Špacír po "jarní" Zoo (2)

Padající voda dokáže pěkně popohnat kroky směrem k nějakému tomu přístřeší. Než k tomu však dojde, popereme se s faktem, že na tašku, deštník a foťák jsou jen dvě ruce, a třeba něco nalovíme.

Kasuáři bývají většinou zavření, a zrovna v dešti se procházejí ve výběhu. Jo, jsou dva!

Muntžak taky nevypadá, že by padající vodou nějak zvlášť trpěl.

Koníci Převalského jsou odolní od přírody.

U velbloudů je mokrá pohoda přece jen překvapivější. Ale tak když se mohli blaženě vyvalovat na mraze... 

Nejen pro oficiálně ubytovaná zvířátka je Zoo. Na stromech ve výbězích kamzíků a dalších horských koziček se uhnízdily divoké volavky... 

...a u cesty se neohroženě prochází kačer! 

Zato "kolpíčí" voliéra je podezřele prázdná. Zde jeřáb mandžuský. 

Oblíbená vyhřívající se "kuřátka" (stepokur) v domečku vedle druhé voliéry... 

...kterou obývají mimo jiné slavní (a oškliví) ibisové skalní... 

...vznešení jeřábi panenští... 

...a kdo se to krčí támhle? 

Jo, jsou to oni, kolpíci! 

Tenhle jeden se nám přišel předvést, jak umí lovit... 

...a dokonce zapózoval. To je model!

Tahle kachnička (čírka úzkozobá) je pořádně oprsklá! 

A chce s námi jít z voliéry ven. 

Asi se chce podívat na paovce s mláďátky...

...nebo snad na makaky, kteří s paovcemi obývají stejný výběh? 

/22.4.

/pokračování příště