Kolemjílovské postřehy

Člověk se pořád dívá daleko, vysoko, a proto si nevšímá každodenních, tak obyčejných, detailů. A proto, zatímco hledám jeden konkrétní keř, bylo by tak snadné projít kolem toho všeho...

Stále ta samá místa, a přece znovu jinak... Cliffíku, to se ti to běhá, viď?

Křoví, mimo již odkvetlých hlohů (v plné bílé parádě tu byly několikrát), nabízí i šípkové růže. Rosa canina, tady nejspíš místy křížená s nějakou pěstěnou příbuznou. Zatím je v květu, na podzim tu budou oblíbené šípky. Čaj z nich patřil k dlouhým zimním večerům. Jen si nějak nepamatuju, že by měl žádané účinky... Libovala si jen mamka, my jsme prskaly celou zimu.

Vlčí máky mezi zahrádkami mě dovedly trochu ke zkratce. Jen text si pamatuju lehce jinak... Papaver rhoeas, krásný a prý i do čajů jen pro parádu dobrý. Já jsem vždycky litovala pomíjivosti sukýnek Makové panenky. Ve vázičce prostě nevydrží.

A tohle nejspíš ze zahrádky opravdu pochází.

/11.6.