Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

A jak slavíte Mikuláše vy?

Odjakživa nejsem zastánkyní manipulace typu: „Jestli hned nepřestaneš, přijde támhleten pán a vynadá ti.” Jako ne, támhleten pán si hledí svého.  A já si mám hledět svého dítěte a umět s ním komunikovat. 

Komunikovat tak, abych mu nemusela hrozit cizím pánem…

 

Přesto jednou v roce přijde čas, kdy společnost straší děti čerty a mně to nepřijde v pořádku. 

 

Už jako dítě si pamatuju na jistý druh stresu, který ten adventní večer přinášel. Máma mě vždycky pěkně oblékla a čekalo se na příchod trojice, já před ně musela vystoupit zpoza máminy sukně a jako cvičená opička přednést básničku, za což mě odměnili pytlem sladkostí. Ta potupa mi za to jistě stála, i na to si vzpomínám. Ale kárání od cizího člověka oblečeného v Mikulášském kostýmu, jsem musela vyloženě přetrpět. Zajímavý mix pocitů jsem měla vždy, když jsem je zahlédla v kuchyni, jak do sebe klopí panáky s mými rodiči. Tehdy jsem tomu nerozuměla, ale teď mi to celé přijde vysloveně zvrhlé. 

 

Od doby, co mám svoje děti, jsem věděla, že bych je takovému tlaku nikdy nevystavila a vždy jim dokolečka opakovala, že trojice Mikuláše, anděla a čerta, kterou ten večer potkáváme na ulici, jsou převlečení lidé a že nemají mnoho společného s historickou postavou pravého svatého Mikuláše. Udělali jsme si vlastní tradici, kdy se jdeme projít, posloucháme čertovské zvonění a snažíme se zahlédnout anděla, ale nikdy nikoho v převlecích nezveme domů, ani nevyhledáváme jejich kárání a už vůbec nenutíme děti Mikulášovi vykládat nějaké básničky za sladké zuby kazící nesmysly. 

Vždycky si ten večer čteme příběh o pravém Mikuláši. Pracuji s tím příběhem podobně jako s příběhem o Ježíškovi – neberu to jako lež a manipulaci, ale naopak nechávám dětem velké místo pro fantazii a nějaký zázrak. Nás tedy Mikuláš nenavštěvuje osobně, protože by to všechno nestihl obejít, ale nechává nám balíčky s bramborami a povětšinou zdravějším i nezdravým mlsáním za oknem nebo na terase. Vždy přiloží dlouhý dopis, kde dětem vylíčí, jak se poslední rok chovaly, co bylo dobře, co případně ne a pochválí, nebo je pokárá. Je to parádní reflexe, kdy se i já musím zamyslet, jak se vlastně děti posunuly, co jim jde, v čem vynikají, kde mají naopak rezervy a potom to všichni společně čteme a přemýšlíme nad tím. Praktický dopad takového dopisu samozřejmě vydrží maximálně pár dnů, někdy jen do rozbalení prvního sušeného ovoce, ale to je stejné se všemi takovými snahami… Jakože nemyslím si, že čertem vystresované a vyplašené dítě vydrží  „sekat latinu”  déle…

 

 

5. prosince 2020

Před pár lety jsem ale i já podlehla nátlaku a nechala se přesvědčit sousedem k účasti na této podivné Mikulášské události. Mohla jsem říct, že na tu slávu odejdeme, ale nějak by se to asi nehodilo, nechala jsem se zkrátka do té situace natlačit a moc dobře jsem věděla, že nebude komfortní pro nikoho z naší rodiny. 

