Deratizer...

Deratizer (text písně)   

Možná, že žijem na odvrácený straně
rozum je bitej, z potlesku bolej dlaně
jen papouškujem nesmysly odevzdaně
a nastavujem svý tváře další ráně
Možná, že žijem na odvrácený straně
táta je Měsíc, Slunce svítí jen na ně
sto je prej málo, tak dvěstě procent daně
oni si žerou a chrochtaj namlsaně

Někdy se to nedá …

Politici dělaj z každýho vola
na ulici kradou cikáni kola
už by to vyřešit měl
nějakej deratizer
Do maminky chtělo by se ti vracet
ať nemusíš ze všeho tady zvracet
fakt by to vyřešit měl
nějakej deratizer

To je ta věc, co trápí mě i tě
jak poznaj v Mongolsku mongoloidní dítě
o co se bozi vlastně přetahujou
a do čeho se černý opalujou
Možná, že žijem na odvrácený straně
stá lež je pravdou, opakujem jí za ně
máme se dobře, vládněte požehnaně
však jednou dojde i na vás "milované"

Někdy se to nedá …

Politici dělaj z každýho vola …

Z článku národnych socialistov 

O tomto etniku je zbytočné sa nejako dlhšie rozpisovať. Ich spôsob života, záľuba v krádežiach, odpadkoch, alkohole, sexuálnom živote, ktorý pripomína sexuálny život potkanov sú všeobecne známe. Treba si však uvedomiť, že toto je momentálne najväčšie nebezpečenstvo pre naše Slovensko.

Niektorí sociológovia a aktivisti, ktorí sú mediálne známi, tento ľudský odpad vykresľujú ako "slobodumilovné" etnikum, ktoré komunistický teror donútil usadiť sa. Som ďaleko od toho, aby som velebil komunizmus alebo socializmus, ktorý tu praktikovala KSČ. Ale nikto v celej ich cigánskej histórii sa o nich nestaral lepšie ako komunisti. Rodinné prídavky, nové byty, zamestnanie, na ktoré aj tak kašľali, zdravotnícka starostlivosť, prístup k vzdelaniu, ktoré odmietali aj keď bolo povinné a nielen pre cigánske deti, to sú všetko pozostatky socializmu, ktoré si Cigáni nenechali zobrať. Po páde socializmu sa zmenilo len jedno. Všetko zostalo tak ako bolo, dokonca pre Cigánov je to aj lepšie. Jediné čo sa zmenilo, že v "demokracii" už nemusia pracovať. Posielať deti do školy formálne musia naďalej, ale keď nepošlú, tak sa nič nestane. Kradnúť tieťž nesmú, ale keď kradnú, tak sa im nič nestane. Ľudia, ktorí s nimi bývajú by vedeli rozprávať o ich krádežiach a ako ich "stíha" miestna demokratická polícia.

Antirasistickí aktivisti využívajú to, že v Bratislave ešte cigánsky problém nie je taký aktuálny ako v mestách a dedinách na juhu a východe Slovenska. Snažia sa Cigánov stavať do pozície nejakého romantického národa, ktorému nikto nerozumie a ktorému každý robí bezdôvodne zle a preto sa im nesmie ubližovať, ale naopak treba im pomáhať, najlepšie cez fondy a nadácie, ktoré spravujú práve títo "aktivisti", ktorí potom z týchto peňazí slušne žijú.

A teraz zopár príkladov:

Naprilad byty - ktorý biely, čestne žijúci a pracujúci človek dostane zadarmo byt alebo rovno menší rodinný domček? Žiadny! Zato Cigán áno! A aby sa nepovedalo, že dom v hodnote niekoľko stotisíc korún dostal zadarmo, len preto, že už vlastné byty zničil, vytrhal parkety, prozbíjal okná, aby z nich mohol lepšie vyhadzovať smeti na ulicu, rozpredal dvere, úmývadlá, armatúry, prebúral steny, aby sa mohli "navštevovať", tak aby sa nepovedalo, časť domu si musí "odpracovať".

Napríklad injekcie proti žltačke - jedna stojí niekoľko sto korún. Biely človek ju musí sebe a svojim deťom zaplatiť. Cigán ju má zadarmo.

