Ministryně školství Kateřina Valachová prodloužila termín, ve kterém by měly být všechny děti, včetně dětí s LMP, v současné době navštěvujících praktické školy, inkluzivně vzdělávány v běžných základnách školách, o dva roky.
Ministryně školství Kateřina Valachová prodloužila termín, ve kterém by měly být všechny děti, včetně dětí s LMP, v současné době navštěvujících praktické školy, inkluzivně vzdělávány v běžných základnách školách, o dva roky. Důvodem je současná nepřipravenost českého školství na příliv dětí s LMP do běžných ZŠ. Otázkou je, zda toto odložení daný problém vyřeší.
K tomu, aby mohly být děti s LMP vzdělávány v běžné základní škole, je zapotřebí zabezpečení odpovídajících podmínek pro tyto děti. Jedná se především o asistenty pedagoga, kteří by byli dětem k dispozici. Bez jejich pomoci, by vzdělávání v běžné základní škole těžko zvládly nejen děti, ale i učitelé.
Vezmu-li v potaz, že nejen asistentů, ale i učitelů je v dnešní době nedostatek z důvodu neadekvátního finančního ohodnocení této profese, u asistentů pak také chybějící prostředky, z nichž by bylo možné asistenty financovat, bude i za dva roky stejný problém tyto pozice personálně zabezpečit. Práce asistenta pedagoga je srovnatelně náročná, jako ta učitelská s jediným rozdílem - a tím jsou opět finance.
Nedojde-li tedy k zásadním změnám ve financování školství, nebude možné realizovat jakékoliv změny včetně inkluzivního vzdělávání, jež vnímá ministerstvo školství jako jednu ze svých priorit.
Učitelé jsou nejhůře finančně ohodnocenými vysokoškolsky vzdělanými státními zaměstnanci a asistenti pedagoga jsou na tom ještě podstatně hůře.
Již Jan Ámos Komenský, učitel národů, si uvědomoval důležitost vzdělání, jako jediného možného prostředku k vytvoření kulturní společnosti.
Je proto velmi smutné, že je v dnešní době školství věnováno tak málo pozornosti a především podpory.
V porovnání se smýšlením Komenského jde o naprosto zpátečnický postoj. Dnešní české školství patří mezi nejslabší články politického systému, což o naší společnosti mnohé vypovídá, jelikož společnost je tak silná, nakolik silný je její nejslabší článek .
Další problém inkluzivního vzdělávání spatřuji ve vzdělání a připravenosti asistentů pedagoga na práci s dětmi s LMP. Doposud jim byla věnována péče speciálních pedagogů, kteří k dosažení vzdělání absolvovali pětileté magisterské studium a většinou také řadu kurzů, díky čemuž věděli, jakým způsobem s dětmi pracovat.
V okamžiku přesunu těchto dětí na běžnou ZŠ, bude roli speciálního pedagoga suplovat asistent bez patřičného vzdělání.
Snad v průběhu následujících dvou let postaví ministerstvo svou vizi na pevnější základy, které se jim nesesypou při prvním poryvu větru.
