O mění a chtění, bytí a nebytí

Každé dítko má o své budoucnosti nějaký ten sen. Růžový sen. I jeho okolí má nějaké představy toho více či méně úžasného dítka se týkající. A ty můžou být třeba fialové s puntíkama, když směřují úplně jinam.

A čím jsem teda být měla?

• Matematička. Dcera matematika, kterému minulý režim odepřel plný rozlet, ve škole není marná, jasná volba, ne? Nejlépe vystudovat za velkou louží, ať to stojí za to!
• Učitelka. Aneb zdědit profesi po některém z rodičů je nutné. A ty brejle k tomu fakt pasujou.
• Kosmonautka. Když už mě víc než matika berou ty hvězdy. Dvanáctileté dítko akci pro 18+ neocenilo a jen budilo pozornost. Stejně bych nikdy neprošla těmi šílenými testy a stejně zůstala na zemi. Tlusté brýle, mizerné zuby, stačí? (Dobře, ty brejle jsem ve dvanácti ještě neměla, ale ostrozrak taky zrovna ne...)
• Překladatelka. Když už nechci s tou matikou nic mít. Na profitestech nedoporučeno úplně stejně jako psychologie a práva.
• Architektka. Ta vyšla z těch profitestů. Krásný vtip, při nulových schopnostech kreslit byla možnost realizace někde v mínusu.
• Lékařka. "Přeci nepudeš na farmacii, na to je tě škoda, lékárník je takovej lepší prodavač!" Tak pravila chemikářka před maturitou, stejně jako většina spolužáků.
• Vědátorkyně. Když jsem si nedala říct včas a přihláška šla tam, kam šla.

Být jsem ovšem chtěla:

• Švadlenka. Ve školce, už ani nevím proč, možná první povolání, které mě mimo rodinu zaujalo?
• Princezna. Když mě nebavilo chodit do školy. Kňourání nad původem bez kapičky modré krve utnula máma prohlášením, že princezny chodí do školy s normálníma dětma a ty se jim posmívají, že jsou princezny.
• Astronomička. Než jsem zjistila, že hvězdaření se počítá do fyziky, která mi bůhvíjak hvězdně nešla. A pak dorazila puberta...
• Modelka. Naivní sen puberťačky, které byly důsledně odpírány jakékoliv úpravy exteriéru vyjma umytí a (v té době již tvrdě odmítané) možnosti občasného ostříhání na blbečka.
• Zpěvačka. Když jsem na tu modelku nedorostla. Touha ovšem antitalent nepřemůže.
• Manželka slavného zpěváka. Když už si to nevyzpívám sama, můj miláček mě na ta pódia jistě vezme.
• Tanečnice. První náznak posunu a první srážka s tím, jak to funguje v "dospělém" světě. Přišla příliš brzy pro mládě přesvědčené o tom, že mimo "svatú pravdu" rodičů je bezpečno a hraje se fér.
• Lékárnice. Když už se ta vysoká musela vybrat, kritéria byla jednoduchá. Jasná vidina té práce a její užitečnost. Zdravotnictví bylo logickou volbou pro největšího egoistu a ignoranta potřeb druhých, jaký kdy po světě chodil. Nikdo se mnou nedokázal hnout, a tak se aspoň něco povedlo.

Také jsem za svých studijních let byla:

• Kamelotka. Trochu neúplná bez vyřvávání, co nabízím, kdyby náhodou někomu ke mně nešlo. První vlastnoručně vydělané pětikilo.
• Pomocná síla a doplňovačka zboží v drogériích a hypermarketech. Jó, to byly časy, když za to v Praze dávali pade na hodinu...
• Žena za pultem pekárny, hotovek, sýrů a uzenin v hypermarketech. Zejména ty uzeniny byla fajn, protože mi nedělaly chutě a k tomu jako bonus likvidovaly chutě jiné.
• Sanitářka pro zařízení lékárenské péče. V malém provozu cosi mezi uklízečkou a holkou pro všechno, okořeněno možností "ochutnat" svou budoucnost. Potvrzení správnosti volby studií.
• Farmaceutická laborantka. Tou dobou už ukončený druhák oficiálně nestačil, přesto mě postavili za táru a dělej, co umíš. První dva ročníky dají jen teoretický základ s nulovou použitelností v praxi, takže jsem si připadala vcelku neschopně.
• Prodavačka "Pharma Shopu". Když mi zavřeli oblíbenou lékárnu z předchozích let. Projekt, který se neujal a opravdovou lékárnu ani suplovat nemohl. Paralen 10 tablet, Nurofen 12 tablet, živočišné uhlí, soda, šalvějové bonbóny, nějaké ty čajíčky, náplasti a spousta doplňků a kosmetiky jsou prostě málo pro uspokojení všeho, s čím může někdo přijít. Sedět na osmi metrech čtverečních mě nebavilo ani za odměnu proti předchozím brigádám vpravdě královskou. Ten měsíc jsem prořvala, že chci pracovat a ne tam sedět. Jenže ty prachy jsem fakt potřebovala na další rok ve škole a nic jiného se mi splašit nepodařilo.

/Zdravím J.S.

/úvodní fotka: Pixabay