Toulky časem - Písecká nostalgie

Jet do města, to byla vždycky na vsi událost. Museli jsme se vykoupat, ráno brzy vstát a vyrazit na autobus. Raději s pořádným předstihem, co kdyby jel dřív než podle jízdního řádu? Nákupy a zmrzlina za to přece stojí!

Čekala jsem, že po x-leté absenci nezůstal kámen na kameni, jako všude jinde. Ale oblíbený zverimex, kde jsme pořídili před lety dlouhosrstá morčátka, kde se kupovaly kočičí granule, psí maso a spousta jiných nezbytností, jen dostal modernější podobu!

Dokonce i s parkovištěm pro pejsky.

Klasický obchoďák Luna je plný pestrých nápisů. Avšak zůstal i ten starý...

Jen pták vpravo upozorňuje na původní název OD Racek...

To oblíbená "Péčka" mají jméno zachované, i když v jiném designu. Interiér bychom nejspíš ale nepoznali...

Nikdy jsem nechápala, proč v takové nádherné stavbě sídlí poliklinika. Hotel by slušel víc... Dole na rohu bývala vyhlášená lékárna "U orla".

Odtud nejspíš vítr vane, je to jen přes ulici!

"Musíš mi to koupit Na Floriáně," kladla mi na srdce babička, když se už neodvážila do města vyjet sama. "Tam to mají nejlevnější!"

Krásná radnice...

...za kterou sídlí muzeum...

Jen Přemysl Otakar by se divil, kam zmizela restaurace po něm pojmenovaná...

Mezi Starým a Novým mostem stále stojí tak řečený Titanic. Novostavba získala tuto přezdívku v srpnu 2002, kdy byla pod vodou do výše prvního patra. Mluvilo se tehdy i o bourání...

A k Novému mostu zase patří historka, jak z něj před lety spadl autobus. Seděla v něm i jmenovkyně mojí babičky. Příjmením za svobodna... To bylo na vsi radosti, když ji sousedé viděli živou a zdravou!

U Starého mostu bývaly domácí potřeby. Které z těch dveří to vlastně byly? Pamatuju si jen, že tam prodávala paní, co byla dřív v krámě ve vedlejší vsi...

Hned naproti bývalo vyhlášené hračkářství. Po galerii a bůhví čem všem je tu...hračkářství!

A tadyto knihkupectví teda ještě existuje nebo ne? Co knížek jsme právě tady nakoupili my i babička...

Na svém místě je Music Box s poněkud rozšířenou nabídkou...Kolikrát jsem tu slintala nad kazetami, na které nebylo...

...oblíbené Elektro Elsa...

...Potraviny u Jůzků s novým designem a zahrádkou na náměstí...

...drogerie s x-krát novou cedulí a stále stejným majitelem...

..."stará švadlenka" (ta "nová" již dávno neexistuje)...

...i sportovní potřeby, kde naši koupili mimo jiné mučící nástroj v podobě volejbalového míče...

Generace před námi by jistě zajásaly, že květinářství bylo vystřídáno. Právě tady babička, mamka i teta mnohokrát nostalgicky vzpomínaly na "mlíčňák". Asi ho trochu pamatuju, jistá si nejsem, ale prý padl po revoluci...

Na svém místě (s novou cedulí) zůstal i oblíbený krámek, který ještě za mých vysokoškolských let vypadal jako z osmdesátek (trochu odhad). Mamka nám tam kupovala nugát a jednou jsme ji tak zblbly, že si řekla o "vážený dukát"...

To babička chodila pro půl kila nugátu k Volfům. Tady to zvenku vypadá jako kdysi...

Luxor poněkud rozšířil působnost a už se tak nejmenuje...

A tady se chodilo na párek v rohlíku, vždycky před cestou domů. Musela jsem ho mít, i když uzeniny odmala nesnáším... Funguje to tu ještě?

Pod kostelem bývala tržnice, ale byla přesunuta kvůli úctě k mrtvým. Na přilehlém parkovišti mám auto, tak zatím!

/23.4.