Rozhodnutí hrdého národa

Ve čtvrtek se Britové rozhodli, že již nechtějí být členy Evropské unie. Je to výkřik do tmy nebo odpovědné rozhodnutí? Co je k tomu asi vedlo?

Podle mne se nelze Britům divit. Je to hrdý národ, který ctí svou královnu, své tradice a miluje svou ostrovní zemi, i svou současnou formu splendid isolation.

Co mohlo Britům vadit na EU? Asi to co každému soudnému člověku. Jedním faktorem je snaha EU o neustálé rozrůstání. Pohár přetekl, když se začalo vážně jednat o připojení s Tureckem a EU si nedokázala poradit s tureckými ultimáty. Sama myšlenka na připojení k EU je šílenstvím a postrádá logiku. Turecko má rozlohu 780 580 km2, což je 17,82 % současného území EU. Pouze 3 % území leží na evropském kontinentu. Z evropských států má hranici pouze s Řeckem a s Bulharskem, jinak hraničí s asijskými, vesměs problémovými státy – Gruzií, Arménií, Ázerbájdžánem, Íránem, Irákem a Sýrií. Turecko má více než půl miliardy obyvatel, tedy 15,65 % současného počtu obyvatel EU, z nichž 99 % vyznává jako své náboženství Islám. Při vší dobré vůli nelze tuto zemi považovat za svého dobrého partnera.

Je zde však ještě jiná a to zcela podstatná vlastnost Evropské unie a tou je socialismus. Ano socialismus a jeho nejhorší ekonomický atribut, kterým je přerozdělování. EU si asi nestačila všimnout, že přerozdělování zbořilo celý komunistický blok a uplatňuje ho v maximální míře. Přerozdělují se peníze od těch nadaných, přemýšlivých a úspěšných k těm, kteří si nedokáží vydělat ani na slanou vodu. Peníze se vydávají i na nesmyslné, nevratné projekty, místo aby EB potřebným poskytla bezúročné půjčky, které je nezatíží vysokými úrokovými náklady, ale které budou muset dříve či později zaplatit.

A aby toho nebylo dost, došlo i na přerozdělování lidí. Poté co EU nedokázala ochránit svou jižní hranici a Evropu zaplavily davy údajných běženců, se EU rozhodla tyto běžence přerozdělit i do států, do kterých v žádném případě nechtěli.

Británie je tedy na odchodu a nám jen nezbývá doufat, že naši zástupci v EU začnou konečně přemýšlet a vyřeší to, aby Evropská unie byla pro její obyvatele a ne pro její úředníky.