Blog míří na situace - a myslím je to z něj zjevné - kdy dnes například 14 ti členou malotřídní ZŠ dofinancovává obec ze svých SAMOSPRÁVNÝCH PENĚZ - do počtu akceptovaněm MŠMT. Podobně MŠ. Řádný hospodář může být spokojen. Menší i větší ZŠ dostanou ZE STATNIHO ROZPOČTU stejně. Jen v jednom případě si ji dofinancuje obec ze svého. Může tím sledovat podporu mladých rodin. Může - na rozdíl od centrály v Praze - vědět, že její územní plán počítá s novou výstavbou. Může jednat s velkým zaměstnavatelem o budoucím rozšířením nabídek práce. Může to být jen vesnice, pro kterou je absolutně klíčová komunita. A 14 dětí jim stojí za snahu pro ně vzdělávání v obci udržet. Naopak je velmi nehospodárné rozprášit fungující školu a pedagogický tým pro výkyv demografii a pak se chytnout za pár let za hlavu, že nám škola a učitelé chybí. To není výmysl. To jsme si jako rodiče již zažili. Je to zkušenost. Nemá přílid smysl spálit se 2x po sobě. Viz blog ....

Když je na 2 třídy 7 pedagogů (viz můj příspěvek níže) není suplování problém...

1.Myslím, že jsem odpovídala v jiných reakcích již. O reálných možnostech dopravy mezi vesnicemi dnes toho evidentně mnoho nevíte. Ale blog míří na důležitost infrastruktury škol a jejího zachování. I paradoxu, že bez té sítě z dávné minulosti bychom se mohli jít i dnes klouzat. I to, že hloupě zrušené školy v 90tkách nám dodnes chybí. Jaká je demografie dětí v místě a jak se rozvine třeba díky územnímu plánu ví jen obec sama. Ne centrála v Praze. 2.Počty dětí se proměňují. Ale infrastruktura by měla být strategická. Ne rušíme. Postavíme. Rušíme. Přistavíme. Znovu opakuji. Ve stávající tahanici MŠMT - obce, se jedná o třídy či malotřídní školy 14 - 17 žákú. Navíc si je obce dofinancovávají samy. Z rozpočtu státu nedostávají víc než oststní.

Marie Terezie i T. G. Masaryk věděli, proč mají být školy ve všech obcích“

Kde jste to proboha sehnala? Obce vznikly až po zrušení patrimonální správy 70 let po Marii Terezii ( mimochodem za ní byly školy jen v městech a městečkách). Právě v té době začala masivní výstavba školních budov na vesnicích, reagující na tehdejší populační explozi. A nějaký relevantní odkaz, že by TGM chtěl školu v každé obci dodáte?

Moje babička chodila za TGM prvních 5 let do vesnické trojtřídky, k níž bylo přiškoleno 8 obcí. Celkem přes 100 dětí, 1 řídící, 2 další učitelé. Dnes je z ní dvojtřídka 1.-5. ročník, 25 dětí z 8 vesnic, 7 pedagogů (z nich 3 středoškoláci, 1 Bc.), uklízečka, správce sítě na smlouvu, loňská dotace z evr. strukt. fondů 800.000. V městysu 7 km je 9 letá výstavná škola (11 tříd) luxusně vybavená, počet zaměstnanců a žáků se stydí na web stránkách uvést.

To se nedá ufinancovat zvláště po katastrofální inkluzi, která zvýšila počet pedagogů (vesměs o ty bez plné kvalifikace) na dvojnásobek.

Když toto obce chtějí, ať si to platí ze svého.

(Ostatně s obcemi je to podobné. Na silnici délky 3,7 km 3 obecní úřady se zastupitelstvem a úředníky – to nevymyslíš! A přitom by stačil zákon, že obce musí mít minimálně např. 500 obyvatel a vesnice už by se dohodly kdo se s kým sdruží.)

