Hlídání divé zvěře, den druhý

Jak jsem to mohla dávat, dvacet kiláků ráno, dvacet odpoledne a ještě k tomu autobusem? Faktem zůstává, že jsem toho v těch časech přečetla daleko víc, než dnes. Autem to prý bude pohodlnější, až na věčné řešení kam s ním.

První noc v rodném hnízdě nestojí za nic, neustále se budím. Asi hrůzou, že zaspím, že jsem si nechala málo času navíc a nestačím obstarat zvířata, že mi někdo uteče a budu ho muset nahánět, že bude velký provoz a přijdu pozdě... Vrchol přijde těsně před budíkem, když mě probudí hrabání v písečku. Následuje zasyčení a přes mou postel skáče žížavá čára přímo na skříň. Snažit se dál spát nemá cenu, jak mě řvoucí budík přesvědčí.

Snídani a další nezbytnosti zvládnu bez nehody, stejně jako krmení koček a úklid po nich, ptáci prý stačí jen jednou za den. Auto startuju na čas, cesta proběhne hladce, ranní rozcvička u mističek a bedýnek mě navíc pěkně probrala, tedy zvládnu rychlou zastávku u sebe, kde sezobnu dvě kapsle Enterolu a zbytek balení "nepotřebného" léku hodím do kabelky společně s cestovním digitálním teploměrem. I tak jsem v práci brzy, zanadávám si v šatně na některé kolegy řidiče a den může začít.

Ještě rychle koupit něco k večeři a hurá domů na druhou šichtu. Kočky jsou natěšené jak na Vánoce, čtyři kousky sedí u špajzu, pátý (můj) na skříni. A to smečka netuší, že mě dole zdržela sousedka výkladem o psech. Je to zvláštní, jak mají sousedi pudy se se mnou vybavovat, když jsem tu víc jak dva dny jednou za uherský rok. Po včerejší nevolnosti není ani památky, přesto zavrhnu návštěvu knihovny i další možné aktivity na večer a po prvním krmení a úklidu se radši věnuji odpočinku. Plyšáci jsou pěkná čuňátka, musím konstatovat na balkóně. Dvě hromádky leží pěkně mimo bedýnku a třetí někdo umístil do truhlíku, jehož zelené obyvatelky kočičí péči zjevně nepřežily.

Večer probíhá lépe než ten předchozí, dokonce načnu víno a při krmení ptáků postřehnu, že stolička určená k dosažení do výšin s klecemi se poněkud prohýbá. Tedy, něco jsem slyšela o prasknutí, ale o nebezpečnosti nikdo nic neříkal. Mírně opilá přetáhnu večerku, ale do odpolední stačím vystřízlivět i vyspat se s přehledem! Usínám jako doma, s miláčkem v pelíšku.