Rok 2021? Krize autority a úkrok doprava

Astrologové předpovídají, že v tomto kalendářním roce nebudou hvězdy a planety vytvářet příliš výbušné konstelace, a proto se budeme mít výrazně lépe než v letech předešlých.

Astrologové nejspíš netopí zemním plynem, nejezdí autem a nesledují hypoteční úrokové sazby.

            V čem byl uplynulý rok 2021 nejobtížnější? Asi nejtěžší bylo přijmout fakt, že se veškerá mezilidská komunikace smrskla na bezbřehé rozpravy o jediné hloupé nemoci. Jako by všechno ostatní přestalo existovat. Nemluvíme spolu o muzice, literatuře, smrti ani kráse, o umění, metafyzice. Možná už ani neumíme žasnout. Jen plamenně diskutujeme o věcech, které stejně nedokážeme změnit. Život kolem se vyprázdnil a každé možné řešení naráží na krizi autority, jež se po letech bujení projevila v celé své kráse.

            Důležitým okamžikem loňského roku byly říjnové parlamentní volby. Kvituji konec vlády Andreje Babiše, ale je tragickým obrazem doby, že jeho pád přivodila až pandemie, se kterou stejně jako většina politiků po celém světě nemohl mnoho dělat. Přitom vše ostatní jsme mu byli ochotni prominout. Příklon voličů k pravici je v dnešním liberálně levicovém světě skvělým signálem, že si český člověk umí zachovat zdravý rozum. Lidé nebudou donekonečna přihlížet, jak se přebytky jejich činnosti rozhazují sociálně nepřizpůsobivým, jak se jejich děti musí ve škole stydět za to, že jsou slušné, chytré a zodpovědné.

            Suverénně největším vítězstvím voleb je ale bezesporu debakl Pirátů, tj. že progresivní ideologie ze západu nepronikla do českých luhů a hájů dostatečně hluboko. V naší vánoční Popelce se tak zatím nelíbají gayové jako v Norsku, ale Trávníček dál hrdinsky líbá (byť už mrtvou) Šafránkovou. Ohrožený druh čert odolal lynčování moderních matek, podle nichž zlo do dětského světa nepatří, a v ulicích ještě tají bílí sněhuláci. Všechno je tak, jak má být.

            Jen je třeba přijmout, že smrt a zlo jsou nedílnými součástmi našich životů. Lépe zemřít v Murmansku při pozorování polární záře, něž doma strachem z čínské chřipky. Anebo při pouti do Santiaga de Compostela, což je můj hlavní cíl nového roku 2022.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jiří Klabal | čtvrtek 6.1.2022 16:30 | karma článku: 7,49 | přečteno: 187x
  • Další články autora

Jiří Klabal

Vzkaz v lahvi

19.4.2024 v 6:33 | Karma: 12,07

Jiří Klabal

Generace velkejch snů

5.1.2024 v 7:30 | Karma: 17,52

Jiří Klabal

Dno

29.12.2023 v 8:00 | Karma: 13,23

Jiří Klabal

Buky pod Javořinou

28.7.2023 v 7:25 | Karma: 12,13

Jiří Klabal

Misantrop

17.7.2023 v 7:50 | Karma: 5,53