Prázdninový protest školáka

„Budeš to tam mít s babičkou úplně super. Pejsci, kočičky, teď se jim narodili 2 malá telátka, to budeš mít fajn, hned bychom tam jeli s tebou!“

„Pojedeš na tábor! Kamarádi, hry, zábava, spaní ve stanu! To si užiješ. I my jsme s tatínkem zamlada jezdili na tábory. Užili jsme si tam vždy spoustu legrace.“
„Týden s angličtinou tě uchvátí a alespoň se tam o prázdninách i něco naučíš a nezakrníš.
Ha! Chtějí se mě zbavit. Jasný jako facka!

Prázdniny u babičky ze Lhoty. (naštvaný smajlík)
Z malých telátek se vyklubaly 2 dospělé krávy, které mě učila babička dojit. Vstávat v 6:30 ráno, pěkně pustit ven slepice, přinést vejce, nakrmit slepice a vykydat hnůj. Variace snídaňových menu na téma míchaná vajíčka. Míchaná vajíčka se slaninou, s houbami, s pažitkou a pórkem, s párkem, sýrem a bonusové míchané vajíčko al dente. Vrcholem pak sváteční vajíčko naměkko se čtvrtečním rohlíkem (v pátek a o víkendu sem pekař nezajíždí). Dopolední hrátky s kozlem, co nechce na pastvu a poobědový polední klid, za zvuků souložícího kohouta s 10 slepicemi najednou.
Pak cesta na nákup dolů do vsi s prázdnou síťovkou a za chvíli zase zpět, s narvanou síťovkou a do kopce! Po cestě asi 50 zastavení s jinými babičkami, které šmírují obsah nákupu a nechají pozdravovat dědečka, některé i babičku. Večerku ani nemám určenou, protože v 19:00 usínám zmožen jak Maradona po bohoslužbě.
V sobotu pak budíček v 6 ráno na houby, kdy je ještě mokro a zima k zhebnutí a houby jedině na místech, kam by se neprodral ani M26 Pershing.
Skoro bych zapomněl den volna neděli, kdy v první řadě kostela podávám papírové kapesníčky babičce, kterou bůhvíproč dojal oltář.
Na úplný závěr pobytu za odměnu adrenalinový výjezd s traktorem ze stodoly, co s ním jezdil ještě Jiřík z blízkých Poděbrad a stanovil tak nový rychlostí světový rekord.
Další podávání papírových kapesníčků při mém odjezdu nepotřebuje babička, ale já, protože si jako bonus domů dovážím ječné zrno v oku.

Prázdniny na táboře na 3 týdny v přírodě. (blijící smajlík)
Ubytování ve stanech s podestou, kde je lepší spát na zemi než na těch dřevěných pryčnách s imitací matrace, co pamatuje tatínka. Ranní hygiena u potoka a nechutné plivání pasty do bahna vyschlého koryta. Močení na latríně, kam bys nedostal ani krysu ze smíchovského kanálu. K snídani vždy chleba s, přičemž za to „s“ si doplň jakoukoli věc co nenávidíš v tvarohu. Odřené a pořezané ruce do krve, když na tebe vyjde služba ve škrabání brambor. Dopolední bojovka s výstupem na jediný kopec v okolí, kam půjdeš za ty 3 týdny 25x. Odpoledne vázání uzlů, kde drak bere princeznu do jezera a zase nazpět a všichni se tváří, že pochopili tu pointu i jak to udělat, abys tu smyčku dostal pryč z ruky. Noční hlídka, na které marně čekáš, až tě nikdo nepřijde vystřídat. Kamarádi, co ti berou sladkosti, co sis poctivě nakoupil z kapesného a spolunocležník ve stanu, co si chce kdovíproč každou noc povídat do 4 do rána. Do toho všeho pak bodování uklizenosti stanu, kde je jediný úložný prostor pod těmi pryčnami, které jsi odstranil z důvodů popsaných výše.
Potáborový dozvuk v podobě spekulací místního plátku o zneužívání holčiček vedoucím.

Prázdninový týdenní zájmový pobytový kroužek – angličtina (slzavý smajlík)
Přijedeš kamsi, kde ti nikdo nerozumí, i když mluvíš plynně česky. Když někdo řekne postý za den „How are you?“, prohodil bys mu hlavu vidlema a zatočil proti směru hodinových ručiček na Big Benu. Borci na pokoji to berou vážně, protože se připravují na budoucí přijímačky na gympl, „tak už shut-up and fuck-off mother fucker“, kde nepotřebuješ učitele pro překlad..
Lektorka se ti sice líbí, ale každej je pro ní mejt nebo bejby, navíc brzy vyjde najevo, že spí se Stevem nebo možná s Kevinem. Když jsme u těch jmen, tak Markéta je tu Peggy, Standa Stanly, Jenovéfa Jennifer a já jsem prý King Charles. Všechno je tam kůl a vrcholem hitparády je Yellow Submarine, na kterou paří vedoucí pobytového kroužku s tučným jointem v prstech. Trvá na tom, ať se mu říká CEO, i když nikdo netuší, co ta zkratka znamená. Nikdo nemá odvahu se ho zeptat, protože takovou otázku by nikdo z účastníků kurzu anglicky nesesmolil.
K snídaní je v jídeláku „Pudding“, tak čekáš vanilkový krém, ale přinesou ti jelita. Když po týdnu pochopíš, že se nic jiného než anglická kuchyně jíst nebude, dožaduješ se alespoň Fish & Chips, ale přinesou ti maximálně čaj o páté. Večer se čumí na Netflix bez titulků a když se těšíš na „Život Harryho“ v podobě životopisu hráče Manchesteru Harryho Maguira, posloucháš tlachy a klepy rozmazleného spratka královské rodiny. Navíc rozumíš asi tak každému 78. slovu.
Večer musíš chodit do „bathroom“ a usínat v „bed“. Jestli na mě kdokoliv ve zbytku prázdnin promluví anglicky, bude nadosmrti handicapped.   

No víš, určitě si to tam užiješ jako loni. Však vzpomínáš na ty 2 malinká telátka, na spaní v lese ve stanu, na super lekce angličtiny.
Babička tě pozítří bude čekat na nádraží, tak už si pomalu začni balit věci. Pak pojedeš na ten skvělý tábor a nakonec ta angličtina.
My pak v úterý s tatínkem jedeme do Alp na elektrokola a možná to pak vezmeme přes zámky na Loiře.
Jo tak přejezd Alp na elektrokolech a pak zámky na Loiře? Jo prodloužený víkend v lázních a letní lyžovačka na ledovci? A zasloužená dovolená ve dvou? To zrovna!

„Mami, mě nějak bolí břicho víš. Teď jsem se měřil a mám 39,5. Teploměr jsem omylem rozbil a ty zvláštní kuličky, co z něj vypadaly, jsem omylem vdechnul. Nech mě trochu odpočinout, snad to bude dobrý.“