Matějovi bylo dávno osmnáct a přesto by mu vůbec nevadilo, kdyby si mohl zalézt k mámě do vany. Vždycky tajně zažárlil, když uviděl mladšího brášku nebo sestru, že si leží s mámou v horké vaně.
Máma se koupala často, protože jí to dělalo dobře na migrénu. Napustila si vodu a pak si ve vaně něco četla. Chtěla mít klid, ale ten jí málokdy dopřáli. „Co je?“ řekla Matějovi, když se tak trochu ze srandy svlékal, „na to zapomeň!“
„Mami, já chci jít k tobě!“
Pamatoval si, že když byl malý, chodil za ní často. Někdy se stalo, že u ní našel tátu a pak tam nemohl. To vždycky udělal scénu. Připadalo mu, že má na koupel s mámou svaté právo. A najednou tohle! Nahatý otec, který ho strká z koupelny jako nějakého vetřelce. Pociťoval to jako křivdu. Řval za zamčenými dveřmi, jako kdyby ho na nože brali.
„Já ho snad zabiju!“ slyšel tátu.
Valérie se koupala každý večer. Někde četla, že když je narozená ve znamení Štíra, že miluje stojaté vody. Nebylo nic slastnějšího než horká vana! Měla to jako zavedený rituál, který si nenechala vzít. Od rána v práci blázinec a pak se doma starala o čtyři hladové krky. Vařila teplé večeře, protože se to vyplatilo, navíc to dělala ráda. Oni měli teplo v žaludcích a ona si chtěla udělat taky dobře. Pustila si co nejteplejší vodu, přilila voňavý olej a pak se do horké vany ponořila jako královna.
„Mami, já chci jít k tobě!“
Když nepřišel Matěj, přiběhla malá cácorka. Pořád se někdo snažil narušit její klid, ale nezlobila se. Byla velká máma, která se stará. Vždycky chtěla hodně dětí a domácí klídek. Měla početnou rodinu a občas i pohodu. Tu jí narušoval úplně někdo jiný než děti. Myslela na něj od svých dvaadvaceti. Jak to že jim ta touha vydržela tak dlouho?
„S kým to mluvíš, mami?“
V teplé vaně měla domácí kancelář. Útulné prostředí, kde mohla tajně snít. Nebo si ledacos zařídit. Občas odpovídala na maily. Jindy hledala šaty na e-shopu. Jednou měla veselou náladu a podruhé smutnou. Většinou s Michalem mluvila právě z vany. Byla v tom jistá zákeřnost, že mu nikdy nezapomněla sdělit, že se koupe ve vaně.
„A jsi úplně nahá?“ ptal se vždycky.
„Hele, co myslíš?!“
Často ji trápil dotazy na tělo. Snažila se ho odbýt, ale dělalo jí dobře, že ho stále vzrušuje. Nemohla ho mít, tak aspoň takto. Dokázalo jí to vylepšit den, život jí nepřipadal smutný. Trocha erotiky nikdy neuškodí. Cítila mezi nimi to napětí a taky ji to vzrušovalo. Naladilo ji to do postele. Někdy, když Viktor přišel dřív domů, využila toho.
„Vali, ty jsi fakt chlípná!“
Její vnitřní svět se prolínal s realitou. V hlavě měla Michalovo tělo, se kterým se milovala. V tu chvíli byla s ním v posteli. Dělal jí přesně to, o čem jí psal do mobilu. Vždycky ho za to sjela. Nebude číst žádné sprosťárny, ona je na jemnou romantiku. Ale při sexu se jí vybavovaly ty největší prasárny, které jí kdy napsal.
„Prosím, ještě!“ šeptala.
Ta rozkoš byl dvojnásobná. Asi by v realitě nechtěla zažít sex ve třech, ale takto skrytě si to užívala. Viktor byl skvělý. Jako by tušil, že je myšlenkami jinde, o to víc se snažil. Žárlivost ho přiváděla do extáze. Vědomí toho, že ho na začátku podvedla. Pochybnost, že Matěj je jeho syn.
„Mami, s kým to mluvíš?“
Malý Matěj k ní rád chodil. Užíval si tu blízkost, jen neměl rád, když měla mobil. Zvláštně se hihňala a mluvila divně. Její hlas byl protivný. V tu chvíli se cítil být odstrčený. Jednou, když jí někdo volal, zvedl to. Uměl to už s mobilem a řekl: „Haló!“ Nějaký pán k němu mluvil. Ihned ho začal nenávidět, aniž by ho vůbec kdy viděl.
Chtěl mít mámu sám pro sebe. Cítil její vůni, něhu, nahé poprsí. Hrozně rád se jí tulil k bříšku a připadal si jako v ráji. Neuměl to popsat, ale bylo mu fajn. Něco si povídali, zatímco se k ní tiskl. Prohlížel si zubatou jizvičku. Taky pupík měla příjemný. Její klín byl zakázané místo. Jako by hledal cestu zpátky. Jednou se mu stala nehoda. Cítil, že má pindíka úplně jiného, tak hrozně velkého!
„Já za to ale nemůžu…“
Od té doby k ní už nesměl. O to víc žárlil na bráchu a ségru, ale taky na otce, když se s ní koupal, a vůbec nejvíc žárlil na toho, s kým večer ve vaně telefonovala…
Matěj ještě nemohl tušit, že až se bude jednou ženit, že si vezme holku velmi podobnou své mámě.
63. kapitola z románu Otcovství
