Je podzim - prší. Kdy jindy by mělo tři dny v kuse pršet, když né na podzim. Televizní noviny jako první zprávu oznamují, že v Římě zavřeli školy. Stav nebezpečí trvá do zítřejšího odpoledne. Římani to přehánějí jako Pražáci, když v Praze napadnou dva centimetry sněhu.
Koukám tak na ty zprávy a říkám si ,,kdyby raději pořádně vyčistili kanály a řeky, pak by se jim to nevalilo ven i z metra." Tři stanice zavřené, teče do nich jak zespoda, tak z vrchu. Pár podjezdů vypadá jako jezero - kanál ucpaný, voda neodtéká.
Není se však čemu divit! Nedávno zjistili, že ti co mají kontrolovat stav řek, odškrtávají pěkně v kanceláři papíry, ale nekontrolují řeky. Lidé do kanálů hází cokoli, takže z deseti je jich osm ucpaných. Baráky jsou postavené v povodňových oblastech, některé úplně bez povolení. A pak se všichni Italové hrozně diví, že od severu na jih jsou furt záplavy. Vinu dávají pouze úřadům a krizovému centru, že je včas neinformovalo.
Jsem v Itálii deset let. Ze začátku byly povodně jednou za pár let. Itálie je velká, takže jednou sever, jednou jih. Pak už to bylo každý rok. Pak několikrát ročně. Letos je o povodních v televizi skoro každý měsíc!
Tento rok byly záplavy snad v každém okrese. Je mi líto těch lidí, co mají bláto až v obýváku. Musí to být šílené. Ale před třemi lety byly povodně na tom samém místě a úřady ani lidé neudělali nic. Nejsou ani pojištění, ač jsou v záplavové oblasti. Jen pár jedinců si nechalo nainstalovat do dveří protipovodňové zábrany.
Pokud přijde zemětřesení, sesuvy půdy či voda, ač nejbližší potůček je kilometry daleko, tak řeknu chudáci a přidám peníze na sbírku. Pokud má někdo obchod či dům vedle řeky, která se občas vylije, pokud není pojištěný a ani si nedá udělat protipovodňové zábrany do baráku za statisíce, tak je to vůl.
Koukala jsem na statistiky a měla jsem pravdu. Záplavy v Itálii byly většinou na podzim, ale jen některé roky a dvakrát až pětkrát za rok - po celé Itálii. Letos od ledna už je to po čtrnácté.
A ač je Itálie velká, na tolik zničených silnic, mostů, domů a továren peníze daňových poplatníků stačit nebudou. A tak se zase zvednou daně. Poslední dobou mi Itálie připomíná stále častěji pohádku ve které hrál Tomáš Klus. Tajemství staré bambitky - za chvilku i v Itálii začnou vybírat daň z hlíny!
Nebylo by lepší, levnější a rychlejší vyčistit řeky, kanály a začít se chovat trochu lépe k přírodě a k bližnímu svému? Hlavně, že kostely a Svatopetrské náměstí ve Vatikánu jsou každou neděli plné!
