Sraz otce se synem po 20 letech
Dnes to byl vysoký černovlasý chlap s uhry a vousy na tvářích. Jeho výrazný nos byl úplně stejný, jaký měl Michal. Nedávno mu daroval jednu svou ledvinu, takže je to trochu sbližovalo...
„Co si dáš?“ zeptal se na restaurační terase.
„Minerálku.“
Michal by si dal nejradši pivo s rumem. Jenže měl jen tu jednu ledvinu a už skoro rok nepil. Musel to zvládnou i s bylinkovým čajem. Matěj přišel, aby mu vyřídil poslední pozdrav od Valérie. Sám od sebe by asi nepřišel. Už takhle se cítil rozpačitě. Vidět svého skutečného otce bylo pro něj těžké. Až příliš se mu převrátil život vzhůru nohama.
„Chci, abys něco věděl,“ řekla mu v nemocnici máma.
„Mami, já to vím.“
Na smrtelné posteli mu všechno řekla. Řekla, že když jí bylo dvacet, jako je teď jemu, udělala chybu. Byla mladá a hloupá. Až příliš brzy si vzala jeho tátu, se kterým si nerozuměla. Táta si našel jinou ženu a ona se poznala s jiným mužem a měla Matěje. Jenže Michal, jeho biologický otec, byl příliš mladý a hloupý, což nebyla dobrá kombinace.
„Takže se na tebe vykašlal?“
„To spíš já na něj...“
Zíral na ni s trpkým výrazem. Bolelo ho, že ji nemůže už ani vyčíst to, že si s ním takhle zahrávala. Po celé roky mu nic neřekla. Nechala ho žít s vědomím viny. Odjakživa se cítil jako cizinec. S tátou si nerozuměl a trpěl kvůli tomu výčitkami. Vyčítal to i tátovi, který za to nemohl. Mohl za to nějaký úplně jiný cizí chlap.
„Přála bych si, abys ho vyhledal.“
Michal si připadal jako ve snu. Před ním seděl jeho syn, tak strašně podobný své mámě. Měl její oči, rty a úsměv! Přitom to byl takový klacek, s náušnicí v uchu a potetovanou kůží na pažích. Jako kdyby mu takový dáreček Valérie poslala odněkud z nebes.
„Šel jsem za ní,“ řekl, „ale nechtěla mě vidět...“
Uvědomil si, že se obhajuje. Že ty oči, které na něj syn upíral, ho soudí. Její oči, rty a úsměv. Občas to byl spíš sarkastický úsměv. Uměla taková být. A Matěj to po ní viditelně zdědil.
„Nechtěla se s nikým už vidět, trápilo ji, jak vypadá. Pohřeb byl jen pro nejbližší rodinu.“
„Jasně.“
Celá ta bolest pulsovala v jeho odpovědi. Nebylo už nic co k tomu dodat. Vždyť smrt je tak jasná! Není nic nad slunce jasnějšího, než když někdo umře. Jednou provždy odejde a pozůstalí se s tím musí smířit. Je to jejich věc, jak se s tím srovnají. Že budou muset žít na světě sami. Dýchat vzduch, každé ráno vstávat, pracovat s pocitem, že tu mrtvý není. Myslet na něj a vzpomínat. Litovat toho, že nikdy spolu už nepromluví. Že se vzájemně nepodpoří prostě jen tím, že tady jsou oba. V chladném pustém lhostejném vesmíru. Ano, byli jsme si navzájem s druhým oporou. Milostnou, rodinnou nebo přátelskou. Jenže teď, když zemřel, jsme mu už úplně jedno...
„Vždycky byla uzavřená,“ řekl Michal, aby něco řekl.
„Byla skvělá!“
Seděli a popíjeli čaj a minerálku. Dva zcela cizí lidé, otec se synem, fyzicky si navzájem podobní, ale duševně z jiné planety.
„Co studia?“ zeptal se Michal.
„Hm, v pohodě...“
Matěj neměl potřebu se svěřovat. Prostě jen splnil poslední přání mámy, šel za ním do redakce, kam ho poslala.
„Budu muset jít,“ řekl netrpělivě.
Michal zaplatil. Slunce nad Vltavou ozařovalo rozkvetlý Petřín. Tam se kdysi tak rádi procházeli spolu s Valérií. Šel vedle syna po chodníku a měl s ním úplně stejný krok. Doprovázel ho na Karlák. Navrhl mu, aby se někdy zastavil, když bude mít čas.
„Jasně,“ přikývl Matěj.
Michalovy geny spolu s jeho ledvinou zmizely v metru...
69. kapitola z románu Otcovství
Jan Klar
Deník spisovatele – v Africe hladomor a v Evropě trapný konzum...
Válka na Ukrajině s sebou nese různá rizika, aspoň média už měsíc hrozí, že veliká obilnice na Dněpru letos selže a bude hladomor, milión hladových lidí se pohne do Evropy.
Jan Klar
Deník spisovatele – v kriminále jsem seděl asi jenom třikrát…
Jediné, v čem mají Rusové bohužel pravdu je to, že Západ je už dlouho dekadentní, projevuje se to dnes a denně od politiků až po různé celebrity vytvářející iluzi, že žijeme pravdivě,
Jan Klar
Deník spisovatele – odhodili lopaty a vzali do rukou samopaly...
Kromě zbytečného utrpení, umírání a mrzačení lidí je odporné, jak Rusové ničí celá města i s jejich historií. Mám rád architekturu, myslím si, že je pouze málo činností,
Jan Klar
Deník spisovatele – Toillete ist unten, keine .........., please!
Bavil jsem se s člověkem, který má na starost zařízení pro utečence, a ten mi říkal, že by do nich vzal všechny Ukrajince na úkor těch, co tam jsou, decentně řečeno grázlů z Blízkého východu.
Jan Klar
Deník spisovatele – jasně, dnešní utečenci z Ukrajiny jsou jako my
Nemůžu říct, že by má první zkušenost s Ukrajinci byla dobrá, tehdy, když jsem hlídal panelárnu, pobodal jeden dělník druhého a pak založil požár na ubytovně. Bylo to k večeru,
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Mezinárodní obchodník – balicí stroje
ManpowerGroup s.r.o.
Středočeský kraj