Originální přepis výslechu MUDr. Davida Ratha

Je tomu zhruba 24 hodin a do médií již unikl originální přepis z prvního výslechu MUDr. Davida Ratha. Přinášíme jej v necenzurované podobě.  

Vyšetřovatel: Můžete nám objasnit pěkně souvisle, jak jste se dostal ke krabici od bot se 7 milióny korun?

MUDr. Rath:
Víte, to vám bylo tak. Pozvali mě do opery. Nadace českých stomatologů  mi poslala pozvánku. Chodím takhle do opery často, mám rád vůni všudypřítomné majoránky. Ihned po potvrzení učasti jsem si uvědomil, že nemám vhodnou obuv! Zrušil jsem zasedání imunitního výboru, jehož jsem členem a zajel jsem hezky česky k Baťovi na Václavské náměstí, ať mi prodají nějaký vhodný pár bot. Musím říct, že u Bati si člověk vybere. Nechají vás v těch botách projít, můžete si je i zavázat a pořádně utáhnout. Vybral jsem si celkem slušivé, 100% kožené boty.

Vyšetřovatel: Prosím k věci.

MUDr. Rath:  Rozumím. Co mě u Bati překvapilo, byla velikost krabice, do které ty boty prodavačka vložila. Ihned jsem se jí dotázal:

„Paní prodavačko? Copak, že je ta krabice na boty tak veliká?“
„Inu pane poslanče, k velkému člověku, velká krabice.“

Její znalost Napoleonových spisů mě potěšila a udivila zároveň, ale nechal jsem to být, teď mám plný stav žen. Doma jsem si boty znovu vyzkoušel a prošel se po celém bytě. V obýváku pode mnou podlaha trochu zavrzala, asi budu muset shodit nějaké to kilo.
Když jsem se druhý den probudil, slunce už bylo vysoko nad obzorem. Všiml jsem si, že mám plný odpadkový koš a krabice od bot se povalovala v předsíni.  
Rozhodl jsem se, že udělám dobrý skutek a dojdu s odpadky, vyhodím i krabici od bot, kterou již nebudu potřebovat.
Víte, osud vás vždycky něčím překvapí. Když už jsem byl u popelnice, co tomu čert nechtěl, všiml jsem si injekční stříkačky, která se povalovala na zemi. Zjevně byla použitá. Zkušenosti ze studií medicíny vám vždycky přijdou vhod. Dobře vím, co se v těchto případech má dělat. Opatrně jsem uchopil stříkačku a vhodil jí do krabice od bot, krabici jsem dal do kufru svého auta. Okamžitě jsem vyjel nahlásit tento případ protidrogovému výboru, jehož jsem členem.
Neujel jsem ovšem ještě ani 480 metrů a už mi pípal mobil, že mám schůzku výboru proti korupci, jehož jsem členem. Naštěstí místo schůzky bylo za rohem, chtěl jsem jenom podepsat prezenční listinu a jet dále. Krabici s injekční stříkačkou jsem samozřejmě vzal s sebou, nebezpečný materiál není radno nechávat v kufru auta. Krabici jsem zanechal na recepci u pana Vošahlíka. Víte pan Vošahlík je takový můj fanoušek. Vždy když máme jednání protikorupčního výboru, jehož jsem členem, pan Vošahlík mi pokaždé něco přistrčí. Tu mi dá do kapsy saka margotku. Tu mi nenápadně podstrčí lentilky. Jednou mi do ruky nenápadně propašoval tašku plnou melounů. Jindy kaprů. Je to zkrátka takový můj dobrý přítel.

Jednání výboru, jehož jsem členem, se nakonec trochu protáhlo, a když jsem se vracel, pan Vošahlík mi přistrčil krabici se slovy:

„Byl jsem ve sklípku v Bruselu, máte tam prvotřídní sedmičku, co jsem pro vás vyšetřil“.

Samozřejmě jsem se domníval, že se jedná o láhev mého oblíbeného Rulandského šedého.
Vzal jsem tedy krabici a jelikož už bylo pozdní odpoledne, dostal jsem opravdovou chuť na sklenku dobrého vína. Už už jsem nasedal do auta, že si půjdu domů vychutnat báječný moravský mok, když ke mně přistoupila tlupa ozbrojenců a sebrala mi mou krabici se sedmičkou vína.
Nikdy bych neřekl, že bude pan Vošahlík ke mně tak štědrý. Představte si, v krabici se nenalézala sedmička vína, ale 7 miliónů korun! Tohle člověk když sám nezažije, tak tomu neuvěří.

Vyšetřovatel: Ale co ta injekční stříkačka?

MUDr. Rath: Jaká injekční stříkačka?!

Vyšetřovatel: No ta co jste našel u popelnic  a chtěl ji odvést na jednání protidrogového výboru, jehož jste členem?

MUDr. Rath: Jo tahleta! Vidíte, na tu jsem úplně zapomněl, jakoby mě do vody hodil. Tak si to prosím škrtněte, pojedeme znova:

 Víte, to vám bylo tak.