Špacírujeme dál podruhé

Tohle že je listopad? Venkovní teploty atakují dvacítku a my se opět vydáváme do luk, polí a lesů. Musíme lovit, dokud to jde!

...

Cestička se našla a sbíháme dolů do Chotouně...

...

Ale kámo, přece se tolik nestalo. Jen jsme potkali ty dvě bílé kuličky chlupů. A věř mi, že se bály mnohem víc než ty!

To je teploučko na kopci! Ta bunda byla asi zbytečná...

...

Tam někde bývala studánka. Prý "Lesní pramen Drnka"...

...a ten pramínek tam stále je. Soudím podle potůčku vytékajícího z houští.

Jsi s tím focením otravná, víš to? Já chci už domů!

Následovala vtipná vsuvka, když jsme v závěrečném stoupání potkali vznešenou psí kamarádku Jenny s paničkou. Musel to být pohled pro bohy. Který pejsek má rodokmen a který ne, to se těžko poznává, ale... Jedna panička upravená do společnosti, druhá do přírody. Pro někoho třetího nejspíš zajímavý pohled!