Myši a žáby

Podobné záležitosti kolem mě zpravidla proplují jako loďka po klidném rybníčku. Poslední dobou však došlo ke kumulaci, nebo možná k mému nadměrnému vnímání. Tento článek berte jako osobní názor jednoho člověka, nic víc nehledejte.

Odcizeno z internetu

Předně děkuji za tento prostor, kam můžu "pověsit" své literární úlety, fotografické pokusy, nebezpečné myšlenky a další útvary a patvary. Dají se tu hrát hry i zvedat rukavice v podobě témat hozených z různých stran. Děkuji i za prostor pod mými díly, kde se k nim mohou vyjádřit osoby, které (možná i omylem) zvládnou dočíst do konce. Kde si s těmito lidmi můžu popovídat. Nic víc jsem nikdy nehledala.

Nejsem novicka, zpověď touhy po chlupáčovi jste si mohli přečíst už téměř před dvěma lety. Prostě jsem si to chtěla zkusit. A jsem tu, stejná či jiná, to je na vás, dosud. Zažila jsem truchlení po autorech, kteří odpluli do jiných vod či svou tvorbu uložili ke spánku. Děje se to tak nějak průběžně. Zažila jsem vlnu protestů, když se měnila podoba diskuzí. Nepovažuji se za vyloženě naivní osobu, ale nějakou změnu jsem čekala. IDNES, promiň mi to, ale moc se to nepovedlo. Tolik můj názor. Pardon, ještě proběhla druhá vlna křiku a odchodů. Příčinou byl pan Babiš a jeho určité konflikty zájmů.

Jsem zvyklá dodržovat pravidla. I ta, co se mi třeba moc nelíbí. Jo, možná jsem ovečka. Ovečka je vlastně hezké zvířátko, nemyslíte? Ono je hezké i to prasátko, které by mohlo už stát za cenzuru... Je fakt, že mnohé situace nelze popsat výrazy společensky akceptovanými. A také je fakt, že tato slůvka v písemné podobě vypadají mnohem hůř, než když se prostě vysloví. Proto se nahrazují tečkami. Hvězdičkami. Proto se vypípávají. Jsem zvyklá dodržovat pravidla, ale čas od času si situace žádá některé trošku ohnout. Tolik k již vyřešené aférce.

Je mi úplně jedno, zda horší "nepromazaná" diskuze je tady, tady, tady nebo docela jinde. Rozebírání těchto širokých debat stále dokola a všude asi nikdo nepřehlédnul. Co je či není nevhodné, je relativní pojem. Někdo je cimprlich víc, někdo míň, ale i slova "slušná", tj. vyskytující se ve Slovníku spisovné češtiny, mohou pořádně zranit. Stačí vědět, kam ten šíp vrazit...

Co mi není jedno, je nová vlna odchodů a především "odchody". Na čas zmizet ze scény, proč ne, ona závislost na blogu tak zdravá nebude. Obdivuji autory, kteří mají denně nový článek i dva. Kdy to stihnou? Nemají jinou práci? Nespí? Na čem jedou? Možná jen mají lepší organizaci a výkon, než já sama...

Faktem je, že spoustu věcí lze přejít. Když se mi nějaký text nelíbí, můžu to nechat být. Prostě toho autora příště číst nebudu. Můžu se k tomu vyjádřit v prostoru k tomu určeném (samozřejmě pokud je otevřený...). Kdybychom byli všichni stejní, byla by nuda. Ale jde to přece provést slušně. Pardon, kdybychom byli všichni stejní, byla by nuda. :-D

Co je ovšem děsivé, jsou fakta, která lze z matrixu virtuální reality vydolovat. Fakta o realitě skutečné. Je mi vcelku jedno, kdo se s kým zná osobně a jak moc. Je mi vcelku jedno, co kdo z vás dělá v reálném životě. Možná jsme se už někdy někde potkali a ani o tom nevíme...

Jo, a vážně mi je jedno, zda fikce byla do nějaké míry inspirována realitou. Ať je to třeba "fikce". Vážně si myslíte, že všechny moje "Hokusy pokusy" jsou čirou fantazií? Stejně tak nechci vědět, na jakém principu se dělají výběry. Chceme tam všichni a ne že ne. Všichni chceme být na titulce. A všichni chceme být VIP.

Internet se tak nějak považuje za anonymní médium. Ono se to vsákne. Spláchne. Zmizí v matrixu virtuální reality. A třeba to v nějakou nevhodnou chvíli vypluje. Možná až poté, co na nějaký ten detail dávno zapomeneme. A on nám podřízne tu tenkou větvičku, na které sedíme...

Dobrou noc!