Myslím, že Vám je zřejmě, kam jsem mířila. Příště dám k obci hvězdičku a v poznámce pod čarou rozvinu její vývoj od monarchie dosud. Či do obecního zřízení budu využívat pojem vesnice. Oba velikány jsem zmínila pro velkou část školské infrastruktury z této doby. I to, že část z ní se jí zrušila v 90 tkách a dosud to doháníme. Viz blog. V příštím blogu se zaměřím na data a čísla, jak velké školy na vesnicích MŠMT destabilizuje a bude konec trapným příměrům ala 2 děti ve třídě. Jak koneckonců dopadl nedávno jeden novinář dle jeho FB. Začal zkoumat, kde podle MŠMT nás tlačí bota a zjistil, že je to "jejich obecní škola" , která je - podle něj - plná dětí. Ta neefektivní ke zrušení. Tak asi tak. Asi neměla 500 žáků jako ve městě. To, že takto postupují lidé, co mají plná ústa individualizované výuky, podpory komunity, účasti rodičú na vzdělávání atd. ani nemluvím. Asi to platí jen tehdy, když jde o ně a jejich děti.

To jste mě pobavil. Vy jste asi dlouho žádnou veřejnou dopravu s výjimkou metra nevyužil. S Rakouskem nebo Nizozemím se to nedá vůbec srovnat. Blog kritizuje, že jako vždy v Česku začínáme od konce. Rušení škol ve vesnicích vede evidentně v praxi k vylidňování vesnic v horším případě. V "lepším" případě k přeměně obce na přespávací satelit. Obé je jednoznačně špatnè. Žáci z menších obcí již teď využívají školní autobusy u docházky na 2.stupni ZŠ. Všichni pak dojíždí na SŠ. Není ale žádný důvod, proč by to tak muselo být již u MŠ nebo 1.stupně. Jejich absence rozhodně prospěšná není. Žáci z menších obcí jsou již znevýhodněni menší dostupnosti sportovních, zájmových a volnočasových aktivit. Škola je posledním místem relativní dostupnosti. Navíc je zde zásadní prvek slaďování rodinného a pracovního života mladých rodin a to, že rodiny mají většinou více než jedno dítě. A k té amatérské historičce. Jsem si absolutně jistá, že sítí škol Marie Terezie ani T. G. Masaryk nesledovali řešení nedostatku volských povozů mezi obcemi, ale v prvním případě šlo o požadavky na vzdělanost v souvislosti se startující průmyslovou revolucí a v druhém případě uvědomění si vzdělání jako klíčového atributu rozvoje mladé republiky. Obdivuhodná i dnes je schopnost výstavby tak masivní infrastruktury. Vzpomeňte na neustálé fňukání v dnešní době, kolik by to stálo a že to nejde .... i tam, kde nám chybí místa pro prvňáky v zcela přelidněných prstencích velkých mést, kde nám žáci opravdu nechybí ....

Nezačínáme od konce, udržujeme skanzen, protože "se to tak dělalo" a přemýšlet, jak to udělat lépe, je těžké. Ovšem obracet se až k mocnářství, to je opravdu unikát.

Vaše dogma o vylidňování vesnic ani nemá cenu komentovat, opět, skanzen a ničím nepodložené dojmy. Naštěstí se vás mladí ptát nebudou a společnost se zařídí sociálnímu inženýrství navzdory.

A ano, dostupnost kroužků je na vsi tragická - takže na těch vsích bez možností volnočasových aktivit zabetonujeme děti na polovinu mládí definitivně, to je výborný nápad. Zkuste někdy na to slaďování pracovního a rodinného života nahlédnout i v praxi, škola na vsi je ve většině případů komplikace.

Já jel vesnickým autobusem v 7 hodin ráno naposledy před čtrnácti dny, ale vy jste o životě na vsi podle všeho pouze četla a mám podezření, že v románu Babička.

Marie Terezie a Masaryk museli stavět školy v každé obci, protože bylo méně autobusů, vy amatérská historičko.

Zhruba od druhé světové války je to neefektivní nesmysl, který škodí kvalitě vzdělávání, izoluje děti z vesnice a znevýhodňuje je oproti ostatním.

