Současná společnost je naprosto závislá na energiích. Bez nich by se zhroutila. Jejich dodávky musí být stabilní a ceny takové, jaké si můžeme dovolit. Tečka.
Za tímto tvrzením si jednoznačně stojím. Nezpochybňuju, že jsou i jiné důležité věci, mezi něž určitě patří i ochrana životního prostředí a klimatu. Rozhodně je správné a potřebné snažit se snižovat emise skleníkových plynů a dělat další opatření, jako je omezování plastů, recyklace atd. Ale to všechno můžeme a budeme dělat pouze v případě, že budeme mít dostatek energií za rozumné ceny. Pokud ne, budeme se zabývat mnohem přízemnějšími problémy, jako je nezmrznout, nezemřít hlady či zabránit tomu, že se vzájemně pozabíjíme.
Klíčové ale je, aby si to uvědomili politici, kteří rozhodují. To ale bohužel není jisté. Loni se jasně ukázalo, že má Evropa málo spolehlivých zdrojů energie. Je závislá na dovozu plynu a ropy, navíc se sama dobrovolně připravila i o spolehlivé zdroje na výrobu elektřiny. Zbrkle totiž odstavovala jaderné a uhelné elektrárny a nahrazovala je plynovými a obnovitelnými zdroji. Ty jsou ale závislé buď na dovozu suroviny, nebo na počasí.
Evropská komise teď chystá reformu trhu s elektřinou. Odborníci se shodují, že výsledkem bude vládami řízený systém státních pobídek a cenových stropů. Je ale velkou otázkou, jak je připravena česká vláda. Na podněty členských států k chystané reformě čeká Evropská komise do 13. února. Český návrh do debaty o budoucnosti trhu, na němž pracuje Ministerstvo průmyslu, ale prý není hotový. Takže se šije horkou jehlou. To je pochopitelně naprosto špatně.
Zejména, když při zohlednění své nižší kupní síly mají Češi v současnosti nejdražší elektřinu v Evropě, což drtí domácnosti i firmy. Přitom jsme ve výrobě elektřiny soběstační, vyrábíme dokonce nadbytek. Ale vláda evidentně neví, kudy dál. Ministr průmyslu Síkela se na twitteru pravidelně chlubí, kolik máme plynu v zásobnících, ale mlčí o tom, zda jeho ministerstvo vůbec začalo pracovat na aktualizaci státní energetické koncepce, která má být letos hotová. Mlčí i o tom, kdy a čím se bude nahrazovat uhlí, které je stále tahounem české energetiky. Vedle plynu mluví často Síkela o tom, kolik se bude stavět nových solárních elektráren, ale opět mlčí o tom, že nám chybí bateriová úložiště.
Premiér Fiala tento chaos podtrhne tím, že místo jím slibované revize trhu s emisními povolenkami se v době českého předsednictví EU schválilo jejich rozšíření i na bydlení a dopravu.
Politikům jako by vůbec nedocházelo, že dekarbonizace není a nemůže být vše. Jako by si neuvědomovali, že jsou i jiné priority. Jednou z nich rozhodně je zajištění energetické bezpečnosti, stabilních dodávek za dostupné ceny. Dokonce tou nejdůležitější.
