Může pacienty s Covid-19 zabíjet histamin ?

Histamin slouží jako mediátor celé řady reakcí lidského těla, přičemž široká škála projevů histaminu je umožněna existencí čtyř typů receptorů pro histamin.  

Histamin je produkován aminokyselinou, která je vyráběna samotným tělem a je přijímána potravou. V případě onemocnění Covid-19 se zdá být podstatný fakt, že na histamin bohaté jsou plíce a většina tkání trávicího traktu, které napadá koronavirus SARS-CoV-2, do lidského organizmu vnikající přes sliznice dýchacího ústrojí. Rozdíly v expresi jednotlivých typů receptorů spolu s odlišnými mechanizmy přenosu signálu v buňce jsou pak klíčovými prvky pro vznik komplexního systému histaminem vyvolaných fyziologických pochodů. Je obecně známo, že úroveň exprese receptorů se může měnit, nejen v průběhu vývoje buněk, ale i za různých patofyziologických podmínek, tedy i při napadení organizmu koronavirem. A rozhodně zde platí, že se prostřednictvím migrujících buněk histamin dostává do nejrůznějších tkání, čímž se tak stává všudypřítomnou molekulou lidského organizmu.

Podle zatím dostupných informací o léčbě famotidinem, o které hovoří článek publikovaný zde na blogu 28.4.2020, by měl tento H2-blokátor pomáhat při léčbě Covid-19. Což naznačuje, že by se tu mělo jednat o histamin, přičemž právě histamin je v lidském těle jedním z primárních mediátorů zánětu. Obecně se totiž soudí, že imunitní systém je velmi úzce propojen s histaminem a jeho regulací v těle. Je např. známo, že vedle vlivu H2R na sekreci žaludeční kyseliny působí histamin skrze H2R na tkáň srdce, hladkou svalovinu a buňky imunitního systému. Přičemž H2R je podobně jako H1R přítomen v mnoha různých tkáních organizmu.

Ve skutečnosti se H2 receptory nenacházejí jen v srdci, cévách a mozku, jak se píše na Wikipedii. Významná je samozřejmě přítomnost H2R na parietálních buňkách žaludeční sliznice, v srdeční tkáni a buňkách hladké svaloviny. Avšak složitější je to v tom, že H2R také ovlivňuje uvolňování histaminu z žírných buněk a bazofilů, dále pak upravuje reakce T-lymfocytů včetně produkce cytokinů a zvyšuje produkci specifických protilátek třídy IgE (Ig – imunoglobulin). U nás probíhající testy v případě Covid-19 detekují imunoglobuliny třídy IgM a IgG, přičemž se zde vychází z předpokladu, že detekovatelná tvorba těchto protilátek nastupuje zhruba 3 dny po prvních příznacích.

Spektrum působení histaminu ve fyziologických a patofyziologických reakcích je velmi široké a zahrnuje regulaci trávicího a oběhového systému, modulaci řady mozkových funkcí, nebo regulaci sekrece hormonů hypofýzy. Neméně podstatná je však úloha histaminu při vzniku a průběhu zánětlivé reakce a v modulaci imunitního systému, neboť histamin hraje důležitou roli při rozvoji zánětů. Navíc zvýšená hladina histaminu může vést k vyvolání nepravého zánětu, tedy i v místě, kde se neobjeví žádný patogen. A z posledních výzkumů vyplývá, že právě zánět vyvolaný histaminem představuje pro organizmus největší zátěž.

Jinak řečeno, poznatky o funkcích histaminových receptorů (H1R,H2R,H3R,H4R) by mohly odborníkům pomáhat objasnit některé ze zatím ještě nepochopených projevů nemoci Covid-19. Například H3R hraje podstatnou roli v zánětlivých procesech u nervového systému. Řada neurologů soudí, že pokud se koronavirus dostane přes krevně mozkovou bariéru do mozku, a je schopen napadnout nervové nebo podpůrné gliové buňky, pak může způsobit encefalopatii. Ovšem naskýtá se zde otázka, zda otoky mozku a případnou encefalopatii si vlastně nezpůsobuje sám koronavirem infikovaný lidský organizmus díky histaminu, obsaženému v jeho buňkách.

Třetí typ histaminových receptorů H3R se totiž vyskytuje převážně v nervovém systému. Působí jako autoreceptor na presynaptické membráně histaminergních neuronů centrálního nervového systému (CNS), kde inhibuje syntézu a uvolňování histaminu. A tak lze předpokládat, že H3R sehrává roli i v zánětlivých procesech v mozku, a to pravděpodobně prostřednictvím modulace propustnosti krevně mozkové bariéry. Jak se totiž ukázalo, u myší s narušeným H3 receptorem dochází k deregulaci propustnosti krevně mozkové bariéry a tím pádem k závažnějšímu průběhu zánětlivých procesů nervového systému.

Je také známo, že z buněk krevní řady (hematopoetických progenitorů, makrofágů, krevních destiček, dendritických buněk,T-lymfocytů) dochází k uvolňování histaminu do okolního prostředí bezprostředně po syntéze, přičemž je jeho produkce regulována cytokiny. A právě cytokiny by měly hrát podstatnou roli u dosud neobjasněného stavu ohrožujícího životy pacientů při Covid-19, označovaného za cytokinovou bouři, kdy dochází k závažné (přehnané) imunitní reakci, při níž tělo produkuje imunitní buňky a proteiny, které mohou poškodit některé orgány v lidském těle.

Poslední odborné publikace u pacientů s těžším průběhem Covid-19 poukazují na vyšší riziko hyperkoagulačního stavu (trombofilie), tedy náchylnosti ke zvýšené tvorbě krevních sraženin (trombů), kdy pacientům hrozí plicní embolie, nebo cévní mozkové příhody (mrtvice). Nicméně i u pacientů s mírnými projevy onemocnění Covid-19 lze nalézt dosud málo známé, v poslední době publikované  příznaky, a to kožní příznaky covidové infekce (podle našich lékařů se vyskytují asi u 20% pacientů). Jsou to příznaky připomínající histaminovou intoleranci (HIT) či histaminovou nekompatibilitu, projevující se svěděním, bolestmi hlavy, střevními problémy, mnohdy i vyrážkou. Ve spojení s intolerancí na histamin se často používá termín diaminoxidáza (DAO), což je enzym primárně zodpovědný za štěpení histaminu, přijímaného ve stravě  (je obsažen i ve víně), přičemž histamin je termostabilní, nemůže být proto zničen vařením, pečením a smažením, ani chlazením nebo zmražením.

Histaminová intolerance (HIT) není alergií, avšak často je těžké alergii od histaminové intolerance odlišit, neboť příznaky se vyskytují u obou případů po jídle a jsou prakticky identické. Z tohoto důvodu je histaminová intolerance také označována za pseudo alergii. Nejběžnější hypotéza o vzniku histaminové intolerance je založena na předpokladu, že je aktivita DAO narušena, enzym štěpí histamin velmi pomalu a přebytek histaminu tak v organizmu způsobuje obtíže. V tuto chvíli však věda nemá žádný definitivní důkaz o tom, že příčinou histaminové intolerance je problém s enzymem DAO. Někteří vědci jsou dokonce toho názoru, že klinický obraz histaminové intolerance vůbec neexistuje, nebo že je psychosomatické podstaty.

Nicméně všechny tyto skutečnosti nic nemění na tom, že u pacientů s mírnými projevy onemocnění Covid-19 se objevují dosud neobjasněné potíže, v jiných případech označované za histaminovou nekompatibilitu.