Nedá se to ufinancovat, Rakousko (tam taky vládla Marie Terezie, divné, že?) má 3000 základek na 9 milionů obyvatel, my jich máme přes 4200.

Ještě, že už neškodíte ve funkci. Naneštěstí to po vás není lepší, poslední příčetný ministr školství byl Stanislav Bukovský.

Nemohu, než říci: Bože, proč jsi dopustil, že tato osoba byla ještě přednedávnem ministryní ...? A dokonce školství.... Ještě hloupější a naivnější názory než ty, které odprezentovala "hustá dvojka"....

Jo, za Marie Terezie (budiž jí věčná sláva, ač byla "habsburgská") byla zavedena povinná školní docházka. Naprosto záslužný skutek, který pomohl "zgramotizovat" český venkov. Jenže tehdy učil v podstatě kdokoliv, kdo uměl číst, psát a trochu počítat.... Nejen venkovský učitel, ale třeba i kostelník a vysloužilý voják... Třídy (vesměs malotřídky) byly zpravidla sestaveny z věkově zcela rozdílných žáků a "výstupy" z nich z velké části končivaly v téže obci, ve kterých škola působila. Přesto děti do ní docházely i z velkých vzdáleností, aby "bylo koho učit" (a KÝM)....Po absolvování děti zůstávaly z vysokého % "doma", aby převzaly zemědělské a řemeslné živnosti od svých rodičů. Bylo to přirozené, "odpovídající době".....

Dnes, Vy beznadějně naivní socialisté se dožadujete "kvality vzdělání" ve všech možných souvislostech. Přitom absolutně nehledíte na možnosti, ať už na personální a už vůbec ne na finanční. KDE chcete vzít tolik KVALIFIKOVANÝCH učitelů (a hlavně učitelek, z nichž nemalá část sotva proleze pajdákem... ? ? V mnoha případech (u jazyků) jsou jen o málo vzdělanejší, než budou "ti lepší" z jejich svěřenců za 4-5 let....Přesto jsou relativně velmi dobře zaplacení (spíše tedy -né).

Sama jste zdevastovala české základní (zčásti i střední) školství absurdní inkluzní iniciativou, která přináší nesrovnatelně více škod než užitků..! Zatížila jste státní rozpočet výdaji na platy desetitisíců inkluzívních pedagogických asistentů, daleko více překážejícíh než přispívajících k aspoň trochu slušné úrovni výuky. Když jsem před 2 měsíci uvedl, že jejich počet přesáhl 30 tisíc (tj. více než VŠECH VOJÁKů české armády dohromady ! ), byl jsem opraven kýmsi věci znalým, že už je jich skoro 40 000...! To je má všechny platit stát ? Tak si Vy (=s Maláčovou a Špidlou) představujete racionalizaci a zvýšení kvality v českých školách ? A ještě drze požadujete, aby Vaše ROZMARY (to není nadsázka) platili jiní daňoví poplatníci ? To je neuvěřitelné....

OK, co je za problém, když školní budovy zůstanou kde jsou, ale budou mít jednoho společného ředitele, zástupce, některé učitele, školníka a hospodářku? Tak to je myšleno ne?

Tak to je sice prezentováno, ale tímto způsobem se velkých úspor nedosáhne. Tlak na rušení je očekávatelný.

VESNICKÉ ŠKOLY?

no pokud je kde učit a je schopné i ze strany obce, pak není řeč o tom mluvit. Že to stojí? Jasně, ale je to správné - děti nemusí dojíždět a pokud učitel je dobrý, pak naučí stejně jako ve velké škole. A navíc ministerstvo má takovou školu podpořit finančně. Má to další synergické efekty, obec se školou, obchodem a možná i hostincem jsou odrazem kultury české země.

Nerušmě to, co je dávno osvědčené a zajeté!

