Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Dejte dětem málo. Dáte jim tím víc.

Dnešní děti, ty neví, co maj. Neváží si, netuší, jsou nevděčné. Žijou spotřebním konzumem. Naše dětství, to bylo úplně o něčem jiném. Jenže, dnešní doba umožňuje užívat si neomezeně. Komu to pak mít za zlé?

Kdysi, ještě za studií, jsem chodívala hlídat jednu malou holčičku. Byla z velmi dobré rodiny. Oba rodiče byli vzdělaní, hodní, ovšem velmi pracovně vytížení. Rodina byla díky tomu slušně materiálně zajištěná. Nechtěla bych, aby je za to, že si na vyzvedávání dítěte ze školky museli najít výpomoc, někdo soudil. Dělali v tomto ohledu, co bylo v jejich silách a možnostech. A na tom, kdo bude trávit čas s jejich dítětem, jim opravdu záleželo. Nechme stranou řeči o tom, že by se o dítě měli starat rodiče, dnešní povídání je o něčem jiném.

Ta holčička měla v dětském pokojíčku všechno. Všechno to, co jsem já jako dítě neměla.

Měla tam pravé barbíny. Takové ty, co jsem jako dítě znala jen z reklam. Z těch německých. Měla těch panenek tolik, že jsme si hrávaly na módní přehlídku, abychom využily všechny alespoň jednou a prozkoumaly veškeré kousky oblečení, kterých byla plná krabice.

Měla skříň plnou krásných šatů, až mi bylo líto jí na pískoviště oblékat staré tepláky. Ani ty tepláky vlastně nebyly staré. Rozhodně ne jako ty, co jsem jako malá nosívala já. Ne, že by ty moje vypadaly tak hrozně, spíš – kdyby vypadaly tak dobře, určitě bych si je zdráhala obléknout jen na poletování po venku.

Měla tolik hraček, že když jsme je spolu uklízely, musely jsme v policích vymyslet systém, aby se tam všechny vešly.

Když se blížil datum jejího velkého dne, nástupu do první třídy, dostala od příbuzenstva hned tři plně vybavené penály. Radostně mi je ukazovala, ale trochu nešťastně se mě ptala, který by si měla sbalit do aktovky. A já tehdy pocítila něco, co jsem do té doby neznala. Frustraci z nadbytku.

Sama jsem ze čtyř dětí. Ne, že bychom snad byli vyloženě chudí, ale vyrostli jsme střídmě, řekla bych. Nebylo samozřejmostí, aby byly v lednici jogurty, nebo k obědu maso. Dostat čokoládu, to znamenalo skutečnou odměnu. Maminka nám šila věci na panenky, tatínek pro ně vyráběl domečky. A oblečení pro nás, to se dědilo. Můj první penál a aktovka, to byla životní událost. Pamatuju se, že jsem si je položila vedle postele, abych se na ně mohla dívat, dokud neusnu a viděla je hned, jak se ráno probudím.

A teď u té holčičky, když jsem se dívala na ty tři dokonalé značkové penály, najednou mě zachvátila lítost, že ona si žádný z těchhle mých dětských pocitů nezažije. Že neví, jaké to je, nemít. A pak dostat. Nebo vůbec nedostat, jen toužit.

Je těžké v dnešní době nepodlehnout tlaku a možnostem. Nikdy dřív nebylo tak dobře. Proč toho nevyužít? Proč si nedopřát?

Často slyším, jak se nastupující generaci vyčítá závislost na technologiích. Naše dětství, to byla jiná. Lítali jsme s klíčem okolo krku, skákali gumu, hráli šipkovanou a stavěli bunkry. Sledovali jsme černobílé pohádky a museli vstát, když jsme chtěli přepnout na jiný kanál. To jsme ale moc neznali, ty pohádky zas tak často nevysílali a navíc – na televizi nebylo kdy. Věčně u nás někdo zvonil, míč v podpaží, jestli jdem ven na hřiště. Žádné s průlezkama, trampolínou, nebo lezeckou stěnou. Ale takové obyčejné, s jedním velkým pískovištěm a místem, kde se daly dělat důlky na kuličky. Na tom hřišti se potkávaly děti z celého sídliště. Dnešní děti ani netuší, kdo s nima žije v jiném patře z paneláku. Ale přátel na facebooku mají stovky.

Víte, nesoudila bych je. Těžko říct, jak bychom se my, generace z minulého století, chovali, kdybychom ty mobily, tablety a možnosti měli. Naše dětství bylo krásné, právě proto, že to bylo dětství. Bylo jiné, než dětství dnešních dětí, ale ty na něj budou taky vzpomínat s láskou. Protože jejich děti, ty budou mít bezpochyby ještě víc možností, než ty dnešní.

Ono vytrhnout dnešní děti ze světa, do kterého se narodily a vnutit jim svět, ve kterém jsme vyrostli my, neznamená, že se ty děti budou cítit stejně šťastně, jako my tehdy. Když jsme se my, z „paneláku u zatáčky“, chtěli naučit, jak se hraje Krvavé koleno, museli jsme běžet k ostatním na „hřiště za parkovištěm“. Nebo vyběhnout pět pater a zeptat se starších kamarádů. Dnešní děti si to vygooglí. Ne proto, že by byly líné, ale proto, že jejich svět to takhle dělá.

Když jsem byla malá, daly se banány a pomeranče sehnat jen na Vánoce. Každý si jich vážil. Dnešní děti nedostanou šanci si něco takového byť jen představit. Banánů jsou přejezené za celý rok. Nejsou nevděčné, neznají to jinak.

