Dvouleté dítě do školky? Já bych to nechala na rodičích

Diskuse o dvouletých dětech v mateřských školách nabývá nemalých rozměrů a především se v ní objevují poněkud absurdní argumenty. Dostává se do roviny z jiného světa: Dvouleté děti do školky „musí“ versus „nesmí“.

Tak možná na začátek trochu faktů. Tato vláda prosadila a parlament schválil (na můj návrh), aby od roku 2020 měli zřizovatelé mateřských škol povinnost upravit kapacity zařízení tak, aby bylo dostatek míst i pro děti dvouleté. Takže jsme nepřijali žádný předpis, který by dával RODIČŮM POVINNOST umístit dvouleté děti do mateřské školy, ale je propříště daná POVINNOST OBCE mít dostatečnou kapacitu i pro dvouleté děti. A samozřejmě jsme k tomu přidali řadu doprovodných opatření: jsou zajištěné finance na chůvy a další personál, jsou zajištěné peníze na investice a rozšíření školek tam, kde jsou k tomu nutné nové stavby nebo rekonstrukce, probíhá tvorba příslušných didaktických a výchovných plánů a tak dále. Celé to začne platit od roku 2020, protože to chce mnoho příprav. Co platí naopak již nyní, to je napříště nemožnost umístit do mateřské školky dítě mladší dvou let – zkušenosti s některými pokusy v tomto směru byly skutečně špatné.

Proč bylo toto opatření přijato? Na to je snadná odpověď. Ani já ani vláda jsme nevycházeli z nějakých dalekosáhlých psychologických výzkumů. Na základě znalosti reality jsme zjistili, že občané mají takovou potřebu. Nebylo to nijak složité – již v těchto letech je v českých školkách několik tisíc dětí mladších tří let, tedy dvouletých. Tam, kde to kapacity a personální obsazení dovolují, vycházejí ředitelky školek vstříc poptávce občanů. A patří jim za to dík. Nevyvolává to žádné významnější problémy. Naše data dále říkají, že poptávka po takové službě je ale podstatně vyšší, než nynější možnosti. Proto jsme přijali systémové řešení. A jak jsem uvedla, tak toto řešení má také několikaletou přípravnou fázi, během které se budou nutné kapacity a také finanční zajištění zvyšovat. To ale značí, že mateřské školy začnou postupně nabízet větší prostor pro dvouleté děti. Takže poptávka bude uspokojována postupně s tím, že od onoho roku 2020 vznikne právo umístění dítěte.

A znovu opakuji – je to MOŽNOST, nikoliv POVINNOST rodičů, aby dvouleté děti dávali do školky.

Když čtu některé namyšlené názory, jakým zločinem je, když dá maminka dvouleté dítě do společného zařízení, opravdu nechápu sebestřednost lidí, kteří to dokáží vypustit z úst. Kdo jsme, abychom soudili rodiče, abychom je označovali za „krkavčí matky“ (a otce)? Známe konkrétní situaci paní Jany nebo paní Evy? Víme, jak těžké rozhodnutí pro ně je, když nemohou se svým dítětem zůstat ještě rok doma, protože rodina potřebuje druhý příjem? Já bych tedy odvahu soudit skutečně neměla a udivuje mne, že ji někdo má.

Stejně mne fascinuje představa, jak jsou si někteří lidé jistí svoji znalostí vývoje dětí. Podle nich je každé dítě do tří let naprosto nevhodné pro společné zařízení, ale jakmile sfoukne tři svíčky na dortu, tak se stane jakýsi neustále opakovaný zázrak a může vyrazit do kolektivu. Nu, chtěla bych mít tu nekonečnou sebejistotu těch, kdo takto jednoduše vidí svět.

Stejně tak ovšem nechápu opačný extrém. Ano, skutečně se v diskusích objevují hlasy, že mateřské školy jsou vždy lepší než celodenní péče rodiče. Připomíná mi to jednu zvrácenou dětskou knížku z padesátých let, podle které v komunismu budou děti rodičům odebírány v půl roce a vychovávány společně. Rodiče si je měly brát domů jen na víkend. Děsivé.

Rozhodnutí, zda dát nebo nedat dvouleté dítě do mateřské školy bych především nechala na rodičích samotných a na jejich odpovědnosti a úsudku. Oni znají vlastní situaci nejlépe, oni ostatně nejlépe posoudí, nakolik to bude pro jejich dítě přínosné a nakolik stresující. Nepochybuji o tom, že jim budou ředitelky a učitelky z mateřských škol nápomocny radou. Mají k tomu potřebné znalosti, vzdělání i zkušenosti. Určitě jim poradí, aby počítaly s komplikacemi, aby si nemyslely, že nastoupí naplno do práce hned o začátku září (třeba onoho roku 2020), že dítě bude potřebovat třeba dva měsíce na aklimatizaci. A také, že první dny bude ve školce jenom pár minut, pak hodinu, dvě…

Takže vyhrocené diskuse v rovině musí/nesmí jsou prostě špatně.