Vánoce ty tam a já se tak pozastavuji nad tím, proč se u většiny domácností neobejde ta sláva bez tak typického pokrmu, kterým je kapr.
Teď nemám na mysli, kde se vzala ta tradice, co její vznik zapřičinilo či jak hlubokou má podstatu. Spíš si často připadám jako ten malý chlapec v pohádce Císařovy nové šaty, když vykřikl do davu: "Císař je nahý!" a to přesně v okamžiku, když prohlásím, že kapr je nepoživatelný hnus. Asi tisíckrát jsem letos opět zaslechla, na ulici, v televizi či rádiu, jak se běžní občané a i nejrůznější celebrity těší na kombinaci kapr a bramborový salát. Opěvovaný symbol, který nepostradatelně dokresluje tu pravou pohodu Štedrého večera. Oblouzněná atmosférou jsem se i já sama připojila doma k přípravě tohoto pokrmu pro sváteční tabuli. Receptů existuje nespočet a fantazii se meze nekladou. Ani ten náš způsob přípravy nebyl nijak ošizen a postup i všechny pokyny řádně dodrženy. V okamžiku, kdy mi ten můj kousek přistál na talíři a já okusila první sousto, zkřivil se mi úsměv. Normálně by se člověk překonal, často se stane, že v restauraci nedostanete jídlo ochucené a připravené přesně podle vašeho gusta, ale ta schopnost a odhodlání sníst větší či menší část přecijen je. V tomto případě nebyla a nedala se ani uměle vyvolat. Ihned mi v hlavě vytanula vzpomínka na zážitek z dětství, kdy mi, jako malému dítěti spadla oblíbená sušenka do malého rybníka s typickým přízviskem "kačák" a já ji rychle vylovila a značně nasáklou tou pachutí tlející stojaté vody zabahněného rybníka plného rákosí, řas a orobince, zkoušela ještě sníst. Opravdu naprosto totožná chuť. Štědrý večer mi to ovšem nezkazilo a proběhl standartně. Pár dní poté jsem podnikla průzkum mezi přáteli a rozhodla se přijít tomu na kloub. Vyslechla jsem si rady, jak je nezbytné vodní prostředí ve kterém ryba vyrůstá a žíje. Jak musí být vylovena v předstihu a musí kolem tří měsíců hladovět. Jakou roli hraje optimální velikost, správné kuchání a stahování kůže. V čem a jak dlouho jsou filety naloženy a mnoho mnoho dalších. S nadsázkou mohu říct, celý vědní obor. Napadá mě smělá otázka, proč tolik okolků a taková anabáze s tím, aby "to" bylo k jídlu. Na okraj, nic proti tomuto celkem sympatickému tvorečkovi, ale proč je chovat ve velkém, terorizovat výlovem, hladověním a stísněnými traumatizující podmínkami k tomu, aby pod vlivem globální letité davové psychózy národ jejich maso pozřel. Už vůbec nebudu komentovat to jejich zpětné pouštění do řeky a odsouzení je tak jako tak k smrti. Podle mého, určitě pro celou řadu čtenářu, kteří mě nemilosrdně odsoudí za barbara Vánoc, radikálního názoru, je konzumace kapra nesmysl a zrušila bych to. No co třeba takové kuře, když zmíním úplně nejobyčejnější a nejrychleší způsob úpravy -vezmete plátek, lehce osolíte, osmážíte a jíte. To samé se dá říct o jakémkoliv druhu masa, možná mimo zvěřiny, to uznávám, ale prostě je to tak. Jasně, že je to lepší ještě trošku vymazlit, ale ta podstata, že se to jíst dá a chutná to, ta je splněna. Prostě ten kapr mi nejde do hlavy. Já mám ráda ryby, opravdu, na všechny možné způsoby, ale KAPR, ta kostnatá kaše, kéž by alespoň bez chuti, to prostě ne a ne a ne. Kéž by se našel alespoň jeden člověk, který mi odsouhlasí mé pocity, protože jinak si budu připadat jako blázen, který asi není úplně v pořádku.
