Jen trochu na rozjezd

"Tam jeď, tam se mi líbilo," dozvěděla jsem se hned po vysvědčení (ne, že by se mě týkalo!). A tak tři rozpracované dovolenkové plány letěly k ledu a začal se tvořit úplně nový...

(24.8.2019) Brzké ranní vstávání kvůli přesunu miláčka je nevyhnutelné. Ten se kupodivu nechá v klidu naložit a ani moc neprotestuje. Po malém zdržení v rodném hnízdě se vracím do Prahy, přehodím boty, vezmu sbalený raneček a mažu na autobus. Na Černém Mostě mě překvapí fronta na „mém“ nástupišti, nejede ještě něco dalšího? Nejede, řidič hlásí, že má vyprodaná všechna sedadla a na stojáka nebere. Netrpěliví senioři seřvou kluka se sluchátky pro jistotu česky i anglicky a už se konečně nastupuje. Nakonec i na stojáka, a to včetně dětí, a můžeme vyrazit. Já poněkud otrávená pozdními aktualizacemi GSFT, díky kterým jsem se nestihla připravit na letošní US Open, z mobilu to samozřejmě nejde. Snad do pondělka narazím na veřejný počítač s internetem. Cestou nabíráme zpoždění na objížďkách a kvůli výstupům na dřívějších zastávkách, a nemůžu být radši, když jsme po půl druhé konečně v cíli ve Dvoře Králové. Nakoupím v Bille na další dva dny, neboť mě s ubytováním naproti Zoo na poslední chvíli vypekli a první noc strávím o deset kilometrů dál. Na náměstí si dám oběd i s pivem, které se moc líbí vosám, s těmi si asi užiju.

Pak už je čas hledat značku a vyrazit na Les Království, jsou tři hodiny a po první atrakci letošní dovolené musím ještě dojít do hotelu mimo civilizaci, tedy by bylo záhodno to zvládnout za světla. Po hodině a půl už obdivuju dílo až pohádkově vyparáděné, z časových důvodů musím vzdát naučnou stezku a po zjištění, že infocentrum bylo pro dnešek uzavřeno, se zajdu posilnit na zbytek cesty. Zároveň pořídím i dřevěnou známku a pohledy.

Cesta do hotelu o několik vsí dál se vleče, na poslední chvíli si v jedné z nich dám zmrzlinu a pro jistotu dle instrukcí na voucheru informuju ubytovací zařízení, že to do šesti fakt nestihnu. Nadále nespěchám, pobavím se oblečeným psem a pokochám kočkami i stádem krav. Po zapsání na hotel můžu na pokoj s krásným lvím obrazem. V koupelně visí návod, jak neplýtvat vodou, což je houby platné. Zvládnu si skoro umýt hlavu, než začne téct teplá, ještě, že jsem se to nesnažila odpustit na teplou. Na hotelu je překvapivě chladno, co potěší především, je dobrá wifina. Najdu si, že v infocentru ve Dvoře se dá jít na počítače, sláva. Nadšeně si stáhnu pavouky, abych se připravila, a posléze zjistím, že jsou loňské, ta stránka poslední dobou stojí za houby, asi začnu hrát jinde. Vylézt z peřin kvůli čištění zubů dá dost přemáhání.

/pokračování příště