Na okraj „Čapího hnízda“

Dnes poslanecká sněmovna rozhodne, zda vydá pány Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání.

To je naprosto v pořádku. V pořádku ale není způsob, jakým je celý „případ“ prezentován, tedy to, že je vůbec na veřejnosti v této fázi prezentován. Pan Babiš ani pan Faltýnek nejsou z ničeho obviněni, a samozřejmě ani za něco odsouzeni. V současné době lze hovořit o tom, že jsou z určitého zločinu podezřelí. Pro ujasnění: Podezřelý je ten, vůči komu jsou vykonávány prověřovací úkony před zahájením trestního stíhání. Jde o osobu podezřelou ze spáchání již zjištěného trestného činu, ale orgány činné v trestním řízení ještě nemají dostatek informací, které by odůvodnily zahájení trestního stíhání právě této osoby. Teprve po vydání sněmovnou a po skončení vyšetřování může být obviněn z nějakého trestného činu. Podle současného trestního řádu se obviněným stane osoba podezřelá ze spáchání trestného činu doručením usnesení o zahájení trestního stíhání, které vydává zásadně policejní orgán nebo výjimečně státní zástupce. I v tom okamžiku (tím spíše dnes) by měla (musí!) platit presumpce neviny. Ta je zmíněna v čl. 40 odst. 2, Listiny základních práv a svobod: „Každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena.“

         Proto je velmi zarážející, že se informace o možném trestním stíhání vyskytla na veřejnosti se jménem pánu Babiše a Faltýnka, což zákon vysloveně zakazuje. V zákoně o trestním řízení soudním č. 141/1961 Sb. známým spíše jako Trestní řád je v § 8a uvedeno o poskytování informací o trestním řízení a osobách na něm zúčastněných toto:

(1) Při poskytování informací o své činnosti veřejnosti orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby neohrozily objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporušily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen (§ 2 odst. 2). V přípravném řízení nesmějí zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka.

(2) Při poskytování informací podle odstavce 1 orgány činné v trestním řízení zvlášť dbají na ochranu osobních údajů a soukromí osob mladších 18 let.

(3) Orgány činné v trestním řízení informují o své činnosti veřejnost poskytováním informací podle odstavce 1 veřejným sdělovacím prostředkům; poskytnutí informací odepřou z důvodů ochrany zájmů uvedených v odstavcích 1 a 2. Vyhradí-li si v přípravném řízení státní zástupce právo poskytnout informace o určité trestní věci, může je policejní orgán poskytnout jen s jeho předchozím souhlasem.

Pro jistotu ještě zdůrazňuji: „V přípravném řízení nesmějí zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka.“

Odpůrci hnutí ANO jistě namítnou, že zatím nezačalo trestní řízení, ale to je omyl. Trestní řízení je zákonem upravený postup příslušných orgánů státu (tzv. orgánů činných v trestním řízení), jehož cílem je zjistit, zda byl spáchán trestný čin, zjistit jeho pachatele, uložit mu podle zákona trest nebo ochranné opatření a toto rozhodnutí vykonat, popřípadě zařídit jeho výkon. Vyžádání souhlasu Poslanecké sněmovny s vydáním poslanců vyžaduje zákon a proto je součástí trestního řízení. Policie i Mandátový a imunitní výbor měli zajistit, aby se informace nedostala na veřejnost. Zveřejněním jmen podezřelých a vyvoláním obrovské kampaně ve sdělovacích prostředcích došlo k porušení zákona, k ovlivnění vyšetřujících policistů, soudců, i svědků. Případný soudní proces proto bude naprosto nevěrohodný.