Měla jsem za úkol připravit dětem balíčky, které si ti tři převlečení lidé vyzvedli u branky. Akce probíhala u souseda na zahradě, byla už tma, čert byl odporně děsivý a naše balíčky asi navrchu, takže z deseti dětí přišla na řadu první naše tehdy pětiletá dcerka. Měla předstoupit před převlečenou Mikulášku, která hned z první a bez jediné informace o mém dítěti spustila: „Ty jsi tento rok hodně zlobila a neposlouchala rodiče, že?“ 

Pominu-li fakt, že tohle moje dítě bylo v té době opravdu nejzlatější z celé smečky, tak i kdyby opravdu zlobila a neposlouchala, tím spíš by se v tu chvíli roztřásla a rozplakala, což se samozřejmě stalo i tak a během několika sekund jsme kolem ní stáli všichni z rodiny a utěšovali ji. Když po ní vzápětí Mikuláška vyžadovala básničku, měla jsem chuť tu slečnu poslat do horoucích pekel, protože už mi samotné bylo do pláče a jen jsem zoufale opakovala, že přesně proto tohle neděláme. Dcerka se zmohla jen na šeptání básničky tatínkovi do ucha a ten ji opakoval. 

Je mi nepříjemný celý ten autoritativní koncept. Nechci, aby moje děti jenom tak z nějakého principu odříkávaly básničku na povel a za odměnu, přestože se cítí nepříjemně.

Později, když došla řada s Mikulášským odměňováním dětí i na naši nejmladší dcerku, jsem před ně nakráčela s ní v náručí a rovnou jim řekla, že sice ve dvou a půl letech básničku umí, ale určitě jim nic vykládat nebude. Pro desetiletého syna byla situace spíš trapná než cokoliv jiného a důležitý pro něho byl balíček se sladkostmi. 

Měla jsem z toho setkání velké výčitky a tehdy nejmladší dcera v noci několikrát z ničeho nic křičela ze spaní, což je minimálně zajímavá náhoda. Spíš jsem to ale regulérně dávala za vinu celé téhle stupidní zvyklosti a sama sobě, že jsem podlehla tlaku a dělala proti svojí vůli něco, co jsem nechtěla, jenom abych se přizpůsobila sousedům.

 

Z dětství si vzpomínám na směs vzrušení a strachu, která se ve mně ten čertovský večer podivně mixovala, až mi z ní bývalo úzko. Asi tak jako při sledování hororu. Hororovým experimentem jsem si procházela jako náctiletá. Moc dobře si vzpomínám na to těšení a nepříjemný stres zároveň a taky si moc dobře vzpomínám, jak moc mi to narušovalo spánek. Odporné scény se mi vrývaly hluboko do hlavy a přicházely s každým zavřením očí. Po zhlédnutí Kruhu jsem s hrůzou obcházela televizi… A to šlo jen o film v televizi. Díky bohu jsem se s žádnou Samarou nikdy nemusela setkat tváří v tvář a čelit jejímu zlu a odpornému zjevu v reálném světě. Můj hororový experiment trval několik let, než mi došlo, že to fakt není můj šálek čaje a že tyhle nadbytečné stresy ve svém světě nechci. 

Velká spousta dětí ale nedostává na výběr. Rodiče je straší čerty a pak jim je pátého prosince ideálně pozvou do obýváku. Do jejich teritoria, které by mělo zůstat místem stoprocentního bezpečí a jistoty, že máma s tátou při nich stojí. Bez kompromisů. Ale oni je klidně vydají napospas čertovi a Mikuláši. 

 

Já se neupínám k něčemu tak děsivému jako je čert nebo koneckonců cokoliv, co děti straší nějak zvenčí. Ve vztahu s dětmi se spoléhám na sebe a své komunikační schopnosti. Nejde mi to vždy, máme konflikty, nedorozumění, děti mě někdy fakt neposlouchají, ale to všechno mi přijde v pořádku. Zatímco narušování důvěry mezi rodičem a dítětem prostřednictvím jednoho adventního večera mi v pořádku prostě nepřijde. 

 

Mikuláše a čerty jenom do pohádek! Hawk. 

 

 

  

 

 

 

 

 

 

Autor: Kateřina Suchánková | úterý 5.12.2023 9:43 | karma článku: 8,86 | přečteno: 284x
  • Další články autora

Kateřina Suchánková

Co stojí rozvod? A jak ho přežít?

Když jsme se brali, „vydělali“ jsme na svatbě pěknou částku. Peníze se nám vrátily v podobě finančních darů svatebčanů a zaplatily značnou část celkové ceny veselky.