Spíše se zde ukazuje jiný fenomén, a to generační stereotyp určitého vidění světa, který vlastně stojí i za tím, proč se historie pořád opakuje. Je zde určitá mantra, jež společnost drží v šachu, a to vzdělání a investice do dětí. Kam to společnost a Evropu za posledních 34. let zavedlo, a kde dnes máme tento dávno vložený potenciál společnosti do dětí? Jak jsme ve vědecké, ekonomické, duševní, duchovní ... sféře inspirací pro svět? Má naše společnost tzv. duševní, duchovní, elitu, tak jak za dob mocnářství, či 1. republiky? Ta dnes citelně společnosti chybí, a každá dorůstající generace, trhá kořeny a smysl společnosti v tvrdé dynamické a predátorské realitě zde v přírodě, na Zemi, v predátorských civilizací, na kusy. Multikulturalismus, socha borectví, revize minulosti, ekoteror ... . To není jen o vzdělání, to je jedna část tvorby duševní, celostní osobnosti, další je rodina a přítomnost generační rodiny, pak prostředí ... . To, co z uhlí udělá diamant, a z člověka duševní, celostní osobnost s rozhledem, tak je tlak života, životní zkušenosti. Nežijeme jen ve statické a chráněné realitě, ale taky druhé a to dynamické, jež si nebere servítky s každým z nás ani, společností. Tu zde zašlapává fenomén, jež se mocně aktivoval od 2. světové války kdy byla silně oslabena mužská populace, a navíc přišel rozpad generačních rodin, předávání zkušeností, hodnot, citů pro vztahy, svět, okolí, a chování k opačnému pohlaví. Přišel nástup pravé m. hemisféry, feminizace školství a společnosti, kde je cit pro celek vše spolu, tedy emoční inteligence, tvořivost, láska, rodiny, příroda, svět, esoterika ... , ale chybí cit pro to, co to vše vlastně tvoří a dělá základy, tedy realita, což je zase levá m. hemisféra, jež zase mají aktivnější muži, a je zde cit pro realitu, řád, autoritu, čas, hierarchie ... .

Jak se ukazuje, ani když společnost vede pravá m. hemisféra, tak to není pro společnost to pravé "ořechové". Zde musí být určitá rovnováha a odhled od rodičovských instinktů, ostatně postačí se podívat jaké byly podmínky za dob mocnářství a 1. republiky, a jak na tom byla společnost. ? Máme dnes takové osobnosti, spolky, organizace?

Nevnímáme a nechápeme rozměr tvorby osobnosti, jedince v časové dějové a celostní existenci.

Nemáme ani tuto inteligenci a další, jež jsou zde nutné proto aby se dějiny, určité generační stereotypy neopakovaly.

Tyto pasti, a mnohé další se teprve ukážou v rozvinuté časové dějové inteligenci, vnímání, tak jak jde měsíc, rok, desítky let za sebou ... . Zde je krásně vidět tzv. generační fenomén, jež navíc historicky zde pak tvoří určité archetypy osobností v době dospělosti, s celoživotní vnímání reality, hodnot, řádu, jež ve společnosti pak vytváří skupiny, a poptávku a vlastně generační stav samotné společnosti.

Tady je jádro všech opakujících se dějů v tom to světě a existenci.

Nikdo se zde zatím nenarodil s vědomím ve stavu dospělosti, ale musí si jej podle určité posloupnosti, tak aby se vytvořily základy, pro vnímání určité reality, tak typické pro lidi a jedince, naučil, chodit, mluvit, vnímat druhé, sociální a další inteligence, to se zde stále opakuje dokola v každé generaci, v každé generaci se znova objevuje ona Amerika. V dospělosti pak se vědomí tzv. stabilizuje do celoživotní fáze, a vlastně vytvoří určitý společenský archetyp a stereotyp, jež je zde historicky jen několik a snadno se poznají podle určité frekvence slov, pohledů, hodnot, řádu ... . Tím se vlastně dějiny opakují, stále dokola. Pak je zde snaha společnost tzv. generačně reformovat, a zde platí další zákon, zákon tvorby lidského vědomí, kde se se následně do něj promítá tzv. duch doby, hodnoty, řád, situace ..., tak že to zase vidí jinak ... . Pokud zde není rovnováha, tak je zde bludný kruh neustálých reforem, jež společnost nakonec ... .