Druhé vítězství Jiřího Paroubka. Jinak nelze nazvat dohodu politických stran o překlenovací vládě. Po svržení vlády a rezignaci na dokončení předsednictví ve stávajícím vládním složení další rána české pověsti.
První zarážející fakt – většinu ve vládě má mít strana, která získala méně hlasů. To je v českých podmínkách bezprecedentní fakt. Paroubek si nadiktoval podobu vlády, její mandát i délku. Získal tak ještě víc, než původně chtěl – tedy vládu v demisi do konce českého předsednictví EU.
Druhý zarážející fakt – v Evropské unii budeme přepřahávat, měnit politické reprezentace, navazovat již navázené kontakty. V nadsázce lze říci, že pád vlády neměl na fungování předsednictví zásadní vliv, pád vlády pocítí Evropa až nyní.
Třetí zarážející fakt – ODS nemá premiéra a nebude (zřejmě) určovat agendu vlády. Premiéra nominuje ČSSD a de facto tak získá vliv nad touto zemí na půl roku. Bude rozhodovat třeba o zvýšení důchodů a uplácet voliče před volbami.
Čtvrtý zarážející fakt - úřednická vláda je složena navzdory názoru občanů a investorů, kteří si přáli rychlé předčasné volby. Dohodou dojde k poškození důvěry lidí v politiku a politické strany a investorů v plnohododnotnou funkci vlády.
Pátý zarážející fakt - na sestavení se vlády se budou přímo podílet komunisté. "Budeme s nimi konzultovat naše návrhy," uvedl Paroubek.
Nejsmutnější ale je, že v ČR opět zvítězila destrukce, vydírání a absence elementární zodpovědnosti. Pokolikáté už?
