Jela jsem domů (někdy během vánočních svátků), byla jsem trochu opilá (asi nějakej vánoční večírek) a taky i nejspíš trochu vyměklá. Sednul si vedle mě a donutil mě, abych si vyndala sluchátka z uší. Nevypadal uplně nejhůř, i když svým charizmatem mě neokouzlil. I přesto jsem souhlasila, že s ním někam zajdu.... Jak říkám, byly ty vánoce a já trochu naměkko....
Po prvním loku mi bylo jasné, že to byla první a poslední sklenička s tímto chlapcem. Jiskra nepřeskočila. Vydržela jsem sedět v té kavárně asi hodinu. Během hodiny jsem usoudila, že by se výborně hodil k jedné mé kamarádce (že bych se po té jedné skleničce tak opila?). Neměla jsem náladu předstírat, že mu něco dám a tak jsem rovnou začla básnit o mé kamarádce. On se rozářil a souhlasil. Překvapilo mě to (a dotklo se to mé ješitnosti), přesto jsem usoudila, že dobrý skutek je dobrý skutek a vyrazila za kamarádkou. A kamarádka vyrazila na rande.
Vrátila se pozdě v noci. To jí ovšem nezábránilo, aby mi hned nezavolala nevylíčila svůj výlet po vlastech českých.
„Dítě, asi tě zabiju,“ zněla její první slova.
Nebohá kamarádka, absolvovala výlet po šutrech – „Víš, já sbírám kameny, tak musím objet pár lidí a něco s nima směnit.“
Nebohá kamárádka strávila den více měně zavřená v autě – „Hele počkej tady, něco si vyřídím.“ Čekala třeba i půl hodiny...
Nebohá kamarádka, když byla sem tam vypuštěna na vzduch, zjistla, co chlapec potřebuje – „Hele nosíš tanga? To se mi líbí. Navíc hodně potřebuju sex. Víš, jak jsem se seznámil s tou Káčou, to jsem taky jel na jednu šukačku.“
Nebohou kamarádku stál ten výlet asi tři stovky – „No snad si nemyslíš, že tě budu vozit zadarmo?!“
Lakonicky řečeno - chlapec byl hustej.
O dva dny později mi přišla smska.
- Nechceš někam vyrazit? Honza –
- Ne fakt ne, nemám tři stovky a ani náladu někomu platit benzín. –
- Já myslel třeba na kafe. –
Na to jsem už něměla odpověď.
Takže bacha na Honzu. Někde se tady toulá. Nedá vám nic zadarmo a hledá holky na šukačky.....