Napríklad dom - môže si biely človek postaviť dom na pozemku iného občana? Nie! Cigán však áno!

Napríklad deti - môže si nezamestnaný biely človek dovoliť mať štrnásť detí so svojou nezamestnanou sesternicou? Nie! Cigán však áno!

Podľa štatistiky bolo v r. 1938 na Slovensku 27.000 Cigánov. Z nich skončilo 9.000 v plyne. Zostalo ich teda 18.000. Dnes ich je vyše 600.000, presný počet nevie nikto. V roku 2010 má byť každá tretia žena na Slovensku Cigánka. Stačí to?!

A preto:

ak útočíte na Cigánov, útočte najmä na ich rodiace "perpetuum mobile" - ženy a deti lebo 1 Cigán urobí aj desať mláďat s desiatimi samicami ale jedna samica bude od desiatich Cigánov oplodnená len raz!

netolerujte Cigánov vo svojom meste alebo obci!

netolerujte "občianskych aktivistov", ktorí sa snažia ospravedlňovať cigánsky odpad a ich zločiny!

nezúčastňujte sa na aktivitách proti rasizmu!

CIGÁNOM NA KAŽDOM KROKU DAJTE DOBRE POCÍTIŤ, ŽE V TEJTO KRAJINE NIE SÚ VÍTANÍ!

Zdroj- nsifo org

Chcete takéto riešenie? 

§ 1

(1) Státním příslušníkem je ten, kdo náleží do ochranného svazku Německé říše a je jí za to zvláště zavázán.

(2) Státní příslušnost se získá podle ustanovení zákona o říšské a státní příslušnosti.
§ 2

(1) Říšským občanem jest pouze státní příslušník německé nebo příbuzné krve, který dokazuje svým chováním, že je ochoten a schopen věrně sloužit německému národu a říši.

(2) Říšského občanství se nabývá propůjčením listiny o říšském občanství.

(3) Říšský občan je jediným nositelem v zákonech stanovených plných politických práv.

Zákon o ochraně německé krve a německé cti

Proniknut poznáním, že čistota německé krve je předpokladem další existence německého lidu, a prodchnut neochvějnou vůlí, zabezpečiti německý národ pro všechnu budoucnost, usnesl se říšský sněm jednohlasně na následujícím zákoně, který se tímto vyhlašuje:
§ 1

(1) Sňatky mezi židy a státními příslušníky německé nebo druhově příbuzné krve jsou zakázány. Manželství uzavřená proti tomuto zákonu jsou neplatná, i když byla k obcházení zákona uzavřena v cizině.

(2) Žalobu na prohlášení manželství za neplatné může podat pouze státní návladní.
§ 2

Mimomanželský styk mezi židy a státními příslušníky německé nebo druhově příbuzné krve je zakázán.
§ 3

Židé nesmějí ve své domácnosti zaměstnávat státní příslušníky německé nebo druhově příbuzné krve mladší 45 let.
§ 4

(1) Židům se zakazuje vztyčovat říšské a národní vlajky a užívání říšských barev.

(2) Užívati židovských barev je jim naproti tomu dovoleno. Výkon těchto oprávnění je pod státní ochranou.
§ 5

(1) Kdo jedná proti zákazu § 1, bude potrestán káznicí.

(2) Muž, který jedná proti zákazu § 2, bude potrestán vězením nebo káznicí.

(3) Kdo jedná proti ustanovení §§ 3 nebo 4, bude potrestán vězením až do jednoho roku a peněžitou pokutou, nebo jedním z těchto trestů.

První prováděcí nařízení k zákonu o říšském občanství

§ 2 (2) Židovským míšencem je ten, kdo pochází od jednoho nebo dvou prarodičů, podle rasy plně židovských, není-li podle § 5, odst. 2, židem. Za plně židovského se bez dalšího pokládá prarodič, když příslušel k židovskému náboženskému společenství.

§5 (1) Židem je ten, kdo pochází při nejmenším od tří prarodičů, podle rasy plně židovských. Platí (tu) § 2, odst. 2, věta 2.

