Jakou vakcínu si vyberete?

Minulý týden Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) zahájila svůj první proces kontroly vakcíny na Covid-19, když zahájila průběžnou kontrolu kandidáta vyvíjeného společností AstraZeneca.

Tento týden také zahájila postupný proces hodnocení kandidáta, který vyvinula společnost BioNTech ve spolupráci se společností Pfizer. "Zahájení průběžného přezkumu znamená, že výbor začal hodnotit první dávku údajů o vakcíně, která pochází z laboratorních studií," uvedla agentura EMA v úterý. K tomu pak dodala, že to ještě neznamená, že lze dospět k závěru o bezpečnosti a účinnosti vakcíny, přičemž „mnoho důkazů bude ještě předloženo“. Ovšem v září už generální ředitel a spoluzakladatel BioNTech Ugur Sahin v rozhovoru pro CNN prohlásil, že díky americko-německé spolupráci mohou mít vakcínu proti novému koronaviru připravenou k regulačnímu schválení v polovině října nebo začátkem listopadu tohoto roku.

Podle odborníků po prodělaném Covidu-19 zůstává v lidském těle imunita jen na poměrně krátkou dobu, a proto je důležité co nejvíce proočkovat populaci, aby se virus opakovaně ve vlnách nevracel. Jenže vakcíny západních farmaceutických firem, které hodlá i pro nás nakupovat Evropská unie, se zhusta nelíbí jak odpůrcům vakcinace, tak i všelijakým „zeleným“ aktivistům. Ti všichni hledají na těchto vakcínách mouchy a podezírají farmaceutické firmy ze všelijakých nečestných či nekalých úmyslů, ba i z toho, že do vakcín přidávají nebezpečné chemikálie, pro nás neviditelné molekulární roboty, či jiné šílenosti, o nichž bájí konspirační teoretici. Ale možná by zeleným aktivistům mohly vyhovovat vakcíny takzvaně rostlinné, založené na extrakci bílkovin z listů pro tyto účely pěstovaných rostlin. Rychle rostoucí rostliny začnou produkovat protein, který lze po zhruba šesti týdnech použít jako vakcínu na Covid-19, přičemž používání bílkovin z rostlin je vhodnější pro průmyslovou výrobu. Vpravdě ekologickou výhodou většiny rostlinných vakcín je pak to, že se dají uchovávat při pokojové teplotě.

Vývoj takovýchto vakcín financují tabákové koncerny, jejichž produkty přispívají k oslabení imunity kuřáků, především pak ke znečištění a tím i oslabení funkce jejich plic. Tabákové koncerny nevstupují na bojiště s pandemií Covid-19 proto, že by se snad ve vrcholných představitelích firem hnulo svědomí a firmy by se tak vrhly na výrobu vakcíny, aby své zákazníky ochránily alespoň před novým koronavirem. Je to dáno především tím, že masivní produkci potřebné vakcíny bude možné zahájit díky dokonale prozkoumané a jimi pěstované rostlině, do Evropy importované v šestnáctém století, od roku 1763 zařazené do čeledi lilkovitých. Tedy rostlině známé jako tabák (Nicotiana).

A tak producent tabákových výrobků British American Tobacco (BAT) přichází s vakcínou na Covid-19, která vzniká díky modifikovaným rostlinám. Vakcína byla vyvinuta její dceřinou společností Kentucky BioProcessing (KBP) sídlící ve Spojených státech, která se dříve spolu s kalifornskou farmaceutickou firmou Mapp Biopharmaceuticals již podílela na vývoji léku ZMapp proti ebole. Společnost klonovala část genetické sekvence koronaviru SARS-CoV-2, čímž dospěla k vývoji potenciálního antigenu, jenž přiměje lidský organismus k vytváření potřebných protilátek. Antigen byl v laboratoři genového inženýrství vložen do rostlin, aby se v nich rozmnožoval. David O'Reilly, ředitel divize vědeckého výzkumu firmy BAT uvedl, že KBP již delší dobu zkoumá alternativní využití tabákových rostlin, včetně vývoje bezpečných vakcín, neboť tyto rostliny nehostí žádné patogeny způsobující lidská onemocnění. Navíc je vývoj rychlejší, neboť antigeny se v tabákových rostlinách množí pouhých šest týdnů, oproti několika měsícům při běžných metodách. A jak společnost BAT uvedla, testy na zvířatech proběhly v dubnu, klinické testy vakcíny na lidech byly zahájeny 31. července: “Pokud půjde testování dobře a BAT je o tom přesvědčena, jsme se správnými partnery a s podporou vlády schopni produkovat 1 až 3 miliony dávek vakcíny týdně,” uvádělo se v tiskové zprávě. Přičemž společnost Kentucky BioProcessing má v úmyslu provádět očkování neziskovým způsobem.

O vývoji rostlinné vakcíny, produkované pomocí tabáku, veřejnost informovala i kanadská biofarmaceutická společnost Medicago, kterou z třetiny vlastní Philip Morris Int., zatímco zbylé dvě třetiny vlastní Mitshubishi Tanabe Pharma. Medicago je lídrem v rostlinné technologii, která využívá viru podobné částice (virus-like particle, VLP) k vývoji vakcín na bázi bílkovin, místo toho, aby spoléhala na živočišné produkty nebo živé viry. Medicago uvádí, že využila genetickou informaci z koronaviru SARS-CoV-2 k vytvoření částice podobné viru (VLP). Takto získala antigen, který v lidském těle spustí produkci protilátek. Tento antigen (imunogen) se namnoží v rostlině Nicotiana Benthamiana, blízce příbuzné klasickému tabáku, která se používá k produkci velkého množství biofarmaceutických produktů. Po sklizni se z rostlin extrahuje, rafinuje a vytvoří se z něj vakcína, která se dá uchovávat při pokojové teplotě. A nutno zde podotknout, že na základě pozitivních výsledků Fáze 1 očekává Medicago povolení testů Fáze 2/3 nyní v říjnu. Přičemž ředitel Medicaga Bruce Clark prohlásil, že by firma mohla vyrábět až 10 milionů dávek měsíčně.

Ale na scéně se již objevila další vakcína, produkovaná za pomoci listů tabáku, tentokrát z Thajska. Přední lékař pro infekční choroby z thajské univerzity Chulalongkorn v minulých dnech oznámil, že testy nových lokálně vyráběných vakcín Covid-19 na opicích se osvědčily. Dr. Thiravat Hemachudha, vedoucí Thajského zdravotního střediska pro vznikající infekční nemoci uvedl, že nejnovější vakcína se vyrábí integrací DNA viru do tabákových listů. Podle zprávy Bangkok Post rostlina reaguje na DNA a produkuje bílkoviny. Proteiny se poté extrahují, aby se vytvořila vakcína. Ta byla už úspěšně testována na myších a opicích, dalším krokem nyní bude testování na lidech. "Tato vakcína vyrobená z bílkovin ze speciálního typu tabákových listů je snadno a levně vyrobitelná, a to i v průmyslovém měřítku. S tímto přístupem také nebudou žádné problémy spojené s patentem,“ citoval doktora Hemachudhu ve své zprávě Bangkok Post.

A pokud bude thajská vakcína z tabákových listů opravdu účinná a skutečně „snadno a levně vyrobitelná“ v průmyslovém měřítku, budou si tak nakonec i všechny chudší či rozvojové země schopny vypěstovat svoje vlastní „rostlinné“ vakcíny.