České HDP: vloni příjemné překvapení se letos nemusí opakovat

Výsledek českého hospodářství v minulém roce pozitivně překvapil. Hrubý domácí produkt se za celý rok 2020 podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu snížil pouze o 5,6 procenta. Přitom výjimkou nebyly ani předpovědi poklesu o osm či deset procent. Tuzemská ekonomika – stejně jako ostatní evropské ekonomiky - by se letos měla vrátit k růstu. Jinými slovy prognózující instituce věří, že hůře už bylo. Aktuální vývoj, kdy dokonce hrozí zavírání části průmyslu, nicméně bude tyto nedávné prognózy srážet dolů.

Jak velký přírůstek hrubého domácího produktu lze letos očekávat, bude záviset především na tom, jak se bude Česku dařit tlumení koronavirové nákazy. To se přitom bude odvíjet od rychlosti očkování a zejména dosažené míry proočkovanosti populace. Na tom totiž záleží, kdy bude možné rušit protiepidemická opatření, která závažným způsobem omezují ekonomickou aktivitu, a to zejména ve službách.

Významné domácí i zahraniční instituce předpovídají České republice hospodářský růst, který začíná dvojkou či trojkou.  Česká národní banka ve své aktuální makroekonomické prognóze odhaduje letošní růst HDP na 2,2 procenta. Oproti předpovědi z podzimu upravila tento odhad o 0,5 procentního bodu vzhůru. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Česku věští hospodářský růst ve výši 1,5 procenta.

Nejoptimističtější je Mezinárodní měnový fond, který pro Česko předpověděl růst HDP v tomto roce o 5,1 procenta. Jde ovšem o odhad z října loňského roku. Určitý kompromis mezi zmíněným odhady představuje lednový odhad českého Ministerstva financí, které pro letošek počítá s tříprocentním zvýšením HDP.

Jak už jsem naznačila, míra nejistoty odhadu vývoje výkonnosti české ekonomiky pro letošní rok stoupá se stářím zveřejněné prognózy. Epidemická situace v zemi se totiž mění téměř ze dne na den, stejně jako zvažovaná a vyhlášená protiepidemická opatření českou vládou. Nejistota totiž v první řadě ztěžuje život samotným podnikatelům.

Příkladem mohou být nedávné proklamace některých ministrů české vlády o zvažovaném otevření obchodů od 22. února, aby pár dní poté vláda prohlásila, že se prodejny zatím plošně otevírat nebudou. V podobné nejistotě se ocitly také například restaurační a ubytovací zařízení nebo skiareály.

Naproti tomu tuzemský průmysl už prakticky umazal propad zaznamenaný v loňském roce a ocitl se na předkrizové úrovni. Pomáhá mu zahraniční poptávka, kterou táhne hlavně Německo. Ekonomika našeho západního souseda tak bude dalším klíčovým faktorem hospodářského vývoje v České republice. Dobrou zprávou je, že německé hospodářství se loni propadlo jen o necelých pět procent a podle OECD či Evropské komise má letos o 3,5 procenta růst. Všechno však může být pod vlivem nejnovějších korovirových čísel jinak, zvlášť když si Česko vede ve srovnání se sousedními státy ve všech ohledech nejhůře a Německo přistoupilo i k dosud nebývalému kroku, kdy omezilo i nákladní dopravu směřující z ČR.

Rizikem pro růst produktu bude letos hlavně vývoj spotřebních výdajů domácností a firemních investic. Na jedné straně se dá očekávat pozitivní efekt zrušení superhrubé mzdy, k němuž došlo od nového roku. Domácnostem tak solidně vzrostou disponibilní příjmy, je ale otázkou, jakou část z nich vrátí ekonomice zpět v podobě svých útrat. A to kvůli přetrvávající nejistotě, která může být stupňována očekávaným růstem nezaměstnanosti v dalších měsících.

Nejistota pak může i nadále ochromovat investiční aktivitu firem. Domácí poptávka tak bude determinována především veřejnými výdaji. Vzhledem k tomu, že Česko čekají na podzim volby do Poslanecké sněmovny, vláda zřejmě bude další fiskální expanzi nakloněna. Otázka je, zda nám za cenu půl biliónového přírůstku státního dluhu bude ten hospodářský růst stát.