3.1.2024 v 11:29 | Karma: 30,01 | Přečteno: 6197x | Diskuse| Ona

Kateřina Suchánková

AEM aneb jak se cestuje se čtyřmi dětmi? Zadar, vol. 2

Edita: „Mami, ty jsi jako stonožka. Máš čtyři děti a zvládáš to.” Vrhám po ní tázavý, zděšený pohled a nechápu dost dobře, jestli si ze mě dělá srandu nebo se mě snaží povzbudit, abych dolezla domů.

8.11.2023 v 20:23 | Karma: 11,71 | Přečteno: 358x | Diskuse| Cestování

Kateřina Suchánková

Akce emancipované matky, Zadar, vol.1

Když tenhle výraz – zkráceně AEM – poprvé použila moje terapeutka jako souhlasné přikyvování na můj výlev o tom, proč že to vlastně letím sama se čtyřmi dětmi koncem října do Chorvatska, cítila jsem se trošku dotčená.

28.10.2023 v 17:53 | Karma: 13,22 | Přečteno: 550x | Diskuse| Cestování

Kateřina Suchánková

Všechno je to jenom období

Tak často jsem to říkala během výchovy svých dětí, až jsem to převedla docela ultimátně i do jiných sfér svého života. A nedám na to dopustit.

3.9.2023 v 21:17 | Karma: 11,41 | Přečteno: 365x | Diskuse| Ona

Kateřina Suchánková

Vincent pije worcestr aneb pocta všem mámám

Máj je lásky čas. Mámy měly svátek. Mámy jsou lásky a taky jsou často hysterické, šílené. Vážně k tomu mají důvod. Vím to, často s nimi mluvím, tahle epizodka je ale moje.

17.5.2023 v 9:37 | Karma: 16,55 | Přečteno: 499x | Diskuse| Ona
  • Nejčtenější

Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů

21. června 2024  9:39,  aktualizováno  22:58

Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....

Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát

21. června 2024  8:52,  aktualizováno  18:16

Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...

Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia

19. června 2024  20:51

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...

Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození

19. června 2024  13:53

Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...

Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka

19. června 2024  7:32,  aktualizováno  20.6 6:37

Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...

Soud muži neprokázal plán na zmrzačení družky. Svědek není věrohodný, řekl

24. června 2024  14:36

Zprošťujícím rozsudkem skončil před českobudějovickým krajským soudem proces s mužem, který si...

ANO s Le Penovou v nové superfrakci? Budete překvapeni, prozradil Babiš

24. června 2024  14:30

Premium Hnutí ANO vystoupením z frakce Obnova Evropy otřáslo Evropským parlamentem. Andrej Babiš pro...

Dostálová se vzdala pozice místopředsedkyně Sněmovny, ANO nominovalo Juchelku

24. června 2024  14:06,  aktualizováno  14:19

Zvolená europoslankyně Klára Dostálová (ANO) se vzdala funkce místopředsedkyně Sněmovny. Rezignační...

Černý kašel v Česku minulý týden mírně polevil. Za týden se nakazilo 1137 lidí

24. června 2024  14:17

Případů černého kašle v Česku již deset týdnů přibývá za týden vždy o více než 1100. Za uplynulý...

  • Počet článků 16
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1319x
Ráda čtu a ráda se nechávám čtením inspirovat k zamyšlení.., nad vším, zejména pak nad fungováním mezilidských vztahů.

Psaní používám jako autoterapii – pomáhá mi v sobě dělat pořádek. 

Mimo jiné jsem máma čtyř dětí.

Napsala a vydala jsem knihu rozhovorů se ženami a muži, kteří mají mnoho dětí. Mnohamámy jsou k zakoupení na www.mnohamamy.cz a taky v síti knihkupců - pokud knížku chceš, budu mít mnohem větší radost, když si ji koupíš přímo ode mě na webu. 

Můžeš sledovat IG @mnoha_mamy nebo FB stránku Mnohamámy

Najdeš mě taky na Instagramu: @katerina.such 

nebo na stránce http://katerinasuchankova.cz kde je více blogů

Seznam rubrik