Deník spisovatele – jistě pane prezidente, myšlení velmi bolí!
Je skvělé, že nám ve vánočním projevu pan prezident popřál bolest, tedy tu, kterou způsobuje myšlení, protože nám opravdu velmi chybí, i když vzniká pochybnost, nakolik chybí i panu prezidentovi. Vesměs žijeme v tak zpohodlněném, duchovně sterilním, znivelizovaném prostředí (které dusí ideologie protěžující komunity), tudíž nevytváříme prostor pro silné inidividuální výkony, jaké jsou v každé society zapotřebí, aby se vyvíjela. Bez toho stagnujeme duchovně, politicky a nakonec i inovačně, protože jen nové myšlenky rozvíjejí hospodářství. Důraz na to, aby si lidé kriticky tvořili názory, je tedy na místě, i když vyznívá do ztracena.
Kritické myšlení by mělo generovat pravdu, ale tu v „postfaktickém“ světě jen tak nenajdeme. Proto tak zdůrazňuji existenciální obrat jako předpoklad k tomu, aby člověk našel autenticitu, v níž může vidět věci kolem sebe jasněji. Bez návratu do sebe sama (po tom, co jsme byli ve vnějším světě a nabyli zkušenosti) nemůžeme nikdy vidět pravdu, ať už se snažíme myslet kriticky, jak chceme. Každá myšlenka bolí, ale má smysl jen tehdy, když známe svá východiska. A v návratu do sebe sama je i radost, která tak chybí právě v existencialistickém myšlení. Nejsem tedy existencialista, tak jak by mi nejspíš rád někdo vnutil.
Přesto se bez dědictví předešlých myslitelů nikdo neobejde. Jestli Sartre navázal na Heideggera, vzal si také hodně z Hegela a nakonec i z Marxe, převyprávěl je a vytvořil francouzský existencialismus. Jeho myšlenky byly chytlavé, ale proti svým učitelům ploché, proto se také Heidegger od něj distancoval. Dnes už víme, že šlo o módní hnutí plné slov o odcizení, pesimismu a exaltovanosti, které lákaly mladé intelektuály. Ti mají velmi rádi pocity výlučnosti a toho hnutí jim takové pocity, včetně slov o angažovanosti a lidském projektu, nabídlo. Jenže bez obratu do nitra byl existencialismus v podstatě neživotný.
Jestli někdo nitro opravdu propátral, pak to byl Heidegger, ale i ten vyšel hodně např. z Hegela. Cesta od sebe ven a zpátky do sebe, o které píšu, je už popsaná v Hegelově Logice. Jen místo existence se zde mluví o ideji, která se realizuje apriori v myšlení, následně v přírodě a nakonec jako absolutní duch. Je to v zásadě paradigma, ve kterém se pohybujeme dodnes od dob Kanta. Právě Kant nám (potažmo Hegelovi) ukázal, jaké jsou hranice myšlení a vnější zkušenosti. Převratné na tom je to, že naše myšlení má své formy, kterými nahlížíme svět. Na druhou stranu ale myšlení musí korespondovat s naší zkušeností.
Kritika čistého rozumu je stále platný způsob poznání. V rámci toho lze pochopit i smysl existenciálního obratu. Ten můžeme provést až potom, když jsme dostatečně poznali vnější svět, teprve pak se můžeme „poučeně“ vrátit do sebe sama. Najdeme radostný domov, obohaceni o poznání věcí si ho zařídíme, aby nám sloužil. Naše autenticita nám umožňuje vidět sebe i svět pravdivěji než dřív. Ale nejen svět, rovněž i zdivo, které dům tvoří, totiž podstatu světa a lidské existence.
Na závěr by bylo zajímavé se zeptat, zdali pan prezident za sebou zanechal, kromě prchavých prognóz a humorných bonmotů, nějakou původní myšlenku, která bolí?
Ukázka z knihy Deník spisovatele
Jan Klar
Nesmrtelné Otázky Václava Moravce
Ředitelé České televize se celkem pravidelně střídají, ale Václav Moravec a jeho Otázky zůstávají: Je na tom až něco zvrhlého, když si uvědomíme cestu mladého novináře k dnešní konformitě.
Jan Klar
Když koně umírají na Taxisově příkopu
Tuším, že to napsal K. Čapek, že vrchol animální krásy ztělesňuje hlava německého ovčáka a nejsem si jistý, že možná dodal, že i hlava tygra. Já bych k tomu přidal zjev závodního koně, před dostihem, jak jsem ho vídal
Jan Klar
Poplatky ČT a ČRo je holý masochismus
Vynechám Českou televizi a její angažovanou bezduchost (zejména ve zpravodajství a publicistice) a napíšu něco o rozhlasu, na něhož platím taktéž povinné poplatky.
Jan Klar
Utrýzněná moderátorka Linda Bartošová
Ten utrýzněný tón, který žadoní o pozornost, jako kdyby byl pro dnešní mladé ženy typický. Asi bych si dalšího „munchovského“ výkřiku nevšiml, kdyby se jistá Linda Bartošová
Jan Klar
Pár špatných momentů Česti Strakatého
Všiml jsem si, že i ti nejlepší z tzv. mileniánů, kteří jsou mezi námi, trpí určitým neduhem. Ten neduh se projevuje vždy, když se začnou vztahovat ke svobodě, většinou totiž vůbec neví, o čem mluví.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí
Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...