modrou. Většinou vás neodmítne, „neboť jedině on to může udělat správně“ a pokud se dřív z množství práce nezblázní, tak onemocní.

S řiťolezci není žádná legrace. Převýchova je většinou nemožná. Dejte si pozor, abyste s nimi nebyli viděni více jak jednou denně. Samozřejmě kromě nahlášených protiakcí. Vedou osamělý život. Možná vás jich bude třeba jednou líto, ale pozor! Jednou se jim svěříte o vaši vášni v latexové oblečení a druhý den si vás šéf pozve na kafe do zavřené kanceláře po sedmé odpolední. Mějte se neustále na pozoru. Tam kde váš štětec vytváří novou Mona Lisu, tam již čeká řiťolezec!  

Věřím, že se vám podaří odpudit tento druh lidí z vašeho pracoviště co nejdříve.

 Když všechny vaše nástrahy selžou a tento otravný hmyz se stále hřeje na výsluní zářivky je potřeba použít zbraň hromadného ničení. Ano. Je to ženská. Nejlépe ta s dvěma velkými „Ž“. A to už si určitě poradíte sami.