Školství před výbuchem

Společenský výbuch může mít dvě podoby. Může to být výbuch hněvu – stávky, protesty. Nebo může mít podobu rezignace – prostě odchod. České školství už zažívá s přestávkami tu druhou podobu. A nyní jsme krůček od té první.

Topolánkovy a Nečasovy vlády se nechovaly k učitelům fér. Alespoň teoreticky sice rostly platy, ale v reálu to poznat nebylo, peníze nějak nedošly až k učitelům. Poměr výdajů na školství k HDP sice neklesal, ale klesalo HDP, takže peněz ve skutečnosti spíše ubývalo. Vznikl obrovský dluh, který se zatím – ani zdaleka – nepodařilo splatit. A to tato a minulá vláda socialní demokracie a Hnutí ANO poslala školám "splátku dluhu" ve výši 100 milard Kč.Přes změnu od roku 2013 to je pořád tak, že školy přišly o  desítky a stovky miliard korun za práci, kterou učitelky a učitelé odvedli, ale kterou nedostali poctivě zaplacenu. Učitelky a učitelé zato dostali mnoho slibů – od parlamentu, od vlády. Jenže s plněním to bylo jednou ano, jednou trochu ano, jednou ne. Naposledy školské odbory souhlasily v roce 2016 s tím, že platy vzrostou třikrát po sobě o 15 procent. Podotýkám, že zdravotní sestřičky či policisté na narovnání platů čtvrtý rok nečekají (a jejich práci čest, samozřejmě). Taky nikdo nediskutuje o tom, že dostanou jen část peněz do tarifu a zbytek ředitel nemocnice či policie jen "pro ty kvalitní". Máme tedy samé kvalitní sestřičky a policisty a naopak tzv. nekvalitní všechny učitelky a učitele? Fakt není nikomu za to hanba, že učitelky a učitelé vzdělávají naše děti, a my se na ně díváme skrz prsty a chceme je plošně každoročně otestovat, ač u ostatních profesí zafunguje tarifní automat? (kdyz jsme i v základních platech učitelek a učitelů na chvostu Evropy?). Není divu, že po návrhu ministra školství na zvýšení o pouhých 5 procent v tarifu (rozumějte: to je to, co jediné jistě učitelka či učitel dostane, nadtarifní složka je vždy kdesi "v oblacích") nám na školách hrozí stávka. Čili poté, co jsme prošli dalším rezignačním obdobím, se blížíme k fázi výbuchu. A skrz tento hloupý postup riskujeme i důvěru vládě přes vše dobré, co se jí ve vzdělávání podařilo?!Nepochybuji o tom, že nakonec učitelkám a učitelům bude navrženo něco lepšího než přidání pěti procent do tarifů a pěti procent do mimotarifních složek (které ovšem jako každý rok neuvidí). Třeba sedm a tři, což by přece jenom zajistilo, že se více peněz dostane skutečně k učitelům.Ale já bych všem kompetentním, ještě než zasednou k jednání, tlumočila mail od manželky jednoho učitele. Napsala ho panu ministrovi školství a mne "připojila" k adresátům. Použiji ho po dovolení autorky, ale anonymizovaně – autorka nechce, aby měl manžel vedle existenčních problémů ještě oplétačky s vedením. A zde je ten mail v lehce zkrácené podobě:„Nejprve bych se Vám chtěla omluvit, že Vám píši, nikdy by mě to nenapadlo, ale konverzace přes mobilní telefon s mým manželem mě dovedla k tomu, že byste měl vědět, jak to občas v praxi u učitelů vypadá.Mému muži je třicet let a už šestým rokem učí na základní škole na druhém stupni, z toho čtyři roky je již třídním učitelem - aprobace dějepis, přírodopis, občanská nauka, tělocvik. (…) Do toho třikrát týdně vede kroužky juda, za což jsou místní dětí i rodiče vděční, neboť bydlíme v lokalitě, kde je o mimoškolní aktivity nouze a většině rodičů se nechce dojíždět až do XXXXX (krajské město, cca 25km), tím pádem se třikrát týdně vrací domů o půl sedmé večer. Také zapojil školu do projektu "Hodina pohybu navíc", takže ještě učí o tři hodiny navíc, kdy má prvňáčky. Mezi dětmi je oblíbený a i ředitel školy je rád, že ho má, neboť v místním kolektivu učitelek je mužů jako šafránu. Já jsem nyní na rodičovské dovolené s dcerou (20 měsíců), ale již nyní se poohlížím po nějaké práci, protože s manželovou výplatou to není žádná sláva. A zde se dostávám k tomu, co mě velmi trápí, neboť je manžel nešťastný a ačkoli ho učení baví a opravdu místním dětem věnuje spousty času a úsilí, není to nikterak zohledněno a tak přemýšlí, že tento sektor opustí.Po šesti letech praxe, vysoké škole, a při všech těch činnostech, co pro školu dělá, mu přijde výplata 21 000 Kč čistého? To jako vážně? Vážně chcete, aby všichni učitelé šli dělat něco jiného, aby byli schopni uživit svou rodinu? Vážně jsme na tom tak špatně, že Ti, kteří mají vzdělávat další generace, a kterých je neustále nedostatek, půjdou raději do armády, Lidlu a já nevím, kam jinam, jen, aby se jejich rodina měla trochu lépe? Věřte mi, že bych taky byla raději s dcerou doma do jejích tří let, bohužel to vzhledem k těmto okolnostem není možné. A to jsem již od osmého měsíce dcery začala pracovat jako koordinátorka dobrovolníků pro XXXXXXX (akce v kraji), .........., jen proto, abychom se měli trochu lépe. Nyní je to však opět jen na manželovi a je mi z toho smutno.Omlouvám se za můj e-mail, ale neustálé sliby o přidávání platu učitelů a případné přidání deseti procent určitě ničemů nepomůže, nebo alespoň ne učitelům v menších školách jako je můj muž. Moc bych si přála, aby mohl stále dělat, co ho baví a v čem je dobrý, ale v současné situaci to určitě nebude trvat dlouho, než si najde něco, co ho sice bavit nebude, ale výrazně si finančně polepší. A já mu to vymlouvat nebudu, protože rozhodně nechci, aby se můj manžel nazýval "sockou", jak mi píše v SMS zprávách.Já myslím, že by bylo dobré říci veřejnosti popravdě, že ke slibovaným 40 000 Kč hrubého pro učitele zbývá ještě pořádný kus cesty. Je mi jasné, že můj dopis nic nezmění, ale aspoň jsem si tímto e-mailem trochu ulevila :) Za případnou reakci budu ráda.“Paní jsem samozřejmě odepsala. Byla jsem jediná z oslovených.A tak využívám i této cesty, aby se dopis dostal k panu ministrovi a případně k panu premiérovi. Pane ministře nedívejte se pořád zamilovaně na průměry a na nějaké možná z části z prstu vycucané tabulky, ve kterých svět vypadá docela fajn.Tento dopis o realitě vypovídá stokrát více. Díky. Poslední dvě vlády udělaly dost a bylo by škoda práci nedotáhnout a ztratit ty, kteří začali věřit ve změnu k lepšímu!