Jurský svět – čím víc zubů, tím víc Adidas

Že by nám mělo stačit, když přivedeme k životu dinosaury? Ne modernímu člověku, který chce stále víc. Větší, barevnější, rychlejší = víc peněz. Toužit po chytřejším zmutovaném tyrannosaurovi však zavání velkým zubatým průserem.

Po dlouhé době jsem spatřila jakž takž natřískané kino. (Tři bratry nepočítám, tam táhl do kin hezounek Klusáček.) Americký akčňák dovede taky zaplnit sál.  Na dinouše překvapivě vyrazila nejen teen omladina, ale i pamětníci Jurského parku si nezapomněli přijít nostalgicky zavzpomínat. Před promítáním se vzduchem nesla zvláštní atmosféra – všichni jsme věděli, co přijde, přesto jsme byli natěšenější snad ještě víc než dva kluci, kterým bohatá tetička Claire zaplatila nezapomenutelný výlet do Jurského světa.

Odjezd bratrů je příjemně svižný. Jakmile dorazí do parku, teta samozřejmě nemá čas. Přepracovaná workoholička, jež bdí nad celým kolosem čítajícím přes 20 000 návštěvníků, pověří hlídáním jakousi svou podřízenou. Kluci jí brzy zdrhnou. A Claire má taky docela slušný průšvih. Indominus Rex přelstí i trenéra velociraptorů a bezpečnostního machra Owena. Prostě se zdejchne. Všichni dělají jakoby nic. Uzavřeme severní část ostrova, chytneme ho a budeme si moci opět šoupat nohama. Rexík si však vyškubne monitorovací zařízení šinouc si to směrem na jih. A bráchové Zach a Gray se mezitím v podivně vyhlížející skleněné kouli rozhodnou vydat mimo vyznačenou trasu...

Nečekejte žádné herecké megavýkony hodné Oscarů. Bratříčkování Nicka Robinsona a Tye Simpkinse, bujné vnady Bryce Howardové i sexappeal Chrise Pratta se plně podřizují pravěkým tvorečkům, což není na škodu. I v 2 D padá čelist z monstrózního mossasaura, krmení tyrannosaura či z prvního pohledu na Indominuse Rexe. Co teprve v 3D! Nepopírám, že mi sem tam něco „smrdělo“. Dají čichnout velociraptorům (které si mimochodem i pojmenovali) k Rexovu masíčku a už pádí s větším zapálením nežli lovečtí hafani. Nehledě na to, že mezi nimi kličkuje na čtyřkolce ošetřovatel. Během pár chvil triumfují. Občasné scifi za hranicí scifi naštěstí vyvažuje mnoho narážek na časy dávno minulé – tričko alá Jurský park, stařičké džípy, ale hlavně husí kůži způsobující hudba Johna Williamse, bez které by to fakt nešlo. Zkrátka jestliže Steven Spielberg před jednadvaceti lety stvořil jurský park, tak Colin Trevorrow netroškaří. Troufá si rovnou na celý jurský svět. Máloco mě donutí vidět film ještě „za tepla“, pár dní po premiéře. Stačí si pamatovat jedno zásadní pravidlo a můžete s klidem vyrazit také: „Myslete na to, že když vás něco bude honit, musíte utíkat.“