Ten největší luxus je zdraví aneb Dejte si Coronu

Corona (jak říkají Italové) už se rozlejzá mezi nás, už je slyšet od známých, že jsou v karanténě, protože někdo z jejich okolí je pozitivní. Jak já mívala slovo ,,pozitivní" ráda a jak jsem si přávala mít pozitivní test.

Test na těhotenství samozřejmě, což se mi nikdy nepovedlo. No nevadí, ale u Corony by to mohlo dopadnout stejně, protože ač se téhle nemoci na jednu stranu nebojím, tak na druhou stranu k ní mám veliký respekt.

Corona, tohle slovo je mi ze všech těch názvů této nemoci nejsympatičtější. Představím si totiž tu úzkou lahev s modrou etiketou, ve které je pěkně orosené a jako slunce žluté, lahodné mexické pivo s kouskem citrónu v hrdle. Zátka lupne, barman vloží na kraj skleněného hrdla kus citrónu a letní večery budiž pochváleny. Přesně takhle jsem ji pívávala na předzahrádkách italských barů za krásných teplých nocí. To slovo Corona mě nestresuje - naopak. Vzpomenu si při tom na letní čas, kdy se ještě o půlnoci nedalo spát, protože teplota v ulicích Assisi neklesala pod třicet stupňů a my s kamarády sedávali v Santa Maria degli Angeli před bazilikou v baru, pili orosenou Coronu a koukali na tu obrovskou nádheru s pozlacenou Madonou. 

Corona(vir)  je jedna velká neznámá. Někdo sleduje všechny pořady co o tomto viru dávají, čte každý článek a zaobírá se denně tímto tématem. Já se snažím žít normálně, jako před tím než tohle všechno vypuklo. Neposlouchám média a nečtu články o této nemoci, protože to už by se jeden houpal na větvi, kolik toho všude je. Poslouchám ale lidi co si tím prošli a čtu jejich diskuze i komentáře, abych věděla co ta Corona dělá, jak přichází a odchází. 

Nebojím se jí jako na jaře, kdy jsme si všichni mysleli, že to chytneme z víčka na jogurtu. Myslím si, že i ti nejbojácnější, co omývali dezinfekcí úplně všechno včetně květáku, že i ti už jsou trochu klidnější. Nechápu sice, jak se na to někdo může dívat od rána do večera v televizi, psát o tom několik článků týdně a vidět ty nejhorší katastrofické scénáře, ale neodsuzuji je - jako oni odsuzují lidi, co s nimi nesouhlasí! Řídím se heslem: Ať si každý dělá co uzná za vhodné.

Nebojím se jí, ale mám k ní respekt. Proto nosím mezi lidma roušku, dezinfikuju si ruce, zůstávám pár dní doma, když mám zvýšenou teplotu a necítím se fit, prostě dělám to, co by se v období infekčních nemocí dělat mělo.

Nevíme co to ta Corona je a kde se tu vzala, nevíme jaké bude mít dozvuky na našich tělech, i když má u většiny nakažených lehký průběh. Třeba jedna moje známá má syna, který byl na testech, protože měli ve třídě pozitivnho spolužáka. I syn mé známé byl pozitivní, s jednodenní horečkou osmatřicet, na kterou si vzal Brufen a druhý den - jako rybička. V karanténě zůstala celá rodina, nikdo jiný však pozitivní test neměl, i když okupovali deset dní společně jednu domácnost, jeden gauč, jeden jídelní stůl. Chlapec v závěru karantény úplně ztratil čich. Jen tak, z ničeho nic, po osmi dnech co mu nic nebylo, co se zdál zcela zdráv. Je to zvláštní, člověk neví co má čekat jak od Corony, tak od lékařů, protože všichni šli po karanténě na kontrolní test - krom syna. Prý kdo prodělal vir, ten už na druhý test nejde.

Všechno je to takové nějaké divné, jak samotná Corona, tak humbuk kolem ní, člověk fakt neví čemu věřit a co si myslet. Jedno vím ale stopro a nepřemýšlela jsem ani minutu nad odpovědí, když se mě z televize zeptali, co je pro mne ten největší luxus. 

Ten největší luxus je zdraví!!!

Jak jsem psala v předchozím blogu, vídám denně na silnicích spousty křížků a je jich čím dál víc. Přiznávám, že se bojím víc bouračky než Corony. Na silnici totiž můžete být opatrný jak chcete. 

A také jak napsal Jirka Kučerovský: ,,To je furt covid covid a pak chytnete normální rakovinu."

Nebezpečí a nemoci číhají všude, proto si nekažme krásné podzimní dny sledováním celodenních zpráv o Coroně. Ta už tu s náma asi bude furt. Časem se přiřadí na seznam jarních a podzimních nemocí, před kterými se budeme chránit jak to půjde, ale nepřestaneme žít normální život.

A tak, dejme si tu žluto-modrou orosenou Coronu, na zdraví nás všech, koukejme na blankytné nebe, nechme svůj obličej políbit sluncem a doufejme, že nám tahle ,,veselá" vláda nezavře všechno jako z jara. 

Nic není totiž vzácnějšího než zdraví - jak těla, tak duše. Pokud člověk tohle má, tak se řadí mezi nejbohatší lidi na světě!!! Pamatujte na to, dennodenně. A pokud si to uvědomíte, uvidíte ten svět mnohem hezčí. Každý den, každý okamžik, všechno co děláte a co je kolem vás bude krásné. Ať už bude svítit slunce nebo lejt, ať vás budou strašit v médiích čímkoli, vy budete milovat každou vteřinu svého života :)

 

Autor: Karla Šimonovská - Slezáková | středa 23.9.2020 20:58 | karma článku: 29,80 | přečteno: 1257x
  • Další články autora

Karla Šimonovská - Slezáková

Nekritizuj

20.2.2024 v 19:51 | Karma: 37,38