(2) Za žida se také pokládá státní příslušník, je-li židovským míšencem, pocházejícím od dvou plně židovských prarodičů,

a) když v době vydání zákona příslušel k židovskému náboženskému společenství nebo potom do něho byl přijat,

b) když v době vydání zákona byl v manželství se židem nebo potom do něho vstoupil,

c) když pochází z manželství se židem ve smyslu odstavce 1, jestliže bylo toto manželství uzavřeno za účinnosti zákona o ochraně německé krve a německé cti ze dne 15. září 1935,

d) když pochází z mimomanželského styku se židem ve smyslu odstavce 1 a narodil se nemanželsky po dni 31. července 1936.

Chronologie...

1920

24. února 1920
V Mnichově vyhlášen 25bodový program NSDAP.

1923

9. listopadu 1923
Pod vedením Adolfa Hitlera uspořádali nacisté v Mnichově neúspěšný pokus o puč.

1930

14. září 1930
Ve volbách do říšského sněmu získala NSDAP více než 18 % hlasů.

1932

31. července 1932
Ve volbách do říšského sněmu získala NSDAP více než 37 % hlasů.


6. listopadu 1932
V nových volbách do říšského sněmu získala NSDAP 33 % hlasů.

1933

30. ledna 1933
Adolf Hitler jmenován německým kancléřem.


27. února 1933
Požář říšského sněmu. Nacisté jej využili k vydání nařízeních omezujících občanské svobody.


20. března 1933
Heinrich Himmler oznamuje zřízení koncentračního tábora v Dachau.


1. dubna 1933
Celoněmecký bojkot židovských obchodů, právníků a lékařů.


7. dubna 1933
Přijat zákon o „obnovení úřednického stavu“ (Gesetz zur Wiederherstellung des Berufsbeamtentums), na jehož základě byli propuštěni Židé ve státní službě.


21. dubna 1933
Zákaz židovské rituální porážky zvířat (košerování).


10. května 1933
Veřejné pálení knih židovských a nacistickému režimu nepřátelských autorů.


25. srpna 1933
Podepsána tzv. Haavara dohoda mezi německou vládou a sionistickými organizacemi usnadňující emigraci Židů do Palestiny.


17. září 1933
Založeno Reichsvertretung der deutschen Juden (Říské zastoupení německých Židů). V jeho čele stál uznávaný liberální rabín Leo Baeck.


22. září 1933
Židé vyloučeni z kulturního života v Německu.

1934

30. června 1934
Tzv. „noc dlouhých nožů“ - na Hitlerův rozkaz zlikvidovala SS vedení SA.


25. července 1934
Pokus rakouských nacistů o puč. Zavražděn kancléř Engelbert Dollfuß.


2. srpna 1934
Umírá německý prezident Paul von Hindenburg. Hitler poté sjednocuje úřad říšského kancléře a prezidenta a přisuzuje si titul „vůdce a říšský kancléř“.

1935

13. ledna 1935
V Sársku se konalo referendum, na jehož základě bylo Sársko připojeno k Německu.


16. března 1935
V Německu zavedena všeobecná branná povinnost.


15. září 1935
Na stranickém sjezdu NSDAP v Norimberku vydány tzv. norimberské zákony.


14. listopadu 1935
Vydána první doplňující nařízení k tzv. norimberským zákonům - jejich součástí je i definice Žida a židovských míšenců.

1936

7. března 1936
Vstup německé armády do Porýní, které bylo versailleskou smlouvou prohlášeno za demilitarizované pásmo.


6. - 16. února a 1. - 16. srpna 1936
V Německu pořádány zimní a letní olympijské hry.

1937

21. března 1937
Papež Pius XI. vydal encykliku Mit brennender Sorge (S palčivou starostí) proti rasismu a nacionálnímu socialismu.

1938

13. března 1938
Obsazení Rakouska německou armádou - tzv. Anschluß.


26. dubna 1938
V Německu vydáno nařízení o povinném ohlášení židovského majetku v hodnotě přesahující 5000 říšských marek.


29. května 1938
V Maďarsku vydán první protižidovský zákon, který omezoval podíl Židů na hospodářství země na 20 %.


