Věšák na vzpomínky )Dopisy Karině)

Návrat z téhle křížové výpravy trval dlouho.Příliš dlouho...Stovky dnů a stovky probuzení na cestu za západem Slunce...Údolí se topilo v soumraku. Nad hřebeny hor se kupila mračna, blesků stále přibývalo.

karel zakar

Přivázal koně ke stromu, položil svůj dlouhý plášť do trávy a sedl si na něj. Chvíli zamyšleně pozoroval přicházející bouřku. 
Les ztichl a znehybněl.
Jen velký, uschlý list krouživým pohybem klesal k jeho nohám.
Na okamžik zahlédl mezi stromy dívku s perlami ve vlasech a z nebe se spustily provazy vody.
V kapkách se odrážela smršť blesků, stejně jako jejich řev od kamene hor.
Zul se.
Vstal, pomalu se procházel a hledal mezi kapkami deště lásku.
Už jednou ji tak našel. Ztratil ji, když se nebe vyjasnilo. Možná právě proto na sebe navlékl košili s rudým křížem a přidal se k výpravě. 
Ale už je to tak dávno...
Mezi kapkami protančila dívka s perlami a zmizela na cestě, vedoucí z údolí.
Obul se, vyhoupl se do sedla koně a vydal se za ní.
K prvnímu domku osady dojel za hluboké tmy.
Uvnitř plály louče.
Vešel.
"Buď zdráv, rytíři", ozvalo se ze šera vzdáleného koutu.
"I ty", odpověděl.
"Nemáš pro mne nějaký vzkaz? Nebo psaní?"
"Nemám, ryríři", řekl hlas a dodal
"Nikdo tu pro tebe nic nenechal, ani vzkaz, ani zprávu."
Poděkoval a vyšel do noci.
Na nebi zářily hvězdy. Půjčily si svit od perel ve vlasech dívky, po které se slehla zem.
Co zbývá, zeptal se v duchu.
Snad jen otočit koně a při stovkách probouzení se držet cesty. 
Cesty za východem Slunce...
karel zakar

knížku "Dopisy Karině" si můžete u mě objednat - [e-mail]

https://www.youtube.com/watch?v=zMS9Ferc67A