Facebook je jen pro slabomyslné
Jak by mohla Ondřeje jen tak odstranit ze statusu „životního partnera“? Neměla by mu to nejdřív oznámit? Ale co všichni jejich společní přátelé? Co by na to řekli, že ho tak sprostě zradila? Nepřestali by se s ní kvůli tomu přátelit?!
„Co je to Facebook?“ zeptal se jí Michal bezelstně.
Spali spolu už asi měsíc, ale vše zůstávalo při starém. Michal jezdil za svou dcerou k rodičům manželky a snažil se sekat dobrotu. Přestal skoro pít a víc psal, aby měl na alimenty. Občas se zastavil za Evou v jejím podnájmu, protože ona k němu nikdy nechtěla. Nesnesla by být ve stejné posteli, kde lehala její kamarádka, Daniela. Eva měla útulný byteček 1+1 a dobrmana Bimba. Michal čekal, kdy se tam srazí s jejím přítelem Ondřejem.
„Neboj se,“ řekla Eva, jako kdyby vycítila jeho obavy, „Ondra je až do čtvrtka na služebce.“
Eva byla neobyčejně hezká a laskavá milenka. Potom, co přestala pracovat jako učitelka, jako kdyby ještě víc zkrásněla. Práce v bance jí dodala na sebedůvěře. Přestala řešit ženské malichernosti a starala se o osobní rozvoj. Absolvovala kurzy asertivity a flexibility. Po večerech ještě chodila na angličtinu. Ve svém volnu se milovala s Michalem nebo venčila Bimba. Pak si ještě dopisovala s přáteli na Facebooku.
„Promiň,“ řekla, „já jen na něco odepíšu.“
Facebook byl na trhu teprve krátce, ale měl už milióny uživatelů. Bylo to něco jako letadlo, které vás odváží do ráje. Kdo neměl účet, jako by nebyl. Všechny kontakty, osobní údaje, narozeniny, se mohly hodit. Nikdy jsi nevěděl, co tě trkne do očí. Jedna velká přehlídka lidských osudů. Jen musíš vědět, jak ji využít ve svůj prospěch. Dát tam to, co uživatelé chtějí vědět. Lidé jsou totiž jen trochu inteligentnější hmyz.
Eva měla na Facebooku i několik ctitelů. Ať si tam dala, co chtěla, vždy se jim to líbilo. Dávali jí své „Like“, jako kdyby jí dávali polibky. Kdo by odolal takové mužské přízni? Obdivu ve své čiré podobě? Nezkalenému trapnými osobními dotěrnostmi? Když chtěla, poděkovala, ale většinou se tvářila jako okouzlující sfinga. Přidávala fotky z dovolené. Sama sebe v bikinách. Ondřeje, jak spadl z windsurfingu. Rozvaleného Bimba...
„Já mu závidím!“ napsal jeden ze ctitelů.
„Hmm, ten má kulky!“ napsal zase někdo jiný.
Nevzpomínala si, že by je ve skutečnosti znala. Ale o to vůbec nešlo. Psala si hlavně se svou rodinou, mamkou a bráškou, kteří žili daleko. Postupně vyhledala některé své spolužáky. Sdíleli spolu vzpomínky. Vzájemně se předháněli v tom, jak se jim daří. Někdo cestoval po světě. Jiní měli manžele, děti, psi, úspěchy, aspoň to tak vypadalo.
„To musí být maškaráda!“ škádlil ji Michal.
Vůbec nechápal, k čemu to vlastně je. Nemělo smysl mu to vysvětlovat. Na některé věci byl jako pařez. Šel si svou cestou a nic jiného neřešil. Když chtěl, měl šarm, byl neodolatelný, ale bylo těžké se mu dostat pod kůži, většinou si držel „poker face“. Eva měla ráda záhady, a proto ji asi tak přitahoval. Její logické myšlení ji svádělo ho mapovat. Ale čím víc ho znala, tím víc zjišťovala, že je nepoznatelný.
„Co tvůj alkoholik?“ zeptal se Ondřej.