23. července 1938
Nařízeno zavedení zvláštních průkazů pro Židy platných od 1. ledna 1939.


25. července 1938
Nařízení, podle nějž židovští lékaři v Německu smějí ošetřovat pouze židovské pacienty.


6. července 1938 - 15. července 1938
Konference v Évianu: zástupci 32 států se bez výsledku radili o možnostech přijímání uprchlíků z nacistického Německa.


17. srpna 1938
Všichni židovští muži v Německu musejí užívat doplňující křestní jméno Israel, všechny židovské ženy Sara.


20. srpna 1938
Ve Vídni založena Ústředna pro židovské vystěhovalectví (Zentralstelle für jüdische Auswanderung).


29. září 1938
Podepsání mnichovské dohody: velmoci se bez účasti československých zástupců dohodly na teritoriálním okleštění Československa.


5. října 1938
Pasy německých Židů mají být označeny písmenem „J“ (= Jude - Žid).


28. října 1938
Vypovězení polských Židů: zhruba 17 tisíc v Německu žijících Židů s polským občanstvím vyhnáno přes polské hranice.


9. listopadu 1938 - 11. listopadu 1938
V Německu byl rozpoután pogrom známý pod názvem křišťálová noc. Byla vypálena či poničena většina synagog, vyrabovány židovské obchody a mnoho Židů zabito či odvlečeno do koncentračních táborů.


12. listopadu 1938
Na poradě pod vedením Hermanna Göringa rozhodlo nacistické vedení uložit německým Židům pokutu ve výši jedné miliardy říšských marek za údajné vyprovokování pogromu.

1939

21. ledna 1939
Na Göringův rozkaz byla v Německu založena Říšská ústředna pro židovské vystěhovalectví (Reichszentrale für jüdische Auswanderung).


30. ledna 1939
Hitler před říšským sněmem „prorokuje“ zničení židovské rasy v Evropě v případě války.


14. - 15. března 1939
Obsazení českých zemí německou armádou. Vyhlášení samostatného Slovenského státu. 16. března vyhlášen Protektorát Čechy a Morava.


5. května 1939
V Maďarsku vyhlášen druhý protižidovský zákon, jímž byl podíl Židů na hospodářství země omezen na 6 %.


21. června 1939
Vydáno nařízení říšského protektora Konstantina von Neuratha o židovském majetku.


28. července 1939
V Praze vznikla z podnětu okupačních orgánů Ústředna pro židovské vystěhovalectví .


1. září 1939
Nacistické Německo přepadlo Polsko. Začátek druhé světové války.


21. září 1939
Setkání Reinharda Heydricha s veliteli Einsatzgruppen a Adolfem Eichmannem. Nařízeno zřízení židovských rad (Judenräte) na obsazených polských územích, koncentrace Židů a registrace polských Židů a jejich majetku.


27. září 1939
Zřízení Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (Reichssicherhauptamt - RSHA).


říjen 1939
Pokus o zahájení hromadných deportací Židů do Niska nad Sanem na Lublinsku.


23. listopadu 1939
Nařízeno označení Židů v Generálním gouvernementu. Od 1. prosince museli všichni Židé starší 10 let nosit na pravé paži pásku s Davidovou hvězdou.

1940

8. února 1940
Nařízeno zřízení ghetta v Lodži.


12. února 1940
Tisíc Židů ze Štětína a okolí bylo v noci vyvlečeno z bytů a deportováno do tří vesnic v blízkosti Lublinu.


9. dubna 1940
Německá vojska vstoupila na území Dánska a Norska.


27. dubna 1940
Himmler nařizuje zřízení koncentračního tábora v Osvětimi.


10. května 1940
Začátek německého útoku proti západní Evropě. Během několika dní byla obsazena Belgie, Nizozemí a Lucembursko. Francie kapitulovala 22. června.


25. května 1940
Heinrich Himmler předkládá Hitlerovi memorandum, v němž navrhuje deportaci Židů na Madagaskar.


10. srpna 1940
Otevřeny kárné pracovní tábory v Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu.


26. září 1940
Na Slovensku založena Ústredňa Židov.


