Sliby se slibují, blázni se radují, říkali jsme jako malí kluci. Někdy to znamenalo, že sliby nejsou zrovna moc zavazující. U malých dětí se to dá pochopit, zejména, když tím nezávazným slibem něco získají.
Jiný problém je, když slibuje politická strana. Kdo bude posedávat v dozorčích radách, mít teplé místečko v podnicích se státní účasti, rozhodovat o přidělování státních zakázek. No přece členové politické strany, která nachytá na své sliby nejvíc voličů. Dělat si těžkou hlavu v naší demokracii, kde se vezmou peníze na splnění slibů je směšné. Že je navíc ve světě krize? To naší nejlepší mají zaručené recepty, tak proč šetřit. Několikrát jsem se vyjádřil, že dříve platilo „Projev nedůvěry byl urážející a zneužití důvěry bylo trestuhodné“. Dnes ale platí, „ Projev důvěry je hodný vola a zneužití důvěry je úspěšné podnikání“. Dospěl jsem k názoru, že současná politika již není služba lidu, ale podnikání. A velmi lukrativní bez zodpovědnosti, protože pojem politická zodpovědnost nejsou politici schopni vysvětlit a jinou odpovědnost nenesou.
Pomalu se blíží volby a strany se začínají předbíhat ve slibech. Nezajímá je kde na to vzít. Tato republika je schopna se ještě pár roků zadlužovat než zkolabuje. Zajímalo by mne, jestli by malá strana se slibem, že bude pivo zadarmo uspěla u voličů. Stálo by to jenom asi 15 miliard a to je jen čtvrtina toho co platíme ročně na úrocích státního dluhu. Nevím jaká část je to ze zbytečně promrhaných peněz. Jakou má šanci strana, která nebude slibovat všechno možné na úkor dalšího zadlužování ? Mám pocit, že jen některé menší strany mají zdravý rozum a málo slibují.
Problém je, že spousta voličů se bude radovat a budou volit slibující strany. Ti rozumnější, které nezajímá jenom příští rok, ale i roky další by se z toho mohli zbláznit. Tak nevím, nejsme, kromě našich politiků, národ skutečných a potencionálních bláznů?