Chatovala si chvilku i s Ondrou. Věděl, že se s Michalem kamarádí, nikdy před ním nic neskrývala. Měla vždycky různé přátele, jen to asi nikdy nezašlo tak daleko. Nesnášela přetvářku. Měla Ondřeje ráda, ale nebyla si jistá, že s ním chce strávit život. Michal jí imponoval: měl intelekt, talent i charisma. Přitahoval ji dokonce i svou nepřehledností. Věřila, že mu pomůže najít řád, že ho zachrání.
„Má si kde hrát!“ odpověděla.
Pak vypnula počítač a políbila Michala. Začala se s ním mazlit. Nechala svítit stropní světlo a celá se vysvlékla, vůbec se nestyděla. Jejich milování bylo zatím tak neotřele vzrušující! Omamovalo je už jen to, že se mohou dotýkat. Dokonce i tam, kde si to dřív zakazovali. O to větší vášeň při tom pociťovali. Eva si nasedla na Michala úplně bez zábran. Sama určovala milostné tempo. Její oblá ňadra se pohupovala. Modrý koníček vytetovaný nad její levou bradavkou skákal, jako kdyby měl vyhrát dostihy.
Když se přiblížili k cíli, Michal ji převrátil na záda. Taky pro něj byla Eva bílý nepopsaný list. Přirážel do ní a sledoval, jak to prožívá. Její obličej vypadal tak nepřítomně! Zvláštně napjatě a křečovitě, s divokými záškuby na jemných zarudlých tvářích. Oči měla přivřené a upřené do věčnosti...
To je zase můj Facebook, pomyslel si.
Pak se Eva zvedla a šla si spustit počítač. Cítila se úžasně, pomilovaně a nádherně, ale přitom rozdvojeně. Musela to konečně nějak vyřešit. Nemohla takhle dál už žít! Musela si zachovat tvář.
Rozhodla se zrušit účet. „Víte jistě, co děláte?!“ zeptal se Facebook, "ještě si to můžete rozmyslet! Svůj účet můžete pouze deaktivovat! Opravdu chcete zrušit svůj účet?!“
„Jo, chci, do prdele!“ řekla jindy velmi slušná Eva.
21. kapitola z knihy Otcovství
Jan Klar
Deník spisovatele – být pan Flégr dávno bych spáchal harakiri…
Koronavirus odhalil v úplné nahotě, v jaké bezfaktičnosti vlastně žijeme, stačí si vzpomenout, jaké předpovědi vypouštěli z úst různí experti, dokonce vědci, žít v čestnější společnosti, museli by už dávno spáchat rituální
Jan Klar
Deník spisovatele – nový progresivní člověk „Homo hygienicus“
Na prvním místě stojí ochrana a bezpečnost, stát jako velký šéf, etatismus, de facto matriarchát, žádné riziko, hravost nebo originalita nemají dnes ve společnosti místo. Pandemie jen odhalila do mrtě kostí,
Jan Klar
Deník spisovatele – strhněte ten kus hadru z prezidentova obličeje
Záběr prezidenta, který po vážných zdravotních komplikacích (kdy trávil čas na jednotce intenzivní péče) přijal první hosty, jako by byl symbolem defektnosti dnešní doby. Starý vetchý muž, který se málem potkal se smrtí,
Jan Klar
Deník spisovatele – páni Fendrych a Fischer úplně ztratili rozum…
Už dlouho je nabíledni, že portál Aktuálně.cz není ani tak mainstream, jako spíš tendenční médium, které propaguje levicový progresivismus. I tady zjevně platí, koho chleba jíš, toho píseň zpívej,
Jan Klar
Deník spisovatele – muži, co hlásají feminismus, nejsou normální
Byly časy, kdy mne mírně udivovalo, když nějaký muž, třeba na sítích, sám sebe prohlásil za feministu a příznivce genderismu. Ta přemrštěná antimužská pozice mi okamžitě připomněla starou psychologickou pravdu,
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Poslanci omezí prodej půdy cizincům, změní zákon po havárii na Bečvě
Sněmovna má v pátek na programu vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy, novelu vodního zákona...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....