Čeho se můžeme dočkat na úrovni evropských rožpočtů?

29. říjen bude důležitým testem zpřísněných evropských rozpočtových pravidel. Evropská komise by podle očekávání měla odmítnout návrh francouzského státního rozpočtu pro příští rok a vrátit jej k přepracování. Spíše než velkou diplomatickou rozepři mezi Paříží a Bruselem však můžeme očekávat velké divadlo.

Francouzská vláda ve svém návrhu žádá prodloužení lhůty nutné ke splnění limitu 3% schodku státního rozpočtu o dva roky. Ráda by si tak uvolnila ruce pro štědřejší státní výdaje mezi lety 2015 až 2017 bez starosti o to, z čeho je bude financovat. Do střetu se tak dostává francouzský prezident Francois Hollande s německou kancléřkou Angelou Merkel, která naopak jakékoliv uvolňování nedávno přitvrzených pravidel pro státní rozpočty zemí eurozóny odmítá. Bruselské byrokracii by tak připadla role jen jakéhosi prostředníka mezi dvěma mlýnskými kameny. Navzdory očekáváním se však žádná dramatická krize ani po uplynutí lhůty pro Evropskou komisi na konci října očekávat nedá. Proč?

Pokud Evropská komise (ještě ve svém stávajícím složení) nejpozději 29. října francouzský rozpočet skutečně odmítne, francouzská vláda dostane 3 týdny na jeho přepracování v souladu s námitkami komise. Francouzská vláda však již dopředu avizovala, že nemá v úmyslu přijímat jakékoliv nové zákony v tomto časovém horizontu, aby mohla případným změnám dostát. Dá se proto očekávat, že v rámci přepracování rozpočtu budou přijaty jen kosmetické změny. Pokud se tak stane, dojde na základě nových fiskálních pravidel ke spuštění takzvaného „ekonomického semestru“, kdy budou během 6 měsíců probíhat nová vyjednávání, posuzování a vyhodnocování. Ke skutečné diplomatické krizi na půdorysu Paříž – Brusel – Berlín by tak došlo nejdříve v průběhu dubna příštího roku. V té době pak již připadají v úvahu i případné sankce vůči Francii ze strany Bruselu za nedodržování dohodnutých pravidel a snaha vynutit si jejich naplnění.

Všechny tyto kroky však již budou v kompetenci Evropské komise v jejím novém složení, která se ujme svých pravomocí k 1. listopadu tohoto roku. Hlavní roli dozorce evropských rozpočtu zde bude hrát nový komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Pierre Moscovici, bývalý francouzský ministr financí (funkci opustil teprve v dubnu tohoto roku). Existují proto hlasy, které upozorňují,  že Moscovici bude francouzské vládě nadržovat a nebude tak striktní, jak by podle nových fiskálních pravidel měl. Je tak i možné, že komise nakonec francouzských rozpočet nechá projít s ohledem na  „reformnímu úsilí“ francouzské vlády.

Z chování investorů na finančních trzích je patrné, že směrem k jednání vysokých představitelů Unie již ztratili jakákoliv očekávání. Veškerá rozhodnutí o budoucí alokaci soukromého kapitálu tak budou činěna až na základě skutečných rozhodnutí a úkonů v rámci struktur EU spíše než na základě dohod, ustanovení a příslibů. Pokud by v listopadu (resp. dubnu) došlo k pozitivnímu překvapení a komise by si dokázala vynutit od Francie skutečné reformní kroky, znamenalo by to velmi zajímavou příležitost pro investory na finančních trzích. Takový výsledek je však v tuto chvíli jen velmi obtížné předpovědět.