Na dovolenou jsme jezdívali do Čech. Na rodinnou chatu v šumavských lesích, kde se chodilo na suchý záchod, k večeři se jedly houby z lesa a večer se při petrolejce hrála kanasta. Dnešním dětem by se to líbilo možná víc, než letecké zájezdy s all inclusive, jenže doba je takhle nastavená, doba poskytuje vyvážený program s animátory, chápete?

Je snadné mít někomu něco za zlé. Rodičům, že děti špatně vedou, dětem, že neví, co mají, světu, že toho tolik nabízí.

Úkolem našich rodičů bylo vytvořit z mála víc. Naším úkolem, v současnosti, je z toho víc, co dnešní děti mají, nabídnout jen tolik, aby zbylo na ty významné pocity, kterými jsme si kdysi prošli. Nervat dětem z rukou mobily, nepřesvědčovat je o tom, jak nám v dětství, na plácku za domem, bylo líp. Ale zredukovat rodinné nákupy, plány i cíle. Banány, penály a dovolené. Těšit se, vážit si, nemít. To by mohlo pro začátek být až až, nemyslíte?

 

Autor: Kateřina Karolová | pátek 28.12.2018 16:53 | karma článku: 44,98 | přečteno: 10740x
  • Další články autora

Kateřina Karolová

Wellness pobyt v hotelu? Ne. Děsivá exkurze do jiného století.

Přála jsem si odpočinek na pár dní, dámský relax s mou sestrou. Vytouženou pauzu od pracovní a rodičovské role. Wellness, masáž a dobré jídlo. A tak jsem zapátrala, načež mi do oka padnul hotel s názvem Harmonie.

27.10.2023 v 8:00 | Karma: 45,08 | Přečteno: 16129x | Diskuse| Společnost

Kateřina Karolová

Láká vás studium medicíny? Zvažte to! – část desátá (Pohotová pohodová pohotovost)

Milí budoucí lékaři, naděje naše. Chtěla bych vás seznámit se zákulisím pohotovosti. Jestli se nemůžete dočkat lékařské profese, bylo by fér vědět, čemu se chystáte upsat duši.

3.10.2021 v 21:51 | Karma: 42,54 | Přečteno: 8610x | Diskuse| Společnost

Kateřina Karolová

Taky jste si přála malou princeznu a lítaj vám doma Páni kluci?

Nedávno jsem potkala holčičku jak z katalogu. Zapletené culíky, nehtíky na růžovo, opodál její těhotná maminka. Ptám se: „Co to bude?“ Prý zase holka, že si to tak s manželem naplánovali. To já taky. A mám tři kluky.

22.9.2021 v 7:30 | Karma: 40,60 | Přečteno: 3936x | Diskuse| Společnost

Kateřina Karolová

Rodinná idyla za dob pandemie? S mými dětmi - leda ve snu.

Tak se prý blíží čtvrtá vlna. Vypadá to,že zavřou školy, školky, všechno. Teda až po volbách, jasný. Budem opět všichni pospolu.Při vzpomínce na letošní jaro hledám číslo do Bohnic. Ani Chocholouškovi bych mé tři školkáče nepřála.

9.9.2021 v 13:39 | Karma: 42,71 | Přečteno: 6873x | Diskuse| Společnost

Kateřina Karolová

Cestování s Českými dráhami? Únikovka pro otrlé!

Tak jsem si z Moravy vyjela do Prahy. S partou holek, navštívit kamarádku, jen tak na otočku, oslavit její narozeniny. Ráno tam, večer zpátky. Chtěly jsme se vyhnout D1, takže vlakem. Zážitek, který mi vydrží až do důchodu.

18.7.2021 v 22:54 | Karma: 47,33 | Přečteno: 20931x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Arabské státy potírají propalestinské demonstrace. Obávají se revoluce

4. května 2024  14:02

Vůdci řady arabských států tvrdě zasahují proti propalestinským demonstrantům, z nichž některé...

Prokremelští motorkáři přijeli na hřbitov do Brna, chtějí až do Berlína

4. května 2024  8:57,  aktualizováno 

Kontroverzní klub motorkářů Noční vlci, který podporuje ruského diktátora Vladimira Putina, se s...

Třetí stupeň poplachu, 13 jednotek hasičů. Na Zlínsku hoří kovošrot

4. května 2024  13:06

V Tlumačově na Zlínsku hoří kovový šrot, na místě zasahuje 13 jednotek hasičů. Vyhlášen byl třetí...

Čeho se bojíš? Pokud spadneš, vrátíme peníze, říká instruktor bungee jumpingu

4. května 2024

Živí se shazováním lidí z kaňonu, a tak ví o lidském strachu z výšek všechno. Nejslavnější...

  • Počet článků 62
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 13080x
Lékařka a spisovatelka. Pracovala jako pediatrička v Baťově nemocnici ve Zlíně a následně na klinice v Německu. Nyní pečuje o malé pacienty v dětské léčebně v Luhačovicích. Spolupracuje s firmou HiPP, pro kterou píše články a brožury. V podcastech „Baby talk“ sdílí své zkušenosti s posluchači coby pediatrička a maminka v jednom. Narodila se jako jednovaječné dvojče a vdala se za muže, který má taktéž svou identickou kopii. Během tří let se jim postupně narodili tři synové. V roce 2018 byla čtenáři ONA Dnes zvolena Ženou roku. Dříve psala blogy, za které obdržela i několik ocenění, série nazvaná Já, doktorin vyšla knižně. Nyní se věnuje psaní beletrie, a to románů s thrillerovým nádechem (Zítřek ti nikdo neslíbil, Odbočka v lesích, Jiné místo)