Protektorát?

Zamyslete se nad pojmy protektorát, suverenita, Schengenská smlouva,  Evropská unie a Evropské společenství.  Suverenitu jsme zřejmě ztratili a k tomu, abychom byli protektorát chybí jenom to, aby nám prezidenta schvalovala EU  

Protektorát (lat. protectio – ochrana) je označení pro formu státního zřízení. Jedná se o formálně autonomní státní útvar, který je pod ochranou nebo přímou správou jiného státu, příp. společenství států. Protektoráty bývají zřízeny buď na základě mezinárodní smlouvy nebo pouze tak, že dosavadní suverénní stát strpí jeho jednostranné vyhlášení ze strany silnějšího státu. Jde o mezistupeň mezi kolonií a plně suverénním státem, protože vztah mezi ním a ochraňujícím státem je stále mezinárodněprávní.[1]

V protektorátech sice existuje autonomní státní správa, ta je však podřízena protektorovi či nějakému jinému administrátorovi, kterého dosazuje ochraňující stát.

Svrchovanost (též suverenita) je právo vykonávat neomezeně moc na území státu, které náleží každému nezávislému státu.[1] V reprezentativních demokraciích propůjčují občané toto své právo k vykonáváním svým reprezentantům na dobu jejich mandátu.

Evropská unie (EU) je politická a ekonomická unie, kterou od posledního rozšíření 1. 7. 2013 tvoří 28 evropských států s 507,7 miliony obyvatel (přibližně 7,3 % světové populace). EU vznikla v roce 1993 na základě Smlouvy o Evropské unii, známější jako Maastrichtská smlouva, která navazovala na evropský integrační proces probíhající od padesátých let. Unie nahrazuje Evropské společenství a je jeho nástupkyní.

Schengenská smlouva neboli smlouva o postupném rušení kontrol na společných hranicích je součást práva EU, jež umožňuje společný hraniční režim a společnou imigrační politiku. Byla základem pro všeobecné zrušení celních a pasových kontrol na hranicích vnitřních EU, čímž se vytvořil tzv. Schengenský prostor.   V Schengenu byla 19. června 1990 podepsána zástupci vlád původních pěti signatářských států Úmluva k provedení Schengenské dohody. Tato úmluva podrobněji popisuje zejména principy Schengenského prostoru a Schengenského informačního systému

Evropské společenství (zkráceně ES) představovalo nejsilnější a nejstarší, první ze tří pilířů Evropské unie v období 1992–2009. V této podobě bylo ustaveno Maastrichtskou smlouvou a mělo supranacionální charakter (členské státy na něj delegovaly část své suverenity). Vzniklo transformací Evropského hospodářského společenství a změnou jeho názvu. Nabytím účinnosti Lisabonské smlouvy v prosinci 2009 došlo k zániku systému tří pilířů EU a zániku Evropského společenství v této podobě.

Z výše uvedených definicí Wikipedie je zřejmé, že Evropská unie vznikla jako byrokratická nadstavba několika evropských struktur. Spousta občanů má dojem, že bez Evropské unie by neexistoval Schengenský prostor, který už ale byl vytvořen Schengenskou smlouvou  o tři roky dříve a volný pohyb zboží, který už zajišťovalo Evropské společenství . Další společenství jako Europol EU schramstla. Rozšiřováním těchto organizací o další státy mohla Evropa vypadat stejně jako teď s tím rozdílem, že by nebyla Evropská unie. Mělo by to jednu velkou nevýhodu a sice, že spousta lidí by neměla korýtko. V organizacích, ze kterých vznikla EU rozhodovali odborníci, ne politici.  Asi žádná organizace by si netroufala diktovat kvóty a zakazovat žárovky. Z toho pohledu je EU jenom zbytečný požírač peněz, jehož hlavní úlohou je rozdělovat dotace, o kterých mám taky určitý názor, zejména  když se podívám na rozbitou okresku a vedle ní luxusní cyklostezku.