Pokrok nezastavíš

Při tomhle focení mě opět přepadala nostalgie. První po měsíci a hned nové důkazy, že nic netrvá věčně. Lavička, herna, horní i dolní studánka, parkáč a teď ještě tohle?

Výhled k vycházce přímo vybízí...

Tak si někoho vezmeme z gauče a půjdeme to okouknout...

Hned začátek je teď neveselý. Tréninková plocha pro malé cyklisty a bruslaře teď vypadá takhle...

Ve shluku ořešáků jeden kmen chybí. Asi musel ustoupit cestě k zahrádkám.

Tohle bývala pouliční lampa...

...a tohle vylitý asfalt, který jsme v nejhladším a nejprudším místě vybíhali...

Tohle už vypadá podezřele! Piliny a bahno nevěstí nic dobrého...

...stejně jako nezvyklé světlo, když jeden zvedne hlavu. Je tomu tak. Statné topoly jsou pryč!

Stejně jako všechen menší a mladší porost...

Pro oko pamětníka nepříjemný zásah odhaluje důkazy, že nebyl první...

Zvláštní barva. Co to asi bylo?

Můžeme jen zamáčknout slzu a pokračovat v cestě. Třeba v Chotouni se stále lyžuje!

A dost fňukání! Po cestě je vidět i tohle...

Stopy ve sněhu už asi letos nebudou, tak jsem si dovolila vyfotit tyhle u garáže...

/27.2.