Vnitřní dítě – konflikt minulosti a současnosti

Každý jsme někdy byli dítětem, tím malým zranitelným dítětem, které nemělo žádné starosti, předsudky a neřešilo, co i o něm lidé myslí.

 Se svými trápeními se popralo po svém, nemělo z nich moc rozumu - nebo možná ano, prostě ty zážitky vytěsnilo, protože si s nimi nevědělo rady a nemělo tendence se v tom piplat. My dospělí se ve svých starostech někdy pipláme až moc a vše někdy až moc řešíme a zapomínáme na to, jaké to bylo, když jsme byli dětmi.

To dítě tam někde uvnitř nás ale stále je. Je tam a čeká až dospěje nebo až mu někdo vyléčí bolístky, které tehdy, jako malé neumělo zpracovat.

Je tam, ztracené a čekající až jej někdo obejme. Tedy aspoň to moje. Ne každé vnitřní dítě má svá zranění, jizvy, bolístky.

Moje je ztracené, neví kudy kam. Jenže jak jej uzdravit? Stačí je pouze obejmout a říct, že je v pořádku, jak na tu situaci tehdy zareagovalo? Vždyť přišlo na svět nezkušené, nevědělo co a jak a jednalo čistě intuitivně, tak jak samo uznalo za vhodné, aby se ochránilo, neovlivněno tou hromadou rad, jež kolují po internetu a všude kolem nás.

Na naše vnitřní dítě bychom neměli zapomínat, měli bysme se o něj starat jako o bylinky co pěstujeme, abychom měli zásobu, jako o sebe, abychom se cítili dobře. Někdy mám pocit, že spíš pečujeme víc o své auta, mobily, počítače, o druhé - ty spousta lidí řeší víc než svůj život, protože jsou nešťastní nebo že se nechtějí potkat se svým vnitřním dítětem.

Když dojde na konflikt našeho dítěte uvnitř s naším dospělým já, měl by ten dospělák být ten, kdo to dítě obejme a řekne mu, že vše je dobré, v pořádku, protože ono to neví, uvízlo ve smyčce. Měli bychom v sobě objevit tu bezstarostnost a občas si dovolit být tím dítětem a nechat ho, ať si dělá co chce a ne se jen nechat svazovat konvencemi, jež nejvíce vystihuje hláška: "chovej se na svůj věk" - co to vlastně znamená? Nikdo neví, ale často se to používá a tím se zabíjí naše dítě, které potřebuje spíš utěšit než utišit.

Pečujme o něj, pečujme o sebe s láskou, protože nový tělo, novou duši si nekoupíme…auta, mobily ano…a veškerý náš špatný psychický stav, se odrazí na těle dříve nebo později a nezpracovaná traumata z dětství jakbysmet….

Wiki