Pána Boha si vymysleli chytří pro ty méně chytré, aby se tito nezdržovali od práce přemýšlením o věcech těžko pochopitelných, a na úrovni vyspělosti společnosti nevysvětlitelných, a taky aby se s nimi lépe manipulovalo. Při jedné diskusi o náboženství s jedním, podotýkám vysokoškolsky vzdělaným kamarádem, argumentoval, že není možné věřit na pánbička Jako starého dědečka a stvoření světa podle bible. Tak jsem se ho zeptal, jak odpoví své dcerce, až se bude ve třech letech ptát jak se dostala na svět. Jestli mu to začne vysvětlovat včetně podrobností, případně mu to s ženou předvedou, nebo mu raději řekne, že ji přinesla vrána a bratříčka čáp? Jako děti jsme někdy říkali, nech to koňovi, on má větší hlavu.
V dnešní době je otázka víry něco jiného. Nesouhlasím s výsledky sčítání lidí co se týče procenta ateistů. Je to zase o pojmech. Dost lidí si pod pojmem bůh přestaví pojem dobro. Optimisté věří, že lidé jsou v podstatě dobří. Někdo říká, že všechno řídí matka příroda. Mnohdy někteří nevěří, že je bůh, ale věří, že jsou boží mlýny. Že se dobré v dobrém vrátí a zlo přinese opět zlo. Já mám trochu obavy jestli nebyly boží mlýny v devadesátých letech zprivatizovány a melou podle toho kdo platí. Lidem, kteří věří v něco jiného než ve starého vševědoucího pána se někdy říká agnostici. Patřím mezi ně a nepovažuji se za bezvěrce. Respektuji ty co věří v boha víc než ty kteří nevěří v nic a jsou přesvědčeni, že dobré je to co je dobré pro ně. Před svatbou v kostele jsme absolvovali tak zvané poučení. Po ukončení jsme si s panem farářem ještě asi půl hodiny povídali o víře o pojmech a shodli jsme se i v tom, že slušný člověk u komunistů je lepší než věřící, který má boha na to, aby se vyzpovídal, když něco ukrade nebo někomu ublíží a má pocit, že jeho svědomí je čisté.
Pěkným příkladem víry v boha byla babička, která v roce 1971 na otázku co říká na to, že Američané byli na měsíci odpověděla, že v televizi oblbujou lidi, že je to nemožné a že to nafilmovali. Odmítla se dále na toto téma bavit.
Je hodně věcí mezi nebem a zemí, které neznáme a kterým nerozumíme. Připouštím i fakt, že pokud by nejstarší civilizace začínala na našem území nahradily by Staré pověst české Starý zákon. A praotec Čech Adama. Někdy se srovnává modlitba s meditacemi východních náboženstvích. Připouštím že moji předci byli opicemi, ale taky to, že to tak nemuselo být.
Problémem pro lidi je skutečnost, že každé náboženství má svého Boha, a ti, kteří méně přemýšlí jsou ochotní dělat neuvěřitelné zvěrstva ve víře, že to dělají pro toho svého boha. Přitom pokud bůh je tak musí být jeden pro všechny. Hodně z těch, zejména chytřejších, kteří se ohánějí vírou v boha ho mají pro to aby měli větší moc a větší majetek. V dějinách lidstva je možné vidět kolik zla napáchali lidé ve jménu boha. Ono se říká, že někomu nahrazuje boha zlaté tele. Je možné věřit i v něco, co nevidíme a nemůžeme na to sáhnou. Podle mne to pěkně řekl Bolek Polívka ve filmu Dědictví aneb kurňa hoši guten Tag „věřím, že ji má i když jsem ji neviděl“. Pokud chce někdo hledat boha měl by ho hledat ve svém svědomí. A měl by se zamyslet nad morálními principy desatera. U někoho nahrazuje víru příslušnost k politické straně, dosti často spojováné s hmotným prospěchem.