3. října 1940
Vyhlášení Statut de Juifs (Židovského statutu) vládou ve Vichy.


5. října 1940
V Rumunsku vydány zákony o konfiskaci židovského majetku.


7. října 1940
V Bulharsku vydán Zákon na ochranu národa omezující práva Židů.


22. - 25. října 1940
Z Bádenska, Württemberska a Falce deportováni Židé na francouzské území, kde byli internováni v táboře v Gurs.

1941

10. ledna 1941
Registrace všech Židů v Holandsku.


1. března 1941
Heinrich Himmler nařizuje vybudováni tábora v Birkenau (Osvětim II.).


6. dubna 1941
Německá agrese proti Jugoslávii a Řecku.


2. června 1941
Vláda ve Vichy vydává druhý Statut de Juifs (Židovský statut).


6. června 1941
V rámci přípravy německé invaze do Sovětského svazu vydán tzv. Kommissarbefehl (komisařský příkaz) nařizující vraždění politických komisařů v sovětské armádě.


22. června 1941
Útok německé armády proti Sovětskému svazu (tzv. Operace Barbarosa). Začíná vraždění Židů na okupovaných územích prostřednictvím tzv. Einsatzgruppen.


31. července 1941
Hermann Göring pověřuje Reinharda Heydricha praktickým provedením „konečného řešení židovské otázky“ (viz kopie dopisu na stránkách Haus der Wannsee Konferenz).


9. září 1941
Vydání Židovského kodexu na Slovensku.


19. září 1941
V Říši a v protektorátu zavedeno povinné označení Židů starších šesti let židovskou hvězdou.


27. září 1941
Reinhard Heydrich nastoupil do funkce zastupujícího říšského protektora.


29. - 30. září 1941
Masakr více než 30 tisíc kyjevských Židů v Babi Jaru. Masakr byl pouze jednou z mnoha set hromadných vražd prováděných Einsatzgruppen ve spolupráci s Wehrmachtem a místními kolaboranty.


10. října 1941
Porada Reinharda Heydricha s jeho spolupracovníky, na níž bylo rozhodnuto o deportaci části českých Židů do Lodže a do Minsku a určen Terezín jako vhodné místo pro soustředění většiny protektorátních Židů. Výběr Terezína byl definitivně potvrzen na poradě konané 17. října.


16. října 1941
První transport z protektorátu do Lodže. Celkem v pěti transportech do lodžského ghetta deportováno 5002 Židů.


23. října 1941
Zákaz vystěhování Židů z německé Říše (platí i pro protektorát).


24. listopadu 1941
Příjezd prvního transportu, tzv. komanda výstavby, do Terezína.


25. listopadu 1941
Vydáno 11. prováděcí nařízení k norimberským zákonům, které mj. stanovilo, že Židé, kteří pobývají v zahraničí, ztrácejí německou státní příslušnost a jejich majetek propadá ve prospěch Říše.

1942

16. ledna 1942
Začátek deportací z Lodže do Chełmna, jež trvaly do září 1942.


20. ledna 1942
Konference ve Wannsee o koordinaci „konečného řešení“.


23. února 1942
Loď Struma s židovskými uprchlíky směřující do Palestiny se potopila u tureckých břehů. Zahynulo 768 pasažérů, katastrofu přežil pouze jediný.


9. března 1942
V protektorátu vydáno vládní nařízení o preventivním potírání cikánského zlořádu.


10. března 1942
Začátek masového vraždění ve vyhlazovacím táboře Belzec. Jenom v následujících týdnech bylo v tamějších plynových komorách zavražděno zhruba 30 tisíc Židů z Lublinska.


konec března 1942
Začátek hromadných deportací do Osvětimi.


26. března 1942
Zahájeny deportace slovenských Židů. První vlna deportací byla ukončena 20. října 1942.


24. dubna 1942
Židům v Říši zakázáno užívat veřejnou dopravu.


29. dubna 1942
V Holandsku nařízeno označení Židů židovskou hvězdou.


27. května 1942
V Belgii nařízeno označení Židů židovskou hvězdou.


27. května 1942
V Praze spáchán atentát na Reinharda Heydricha, který těžkým zraněním 4. června podlehl.


