Žena vášnivější než zdivočelý býk

Budu vám vyprávět o ženě, která dokázala změnit svůj osud. Není to právě hezké české úsměvné čtení, ale je pravdivé. Je to příběh ženy hoteliéra, do které by to nikdo z vás zřejmě neřekl.

Jmenovala se Renata, mohlo jí být asi čtyřicet, byla velmi pracovitá, trpělivá a věrná. Měla ráda květiny, secesní styl a sladké parfémy, jejichž opojné vůně se staly pro hotel typické. Vládla pevnou, ale účastnou rukou místnímu personálu.

Byl to malý luxusní hotýlek v podhůří Krkonoš. K původní budově, kterou její manžel dostal v restituci, přistavěli nové apartmány, moderní restauraci s jídelnou a na zahradě měli krytý bazén. Mimo sezónu zaměstnávali pouze čtyři stálé pracovníky, kuchaře, dva číšníky a recepční. O chod celého hotelu se starala od rána do večera Renata. Její muž byl zpustlý sobec, který hrál nejraději golf s tím, že tak najde nejvíc zákazníků. 

„Potřebuju tě tady," říkala mu pokaždé, když se někam chystal, aniž by se obtěžoval říct kam.

„Sháním klienty," tvrdil.       

Už to nebyl ten dravý selfmademan, jak si ho zamilovala. Za poslední roky, kdy se jim dařilo, zpohodlněl. Narostlo mu břicho, ztučněly mu tváře, zvětšil se mu zadek, choval se jako baba. Vyklidil v hotelu pozici. Bylo to pro něj jednodušší, asi mu to sama i umožnila. Nesnášela jeho lenost, nedbalost, s jakou se staral o zákazníky. Nic nefungovalo tak, jak mělo. Musela se do toho vložit se vší vášnivou energií.

„Ty umíš všechno líp," říkal pokrytecky.    

Když se žena do něčeho pustí, je k nezastavení. Jako kdyby si za ty roky vyměnili pohlavní role. On reprezentoval, ona šéfovala. Nic s ním už nebylo, ani v posteli. Byl jako vyšňořený kapoun. Chodil v obleku, jezdil do lázní, všude jen rozdával vizitky. A Renata zatím pracovala. Přejímala zboží, vymýšlela menu, platila faktury, uklízela, zalévala květiny. Po celém hotelu šířila dobrou náladu a své výrazné vůně.  

Jako šéfová byla velmi oblíbená. Nikdy nezvyšovala hlas, byla tak srdečná, že dokázala lidi nadchnout. Navíc byla stále pěkná. Měla zaoblené boky, štíhlé nohy a prvotřídní prsa. Věk se na ni ještě nepodepsal. Oblékala se prakticky, ale vždycky jako dáma. Měla velké zelené smaragdové oči. Dlouhé zvlněné vlasy a velmi zemitý smysl pro humor. Její vtípky byly vyhlášené. Personál ji za to tajně zbožňoval.

Dvořil se jí i jeden místní farmář. Vozil do kuchyně čerstvé maso. „Dnes mám pro vás mladýho bejka!" řekl, sotva vylezl z auta.

Podivila se, proč ho porazil. Prý se splašil a naháněl krávy. „Takovej zdivočelej bejk může bejt nebezpečnej!" dodal.

„Jo, za lásku se platí!" řekla.  

Farmář se jí líbil, ale v životě by si s ním nic nezačala. Dbala na svou úroveň a taky na pověst podniku. Nebyla tak naivní, aby si myslela, že manželství je něco svatého. Ale nevěra by ji ponižovala. Hlavně si přála, aby se její manžel změnil. Nemohla si ho už vážit. „Nekuř mi tady!" napomínala ho.

Na stěně haly visela cedule NO SMOKING. Sám ji tam nedávno nalepil, aby taky něco dělal. 

Dělal, že ji neslyší. „Slyšíš mě?!" řekla.

„Krávo!" zasykl tiše.    

V tu chvíli se v ní něco zlomilo. Jako kdyby se ten jemný strojek, který v ní šlapal jako hodinky, urval. Škubla s sebou. Přešla k baru a pokývla bradou mladému číšníkovi. „Tuplovaný fernet!"

„Co se děje, šéfová?"

„Ještě jeden!"

Vypila ho na ex a pak se na číšníka zadívala. Věděla, že ji miluje. Měl v očích až nábožnou úctu. Chytila ho za límec a odvedla ho do sklepa, kde stály sudy a basy s lahvemi. Svlékla z něj kalhoty a vzala ho do pusy. Nemusela se ani moc snažit, aby mu stál. Hořkou chuť fernetu brzy nahradila spermatem. Mladík se z ní úplně sesypal. Byl pro ni už nepoužitelný. Najednou zatoužila po něčem, co velmi chtěla. A tak dlouho si to zakazovala! Zamířila na recepci. Vzala si klíč od volného pokoje a vrhla na recepční tak svůdný pohled, že ta hubená mužatka to hned pochopila. Vždycky jí nadbíhala. Všem chlapům se vyhýbala. Teď se mohla ukázat. Vlepila jí pusu hned za dveřmi. Líbaly se tak, jak se chlapi nelíbají. Souložily spolu tak, jak chlapi nesouloží. Úplně se do sebe zapletly a vzdychaly slastí. Pomáhaly si vším, co měly po ruce. Nakonec vyhrála násada od záchodové štětky. Připadala si zvráceně. Zažívala orgasmus. Ale pak jí zase něco chybělo. Ano, pořádný chlap! Seběhla dolů do kuchyně jako rozpálená zběsilá samice. Kuchař, dvoumetrový miláček, stál v chladírně masa. Porcoval mladého býka. Vypadal v šoku, když se na něj vrhla. Znali se spoustu let, ale nikdy si nic nezačali. Chvíli se bránil. Ztvrdnul. Stáhla z něj bílou zástěru. Zapřela se o vál plný hovězího. Sladký pach čerstvé krve. Kuchař ho do ní vrazil. Narážela nahými prsy na maso a křičela rozkoší...

Brzy nad ránem vyšla z hotelu jako dáma. Za ní vyšel číšník, recepční a nakonec i kuchař. Naložili její zavazadla do auta. Sedla si k volantu a ještě jednou se zadívala na hotel. Dvacet let dřiny. Pak všem zamávala.

Asi půl roku na to si vzala za muže místního farmáře. Starala se o farmu tak, jak se starala o hotel. S vášnivou energií. Široko daleko nebylo trpělivější a věrnější ženy, než byla ona.

Povídka z cyklu Lidská tragikomedie