Tak jsem četl diskusi na iDNES pod článkem o náhradách pro dratha. Co to bude proti těm náhradám, které dostane, jen co ho odvolací soud uzná nevinným, opět v souladu se zákonem.
Jen co napadne jeho obhajobu použít osvědčenou taktiku: Rath prohlásí "Šel jsem takhle od známé a vidím na chodníku nějakou krabici. Řekl jsem si "tahle krabice by se mi hodila", tak jsem ji vzal, jak jsem ji našel. „Je ode mne strašně škaredé, že jsem zatajil nalezenou krabici a jsem si vědom, svého zločinu zatajení nálezu. Neměl jsem ani tušení co může v krabici být. Ihned jak bych zjistil co je v krabici, odnesl bych ji na policii. V dobré víře jsem našel jenom krabici.“ Po takovém tvrzení by mohl dostat podmínku, nebo by to mohla spravit i pokuta, kterou by zaplatil z peněz za neoprávněnou vazbu. Jak by se prokazoval úmysl dr Ratha?
Je spousta precedentů, jak soudy rozhodnou. Zřejmě ukradené auto lze posoudit jako neoprávněné užívání cizí věci. Musí být jen přítomen úmysl pachatele cizí věc užívat pouze dočasně. Dokazování úmyslu je podle mne prakticky mimo lidské možnosti. Pokud například někdo způsobí manko, které jiným způsobem než osobní spotřebou zboží hmotně odpovědnou osobou nemohlo vzniknou, nejedná se o zpronevěru pokud není prokázán úmysl. Nejvíce mne dojal případ, kdy soud neprokázal krádež bronzových destiček z Terezínského památníku a ti co je donesli do sběrny byli vinni jen zatajením nálezu. Mezi podobné případy patří taky nálezy vík kanalizací nebo střechy nalezené v zahrádkářské kolonii. Pokud u zloděje recidivisty jsou nalezené věcí, ke kterým se nikdo nehlásí a neprokáže se jejich původ, musí mu být vráceny.
Základním principem soustavy zákonu by mělo být, že rozsudky nemohou být v rozporu se zdravým rozumem. Kdo by ale rozhodoval co je v souladu se zdravým rozumem? Jsem z těch, kteří se nebudou divit, když nakonec drRath bude uznán nevinným.