7. června 1942
V obsazené části Francie zavedeno povinné označení Židů židovskou hvězdou.


10. června 1942
Jako odveta za atentát na Heydricha vyhlazena obec Lidice.


11. června 1942
Eichmannův úřad nařizuje zahájení deportací Židů z Holandska, Belgie a okupované části Francie.


22. července 1942
Do provozu uveden vyhlazovací tábor Treblinka. Do srpna 1943 v něm bylo zavražděno 870 tisíc Židů.


22. července 1942
Zahájeny masové deportace z varšavského ghetta. Celkem do září 1942 deportováno zhruba 300 tisíc Židů, převážná většina do Treblinky.


2. srpna 1942
V protektorátu uspořádán soupis „cikánů, cikánských míšenců a osob žijících po cikánském způsobu“.


4. září 1942
Zavedeno povinné označení židovskou hvězdou v Makedonii.


5. října 1942
Heinrich Himmler vydal rozkaz očistit všechny na říšském území ležící koncentrační tábory od Židů.


16. prosince 1942
Výnos Heinricha Himmlera o deportaci Romů do Osvětimi.


17. prosince 1942
Prohlášení spojenců odsuzující nacistickou vyhlazovací politiku.

1943

26. února 1943
Do Osvětimi přijel první romský transport. Deportovaní byli umístěni ve zvláštním "cikánském táboře".


4. - 11. března 1943
Židé z bulharské části Thrákie a Makedonie byli na příkaz bulharské vlády zadrženi. Více než 11 tisíc z nich bylo deportováno do Treblinky.


19. dubna - 16. května 1943
Povstání ve varšavském ghettu.


2. srpna 1943
Povstání ve vyhlazovacím táboře Treblinka.


1. - 2. října 1943
Německá policie pořádá akci, jejímž cílem je zatknout a deportovat dánské Židy. Většina z nich - více než 7000 tisíc - se ale před deportací zachrání útěkem do Švédska. Celkem bylo do Terezína deportováno 466 dánských Židů.


14. října 1943
Povstání ve vyhlazovacím táboře v Sobiboru.


3. listopadu 1943
Začátek akce Erntefest (dožínky), v jejímž průběhu bylo - převážně v Majdanku - zavražděno více než 40 tisíc Židů z táborů a ghett na Lublinsku.

1944

19. března 1944
Maďarsko okupováno německou armádou.


5. dubna 1944
V Maďarsku nařízeno nošení židovské hvězdy.


15. května - 9. července 1944
Z Maďarska do Osvětimi deportováno celkem 437 tisíc Židů.


6. června 1944
Invaze spojenců v Normandii.


23. července 1944
Návštěva komisaře Mezinárodního výboru Červeného kříže v Terezíně.


6. - 7. října 1944
Povstání Sonderkommanda v Osvětimi. Vězňům se podařilo zničit jednu z plynových komor.

1945

17. ledna 1945
Vydán povel k evakuaci Osvětimi. Na pochod smrti bylo vyhnáno 66 tisíc vězňů.


25. ledna - 25. dubna 1945
Ze Stutthofu a jeho pobočných táborů na pochod smrti vyhnáno 50 tisíc vězňů. Z nich 26 tisíc na cestě zahynulo.


27. ledna 1945
Sovětská vojska osvobodila Osvětim.


5. února 1945
Z Terezína odjelo 1200 vězňů do Švýcarska.


11. dubna 1945
Americká armáda osvobodila Buchenwald.


29. dubna 1945
Americká armáda osvobodila Dachau.


29. - 30. dubna 1945
Osvobození Ravensbrücku.


2. května 1945
Terezín převzat do správy Mezinárodního Červeného kříže.


7. - 8. května 1945
Německá kapitulace. Konec druhé světové války v Evropě.


18. října 1945
Začátek norimberského procesu.

1947

11. - 29. března 1947
Ve Varšavě se konal první osvětimský proces, během nějž byl bývalý osvětimský velitel Rudolf Höss odsouzen k trestu smrti.

Som presvedčený že mnohým ide práve o takéto riešenie.... 

Jozef Kmeťo 

Zdroj- holokaust cz