"Jeden Čehý a druhý Hot", říkávala moje babička,

když se lidé spolu nedokázali domluvit. A nebo by se tady možná hodilo spíše "Dva kohouti na jednom smetišti".  

Když jeden přidává plyn a druhý naopak brzdí, je to v životě vždycky průšvih. A když spolu navíc ještě nekomunikují, dochází někdy i k tragédiím. Tentokrát to tedy odnesli hokejisti.

Objasňování příčiny havárie letadla u Jaroslavli přináší téměř denně nová zajímavá zjištění. Konečně se ale na povrch dostává zřejmě skutečná příčina celé tragédie: "Dva piloti, kteří byli zvyklí velet a vzájemně spolu nekomunikovali."

Připomnělo mi to situaci, když jsem se jako studentka učila řídit auto a vedle sedící instruktor mi zasahoval do řízení. Například brzdil, když já jsem chtěla jet, (vždyť jsem jezdila dobře), a pak se mi šklebil, když jsem se vztekala. Říkal, že se nechce zabít.

V letadle to taková sranda není. Dva piloti se nedomluvili a každý udělal něco jiného. Bohužel nezabili jen sami sebe, ale desítky nevinných lidí. Nedovedu si představit, že se blízcí obětí mohou někdy smířit s takovou příčinou havárie. Technická závada letadla by byla přijatelnější, i když ve výsledku je to asi jedno.

Jestliže má nějaký pracovní tým zodpovědnost za životy lidí a je úplně jedno, jestli jsou to životy slavných hokejistů nebo životy obyvatel domova důchodců, musí spolu dobře komunikovat a táhnout za jeden provaz. A ten, kdo týmu velí a má tu zodpovědnost největší, musí vědět, že ho jeho tým poslouchá. Jinak je lepší jít od toho.

Když jeden brzdí a druhý šlape na plný plyn, někde se to vždycky projeví. Fyzikální zákony totiž v naší společnosti nelze tak jednoduše okecat.

Nějak mě napadla souvislost se současnými problémy Eurozony. Ale musím být ve vyjadřování opatrná, aby zas někdo neřekl, že jsem obvinila zadlužené státy, že  brzdí ty, kteří hospodářsky frčí na plný plyn.

Sice to každý ví, ale nějak se to zatím tutlá...