Deník spisovatele – konzervativní liberál s prosociálním cítěním
Každý z nás si hledá svůj způsob, jakým se ideově dívá na svět. Nedávno mi padl do očí citát od Exupéryho, který jsem si kdysi zapsal: „Jestli není přípustné, aby jediný člověk zotročil masu, je stejně nepřípustné, aby masa rozdrtila jediného člověka“. To je humanistické vyznání, které mi připadá jako jasná maxima, podle které se lidstvo může řídit. Je v něm totiž přesně to, na co se i dnes často zapomíná: důraz na individualitu. V každé době jako by se stále objevovaly tendence, které tento přístup potlačují nebo vytěsňují ve prospěch tzv. dobra celku nebo určité skupiny, ať už je to třeba národ anebo pohlaví případně rasa.
Humanismus je přitom v základech evropské civilizace. Ať už v antickém počátku demokracie potažmo ideálu rozvoje člověka nebo v křesťanském soucitu s těmi nejslabšími. Zásadně se rozvinul v renesanci, vyznával řecké ctnosti, smysl pro dobro a také, což považuji za důležité, pro umění. Takto silný přístup k člověku se objevil znovu v osvícenství. Svoboda, rovnost, bratrství byla krásná idea, vyznávala rozum, vědecký přístup, ale utopila se v krvi teroru. Důraz na svobodu jedince se rovností a bratrstvím oslabil natolik, že ho pohltily různé totality 20. století. Jejich aspekty popsal jeden z mnoha humanistů své doby George Orwell.
Po druhé světové válce se rozvinul liberalismus. Jsou v něm vidět stopy starého libertarianismu, osvícenského volnomyšlenkářství, rozvinula se lidská práva a umožnilo se dát šanci prakticky každému. V šanci, že můžu sám ovlivnit svůj osud, bez tradičních bariér, je naakumulovaný obrovský lidský kapitál. Přístup ke zdrojům není samozřejmě ideální. Proto být čistokrevným liberálem může zamlžovat obzory. Antická filosofie nás naučila, že jsme společenští tvorové. Máme společné vazby a tradice, ale též potřeby anebo zájmy. Pro šťastný život člověka je proto nutná vazba na své blízké a vzájemná pomoc.
Humanistický přístup nelze napasovat do pojmu liberalismu. Proto se také vnímám jako konzervativní liberál se silným sociálním cítěním. Oba tyto přívlastky jsou nutné, aby člověk nepropadl extrému. Není možné hlásat svobodu bez vědomí souvislostí. Jenže většinou je tomu bohužel naopak a mnoho lidí pro přívlastky nevidí podstatu. Svou svobodu prodají za pár drobných, vymění ji za jistotu. Jenže jediná jistota je „duše“, ta určuje náš život, naši smysluplnost. Kdo hledá spásu v boji za emancipaci menšin nebo v pokračování rodu, nemá nakonec vůbec nic. Proto je socialismus nebo konzervativismus sám o sobě neživotný.
Bohužel naše společnost opět propadá do krajních poloh. Na jedné straně tenduje k zparchantění, neboť přebírá politickou korektnost. Pozitivní diskriminace podle kolektivních znaků je internacionální totalita, která dusí společnost. Druhá poloha je konzervativismus, který zdůrazňuje soukromý majetek, rodinu nebo národ. Jeho krajnost je nacionalistická a uzavírá nás do módu nezralosti. Čím je společnost dospělejší, tím silnější by měla být středová liberální síla, která prosazuje svobodu, občanskou odpovědnost a neutrální přístup k lidským právům…
Chtěl bych věřit, že naše společnost nebude stále víc parchantět a dokonce, že bude jednou i dospělá.
Ukázka z knihy Deník spisovatele
Jan Klar
Deník spisovatele – v Africe hladomor a v Evropě trapný konzum...
Válka na Ukrajině s sebou nese různá rizika, aspoň média už měsíc hrozí, že veliká obilnice na Dněpru letos selže a bude hladomor, milión hladových lidí se pohne do Evropy.
Jan Klar
Deník spisovatele – v kriminále jsem seděl asi jenom třikrát…
Jediné, v čem mají Rusové bohužel pravdu je to, že Západ je už dlouho dekadentní, projevuje se to dnes a denně od politiků až po různé celebrity vytvářející iluzi, že žijeme pravdivě,
Jan Klar
Deník spisovatele – odhodili lopaty a vzali do rukou samopaly...
Kromě zbytečného utrpení, umírání a mrzačení lidí je odporné, jak Rusové ničí celá města i s jejich historií. Mám rád architekturu, myslím si, že je pouze málo činností,
Jan Klar
Deník spisovatele – Toillete ist unten, keine .........., please!
Bavil jsem se s člověkem, který má na starost zařízení pro utečence, a ten mi říkal, že by do nich vzal všechny Ukrajince na úkor těch, co tam jsou, decentně řečeno grázlů z Blízkého východu.
Jan Klar
Deník spisovatele – jasně, dnešní utečenci z Ukrajiny jsou jako my
Nemůžu říct, že by má první zkušenost s Ukrajinci byla dobrá, tehdy, když jsem hlídal panelárnu, pobodal jeden dělník druhého a pak založil požár na ubytovně. Bylo to k večeru,
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Role digitálních služeb České televize bude posilovat, říká její nový ředitel
Jan Souček stojí od října v čele veřejnoprávní televize. V kandidátském projektu uvedl mimo jiné...
Newyorská policie zasahovala na Kolumbijské univerzitě. Vyhnala demonstranty
Newyorská policie vyklidila v noci na středu budovu Kolumbijské univerzity, kde se před tím...
Česko si letos během oslav prvního máje připomene i dvacet let v EU
Sledujeme online Začínají každoroční oslavy prvního máje. V Praze pořádají tradiční setkání strany hnutí a spolky,...
Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky
Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...